Vyšetření za pár minut? AI ve zdravotnictví slibuje revoluci
foto: StockCake/Použití moderních technologií ve zdravotnictví (ilustrační foto)
Doba, kdy jsme museli čekat hodiny v čekárně na patnáctiminutové setkání s doktorem v ordinaci možná již bude brzy minulostí. Soukromé kliniky nabízející vyšetření s použitím umělé inteligence rostou jako houby po dešti.
Asi dva týdny před Vánocemi mě minulý rok zastihla nespecifikovaná bolest v obličeji. Jelikož jsem nechtěl celé svátky proležet s léky na bolest a bát se, že se to ještě zhorší, po přemlouvání rodiny jsem zvedl telefon a zavolal jsem ke svému doktorovi. Kdybych však věděl, jak to dopadne, ještě bych si to rozmyslel. V ordinaci mi totiž řekli, že i přes moje akutní problémy je objednací lhůta nejméně dva měsíce, ale protože mám štěstí, náhodou se uvolnil bližší termín. Byl jsem štěstím bez sebe a hned jsem se zeptal, kdy můžu přijít. Když mi však oznámili, že by mě mohli vzít už druhý týden v lednu, polil mě studený pot.
Největší problém moderního zdravotnictví: přehlcenost
Ordinace u doktorů jsou v Česku každý rok přehlcené především o chřipkových sezónách, takže můj příběh určitě není nijak výjimečný. Při porovnání s „vyspělejšími zeměmi” v západní Evropě jsme na tom však podle výzkumu Martina Armstronga ještě dobře. Podle online průzkumu totiž až 64 % dotázaných Italů uvedlo, že je jejich zdravotní systém přetížený. Mnohem horší situace je však ve Francii, Španělsku nebo Švédsku, kde přehlcenost uvedlo více než 70 % dotázaných. Ještě hůře je na tom však Maďarsko, jelikož s přetíženost uvedlo až 80 % lidí v průzkumu. Nezáviděníhodnou první pozici však nezískal nikdo jiný než Velká Británie, kde je s přehlceností zdravotního systému nespokojeno až 85 % lidí.
S odlehčením veřejného zdravotního systému, který je ve všech těchto zemích součástí běžného zdravotního pojištění, logicky pomáhá soukromá péče. Tu jsem sice nakonec musel ve svém případě vyhledat i já, ale rozhodně se nejedná o záležitost, kterou by si mohl dovolit každý místo běžné péče. Podle Johna Thornilla z FT by však další z alternativ, jak ulehčit přetíženému systému, mohl být preventivní screening. Nejedná se však o jen tak ledajaký systém pro rozpoznání chorob u pacientů bez viditelných symbolů, který dokáže předcházet různým druhům civilizačních chorob. Tento screening je díky pokročilejší technologii možné napojit na AI.
Vyšetření za pomoci AI není sci-fi
V podstatě si celý proces můžete představit tak, že se objednáte do soukromého zařízení, kde projdete hned několika vyšetřeními včetně snímkování celého vašeho těla. Vaše výsledky jsou následně za pomoci AI vyhodnoceny a na konci setkání máte pohovor s doktorem, který vás seznámí s vaším zdravotním stavem. Tento způsob ošetření pacientů není vzdálenou budoucností, protože již nyní na některých soukromých klinikách v USA, Velké Británii nebo Austrálii jej pacienti podstupují. Zatím je však stále technologie spíše „v plenkách” a relativně finančně nedostupná, ale je jen otázkou času, kdy se tato situace změní.
Podle Sali Hughes z The Guardian se cena jedné procedury, která díky snímkům celého těla a umělé inteligenci dokáže vyhodnotit možné riziko rakoviny kůže, pohybuje okolo 495 liber, což je asi 14 883 Kč. Tato částka za, pro některé z nás životně důležité vyšetření, které může vést k odhalení rizikových znamének ještě před vypuknutím onemocnění, je sice stále finančně nedostupné, ale při srovnání s britským minimální mzdou (přibližně 1920 liber, což je v přepočtu asi 57 tisíc) se jedná o poměrně realistickou cenu.
Podobné zařízení nabízející vyšetření civilizačních chorob za pomoci využití umělé inteligence pro předcházení kardiovaskulárním problémům, krevním abnormalitám, cukrovce nebo právě také možné rakovině kůže bude zanedlouho možné nalézt také ve Švédsku. Zde totiž vznikne klinika Neko nabízející tyto služby, která byla spoluzaložena Danielem Ekem, CEO hudební streamovací platformy Spotify. My v Česku si asi na tuto technologii budeme muset chvíli počkat, ale to vlastně není ani tak ke škodě. Umělá inteligence se sice mílovými kroky každým rokem čím dál více zlepšuje, ale její chybovost je stále možná. Její využití v rámci „jednodušších” operací v rámci zdravotnictví by však mohlo být opravdu řešením pro přehlcené zdravotní systémy po celém světě.
Autor: Jan Evím