ZE SVĚTA Chudý aby v tomhle světě byl snad radši bohatý. Jinak se nedoplatí

Chudoba světem vládne. Když se řekne chudoba, otočí se zraky většiny k takzvanému třetímu světu, kde stereotypně očekáváme největší hlad i nedostatek. Ale my nakoukneme za chudobou do Velké Británie. Ale nejdřív to vezmeme přes Španělsko. Pro uklidnění nervů si pak zaskočíme do Polska, kde zaznívají otázky, které zůstanou bez odpovědí.

Ze Španělska valem mizí bankomaty. Španělé si totiž zvykají na bezhotovostní platby za pomoci nových technologií. Pro představu o tempu, jakou rychlostí ve Španělsku bankomaty mizí v propadlišti dějin – v roce 2019 Španělé využívali přes 53 tisíc bankomatů rozesetých po celé zemi. To byl také vrchol počtu bankomatů. Na konci roku 2023 měli jihoevropané k dispozici už jen 38 tisíc bankomatů. Za pouhé čtyři roky se tak zrušilo 15 tisíc bankomatů. Doba pádí a my s ní.

Jak je na tom Česká republika? Ač i k nám dorazily nové technologie, které benkomatům nepřejí, udržuje se jejich počet dlouhodobě na konstantním čísle 5 tisíc, informuje Česká národní banka. A k nim české pobočky bank vydaly 14,9 platebních karet.

Chudý aby snad byl bohatý

„Studie britského Institutu pro fiskální studie zjistila, že ti nejméně majetní byli v období 2021–23 nejhůře zasaženi – zaplatili za jídlo o 29,1 % více ve srovnání s 23,5 % za lépe situované domácnosti,“ píše britský server The Guardian.

Ze studie vyplývá, že základní potraviny, jako je mléko, máslo nebo těstoviny, stouply v ceně za dva posuzované roky o 36 %. Zatímco dražší verze téhož stouply o 16 %. Rozdíl v míře inflace napříč třídami příjmů, IFS vypočítal, že pokud by nejchudších 25 % domácností čelilo stejné míře inflace u potravin jako nejbohatších 25 %, jejich roční účty za potraviny by se snížily o 100 liber. Žádné srovnatelné roční období v poslední době nezaznamenalo tak vysoké rozdíly v míře inflace těchto dvou skupin.

„Široce rozšířené ‚levné zdražení‘ zvýšilo ceny těch nejlevnějších druhů potravinářských produktů… to zasáhlo chudší domácnosti tvrději,“ řekl deníku Tao Chen, výzkumný pracovník Institutu. Tenhle svět očividně není pro chudé.

Největší plátci a příjemci

Podle studie Institutu německé ekonomiky v Kolíně nad Rýnem je největším plátcem do rozpočtu Evropské unie Německo. Zaplatilo o 17,4 miliardy euro víc, než kolik získalo. Na druhé místo se se značným opožděním dostala Francie. Ta zaplatila do unijního rozpočtu o 9 miliard euro víc, než kolik získala.

A kdo stojí na druhé straně koloběhu unijních peněz? Polsko. Polsko si z unijního rozpočtu odčerpalo o 8 miliard euro víc, než kolik do něj vložilo. Hned po Polsku následovalo Rumunsko s kladným zůstatkem 6 miliard euro, za ním se umístilo Maďarsko s 4,6 miliardami euro.

O informaci referoval i polský ekonomický deník Bankier. Pod článkem se pak objevila velmi podnětná debata polských čtenářů. „Německo utrpělo nejvíce a Polsko největší vítěz? Kaufland, Deichmann, Lidl, Aldi, KIK, Media Markt, Saturn, VW, Bosch, Miele, OTTO atd. Kolik polských obchodních řetězců je v Německu a jaké jsou polské montážní závody?“ zeptal se hnidopišsky jeden z čtenářů. No, jsou tu otázky, které by snad radši měly zůstat nezodpovězeny.

Podle českého ministerstva financí si polepšila i Česká republika. Ta z unijního rozpočtu získala o 2 miliardy euro víc, než kolik do něj vložila.

Zdroje: The Guardian, El Economista, ČNB, Bankier, Institut německé ekonomiky, Ministerstvo financí ČR