ZE SVĚTA: Desperáti ze Španělska. Benzinky neplatí DPH

Ve Švédsku se nám populace začíná prohýbat pod dluhy. Ve Španělsku zase začínají rebelovat benzinky a prodávají palivo bez DPH a příměsí biopaliv. Nakonec OSN přišla s ekonomickými dopady války v pásmu Gazy. Ze světa a všech jeho koutů.

Ve Švédsku prudce narůstá lidí, kteří upadají do dluhových pastí, které nejdou splatit. Dluhoví poradci varují, že se za poslední dva roky zásadně změnila skladba těch, kteří nesplatitelné dluhy začali řešit. „Ve finančním vyloučení se tradičně ocitali lidé bez práce a na dávkách. Ale v posledních dvou letech vidíme lidi, kteří mají práci a příjem, ale kde zvýšené úrokové sazby a inflace přispěly k rychlému pádu do dluhové pasti,“ řekl dluhový poradce Betim Jahiri pro Dagens Samhälle.

Je libo bez DPH?

Některým benziknám ve Španělsku se nechtějí platit daně. A tak je prostě platit přestaly. Za pomoci různých daňových podvodů nabízí bezkonkurenčně nejnižší cepy paliv. Maarten Wetselaar, generální ředitel ropné společnost Cepsa takové praktiky označil doslova za „organizovaný zločin.

Olvido Moraleda, prezident BP ve Španělsku, informoval, že tato praxe již představuje více než 25 % tržeb v sektoru paliv ve Španělsku a odhaduje, že ji praktikuje 10 % z 12 000 čerpacích stanic v zemi, tedy asi 1200, které tak mohou nabídnout nejlevnější paliva. To „omezuje a snižuje naši konkurenceschopnost“, řekl prezident.

A aby těch hlav ropných magnátů nebylo málo, své si k tomu řekl i generální ředitel společnosti Repsol, Josu Jon Imaz. Ten prohlásil, že podvody s palivy nejsou jen ekonomickým problémem, ale také problémem „národní bezpečnosti“. Odhaduje se, že podvody mají roční náklady pro veřejné kasy kolem jednu miliardu eur.

Podle výše uvedených vedoucích ropných společností je to problém i v tom, že „loupežné“ benzinky nepřimíchávají do fosilního paliva povinné biopaliva. To prý způsobilo škodu za 581 milionů eur. Probíhá a u španělských benzinek první tichá revoluce proti zeleným opatřením?

Daň války

Po 11 měsících izraelských útoků se palestinská ekonomika zmenšila na méně než jednu šestinu své velikosti před 7. říjnem 2023. Nezaměstnanost na okupovaném Západním břehu se téměř ztrojnásobila. Od začátku konfliktu tam bylo ztraceno více než 300 000 pracovních míst, což zvýšilo míru nezaměstnanosti z 12,9 % na 32 %. O „volném pádu“ palestinské ekonomiky informovala OSN.

Zdroje: El Economista, OSN, Dagens Samhälle