Zázrak americké ekonomiky: Jak si udržela enormní HDP?

24. 04. 2023
Zázrak americké ekonomiky: Jak si udržela enormní HDP?
foto: Pixabay/ilustrativní

Ekonomika USA se nachází ve zvláštní situaci. Díky mladému a vzdělanému obyvatelstvu, vysoké produktivitě práce a dynamice ekonomiky zaujímá ve světě vedoucí pozici. Zlepšující se sociální podmínky pro obyvatele USA jsou dalším faktorem, který dělá z USA ekonomickou mocnost. Nicméně velkou hrozbou pro zemi je to, že někteří obyvatelé považují ekonomiku za upadající a bojí se dalšího vývoje. Pokud by toto spojené s nešťastnou politikou současné vlády pokračovalo, mohlo by to vést k tomu, že USA ztratí svou výhodu.

Celý svět pozorně sleduje ekonomickou situaci USA, protože čtvrtinu celosvětového trhu tvoří právě americké hospodářství. Nicméně poprvé od roku 1990 si lidé myslí, že se budoucí generace Američanů bude mít hůře než současná. Jediným obdobím, kdy lidé považovali ekonomiku za takto zdevastovanou, bylo během poslední finanční krize, uvádí server The Economist.

Jak se USA do této situace dostala? Odpověď je poměrně složitá, protože americká ekonomika ve skutečnosti vůbec není v tak tristním stavu. Podíváme-li se na měřitelné ukazatele, USA je stále největší a nejproduktivnější ekonomikou světa. Navzdory obrovskému ekonomickému růstu Číny si USA téměř beze změny drží již přes 30 let stále stejnou pozici na vrcholu žebříčku HDP: na Spojené státy připadá čtvrtina světového produktu. Celých 58 % celkového HDP států sdružení G7 je vytvořeno v USA, a to s rostoucím trendem. 

 The Economist

Průměrný plat přepočítaný na kupní sílu měny v Mississippi, nejchudším státě USA, činí přes 50 tisíc dolarů, což je více než průměrný plat ve Francii.

Jedním z faktorů úspěchu je velikost země. Obrovský trh spolu s velkým počtem pracovníků tvoří jasnou výhodu. Nicméně největším tahounem ekonomiky se stal růst efektivity. Růst produktivity amerických firem ročně vzrostl o 3 %, zatímco v Evropě jsme se dopracovali na necelé 2 %, zveřejnil server The Economist. Mezi lety 1990 a 2022 se americká produktivita práce (to, co pracovníci vyrobí za hodinu) zvýšila o 67 %, zatímco v Evropě o 55 % a v Japonsku o 51 %. K tomu je třeba připočíst skutečnost, že Američané hodně pracují. Americký pracovník odpracuje v průměru 1 800 hodin ročně (36hodinový pracovní týden se čtyřmi týdny dovolené), což je zhruba o 200 hodin více než v Evropě, avšak o 500 hodin méně než v Číně.

Nárůst populace a podílu obyvatel s vysokoškolským vzděláním způsobil nejen více odpracované práce, ale i efektivnější pracovníky, než má Evropa nebo Japonsko. V USA sídlí 11 z 15 nejlépe hodnocených univerzit světa. Mezi lety 1990 a 2022 vzrostl počet lidí v produktivním věku v USA z 127 milionů lidí na 175 milionů – tedy o více než třetinu. Naopak v západní Evropě přibylo pouze 9 %.

Velmi důležitým ukazatelem je také zaměstnanost. Oproti zbytku vyspělého světa Spojené státy evidují nižší nezaměstnanost. Co by se na první pohled mohlo zdát jako nevýhoda, je možná nakonec výhodou. Zatímco o vysoké nezaměstnanosti se často mluví jako o problému, málokdy se zmiňují dopady, pokud jsou její hodnoty příliš nízké. Tento stav v současné době pravděpodobně pozorujeme v Evropě a dalších zemích vyspělého světa. Jedním z jejích jednoznačných důsledků je vyšší nabídka pracovních pozic než poptávka po práci. Důsledkem je nižší produktivita práce. Průměrná nezaměstnanost v EU se po celý rok 2022 pohybovala kolem 6,1 % podle statistik Evropské unie, v západní Evropě (včetně Velké Británie a Německa) pak činila k prosinci loňského roku 4,6 %.* Extrémem je v tomto ohledu Česká republika, kde dle Českého statistického úřadu současná nezaměstnanost činí 2,2 %.

Jak se tedy USA podařilo vyhnout situaci, které čelí všechny vyspělé stárnoucí státy? Odpověď je velmi jednoduchá: imigrace. Kromě toho, že má Amerika mladší a plodnější populaci, vysoké procento imigrace tvoří jednu ze základních složek jejich ekonomiky. Proto by mohly být pro stát současné nacionalistické politiky s cílem omezit migraci velice nešťastné. Jelikož demografická výhoda je jedním z hlavních motorů úspěchu, připravit se o ni může mít pro Spojené státy velmi negativní dopady. Donald Trump byl ve svých postojích naprosto jednoznačný, nicméně i Joe Biden postupně přechází spíše na protekcionistickou stranu a mnoho vstupních procesů pro přistěhovalce ztěžuje, komentuje server The Guardian.

Dalším důkazem ekonomického růstu je podpora výzkumu a vývoje, která činí 3,5 % HDP. Počet platných patentů v zahraničí se zvýšil na 21 % za rok 2021, což je více než mají dohromady Čína a Německo dohromady. Všech pět největších firemních zdrojů výzkumu a vývoje pochází z USA; za poslední rok utratily 200 miliard dolarů. Spotřebitelé po celém světě profitují z jejich inovací ve všech oblastech od notebooků a iPhonů až po chatboty s umělou inteligencí. Investoři, kteří v roce 1990 vložili 100 dolarů do indexu S&P 500, by dnes měli více než 2000 dolarů, což je čtyřikrát více, než kdyby investovali jinde v bohatém světě. Technologické společnosti, které rozvíjejí umělou inteligenci, iPhony, laptopy a další technologie, mají své kořeny v USA. Kromě toho, dynamika amerického trhu pomáhá růstu. Vstup na trh nebo vyhlášení bankrotu zde není složitý proces, což umožňuje vznikání a zanikání nových firem a napomáhá inovacím a vývoji.

Navíc v porovnání s ostatním světem jsou Američané mnohem ochotnější hledat příležitosti za prací i za hranicemi svých států. Statisticky se dokazuje, že nejčastěji se stěhují obyvatelé s vyšším vzděláním, což dává smysl, jelikož mnoho studentů se muselo přesídlit na druhý konec USA pro dosažení vysokoškolského vzdělání. Na rozdíl od Evropy zde existuje velká výhoda jednotného jazyka. Při stěhování z Prahy do Paříže se člověk musí vypořádat s jazykovou bariérou, zatímco při přestěhování z Miami do Chicaga bude kulturní šok, ale angličtina zůstane stejná.

Někteří lidé argumentují, že vysoké ekonomické tempo v USA je kompenzováno nižší kvalitou sociálního zabezpečení. Avšak podíl vynaložených financí na sociální podporu obyvatel se za poslední roky výrazně zvýšil. USA sice nemají tak vysokou úroveň sociálního zabezpečení jako například Švýcarsko, ale již za prezidenta Baracka Obamy došlo k rozšíření zdravotního pojištění. Nejchudší vrstvy společnosti také zaznamenaly zlepšení. Na konci roku 2019 byly výdaje na sociální zabezpečení rovněž vysoké – téměř 20 % národního HDP.

Ekonomika Spojených států si stále drží přední světovou pozici díky obrovskému trhu, relativně mladému a vzdělanému obyvatelstvu, vysoké produktivitě práce, výzkumu a vývoji a také všeobecné dynamice ekonomiky. Zlepšující se sociální podmínky pro obyvatele USA – navzdory pesimistickým názorům značné části americké společnosti – jsou dalším faktorem, který dělá z USA ekonomickou mocnost.

 ---------------------------------------------------------------------------

* Nezaměstnanost západní Evropy: Francie = 7,1 %, Irsko = 4,4 %, Belgie = 5,4 %, Německo = 3 %, Lucembursko = 4,6 %, Nizozemsko = 3,7 % a Velká Británie = 3,8 %.

Zdroj dat pro nezaměstnanost EU:

//www.statista.com/statistics/1115276/unemployment-in-europe-by-country/

Zdroj dat pro nezaměstnanost Británie:

//www.ons.gov.uk/employmentandlabourmarket/peoplenotinwork/unemployment

S využitím článku z časopisu The Economist

Tagy

▼-1%
1 den
▼-0.33%
1 týden
▲+4.15%
1 měsíc
▲+32.76%
1 rok
Akcioměr 40.68%
info
▲+1.13
1 den
▲+4.6
1 týden
▼-8.17
1 měsíc
▼-7.04
1 rok
Index stresu 40.57
info
Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn