ZE SVĚTA: 27 % Evropanů zažívá hlad a vynechává jídlo, vyplynulo z průzkumu

Japonci snížili věk dospělosti z 20 na 18 roků a už se jim plní dluhové poradny. Ale nemnoží se jim jen mladí dlužníci, ale i druhá strana věkové křivky mluví do vývoje společnosti. Ve Evropě (převážně té východní) zase udělali průzkum, jak na tom tamní obyvatelé jsou co se týká finančních polštářů. A žádná sláva, žádná sláva. Nakonec nakoukneme do Polska a rozdáme pár nocleženek.

Z Japonska dvě zajímavé zprávy, které postavené vedle sebe, vytvoří kouzelný efekt.

V roce 2022 Japonsko snížilo věk dospělosti z 20 let na 18. A nyní se začíná tamní společnost potýkat s novým fenoménem. Spotřebitelská centra po celé zemi dostávají stále větší počet dotazů na mnohonásobné dluhy od mladých lidí ve věku od 18 do 20 let. Přibývá i osobních bankrotů, které na sebe vyhlásí takto mladý člověk. Odborníci upozorňují, že případů bude stále přibývat.

Vedle toho pak ke Dni úcty ke stáří (japonský svátek, jehož obdoba v českém kalendáři i v chování mnohých citelně chybí) zveřejnilo japonské ministerstvo vnitra statistiky takzvaných „prduchů“, tedy pracujících důchodců. V roce 2023 byl počet zaměstnaných osob ve věku 65 a více let 9,14 milionu, což je o 20 000 více než v roce 2022. Jedná se o 20. rok růstu v řadě a nový rekord. Míra zaměstnanosti starších lidí je 25,2 % a u lidí ve věku 65 až 69 let pracuje 52 %, neboli každý druhý člověk.

Hladový sytému nevěří… nebo to bylo naopak?

Podle průzkumu společnosti Ipsos a neziskové organizace Secours Populaire se 29 % Evropanů (většinou východních) domnívá, že jejich finanční situace jim nedává důvěru k pokrytí všech nezbytných výdajů. Na domněnkách ovšem svět nestojí. Tak došlo i na tvrzení. 35 procent respondentů tvrdilo, že jejich mzda jim neumožňuje financovat všechny výdaje.

27 procent respondentů pak uvedlo, že mají někdy hlad, a kvůli nedostatku peněz vynechávají jídlo. 34 procent respondentů tvrdilo, že nepodstoupili léčbu kvůli své finanční situaci a 31 procent, že nejsou schopni uspokojit základní potřeby svých dětí. Do toho český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák řekl, že je dobře, že lidé nebudou mít na benzín, aspoň budou méně jezdit a uštědříme tak větší ránu Rusku. Ale o kolik se nám zvednou výše uvedená čísla, o tom pan Dvořák nejspíš nepřemýšlí.

Na holičkách

V Polsku přikročili k razantnímu snížení podpory ukrajinských uprchlíků. K červenci skončil program 40+, který vyplácel peněžitou pomoc na ubytování ve výši 40 zlotých (přes 200 korun) za každý den. Podle slov ministerstva vnitra mohou lidé, kteří stále potřebují podporu, najít pomoc v hromadných ubytovacích zařízeních.

Údaje polského ministerstva vnitra ukazují, že finanční podporu v rámci programu 40+ na konci prvního čtvrtletí letošního roku využívalo přibližně 50 tisíc lidí, z toho cca 30 tisíc v rámci rozšířené formy podpory, což znamená, že patří do jedné z citlivých skupin uvedených v zákoně - osoby se zdravotním postižením, chronicky nemocní, senioři nebo mnohočetné rodiny, které mohou mít potíže se změnou místa bydliště a s přístupem k informacím o možných formách podpory.

Nevládní organizace varují, že odstranění kompenzací bez adekvátní podpory lidem ze zranitelných skupin může vést ke zhoršení životních podmínek těch uprchlíků, jejichž situace byla již tak obtížná. Situace může dojít tak daleko, že může rapidně narůst počet bezdomovců, varují neziskové organizace.

Zdroje: Ipsos, Secours Populaire, Habitat for Humanity Poland Foundation, Nikkei