ZE SVĚTA: Do Německa pro dávky a 100 milionů zaměstnaneckých míst

Španělsku se od úterka zvýší DPH na potraviny. A od nového roku znovu. Přesto budou mít stále menší daňové zatížení svého oběda než my v České republice. A vyšel odhad počtu zaměstnaneckých míst, která se v budoucnosti naváží na stárnoucí populaci Evropy. Koukneme se i do Německa, kde jim přestala sedět čísla. A jakmile si sedala, sedla si na zadek i tamní společnost. Nakonec nakoukneme do Turecka. I tam je totiž co okukovat.

Španělské spotřebitele od 1. října, čeká zvýšení DPH na potraviny. A to to 2 %. Je to skokové zvýšení daně? Nikoliv. Loni v červenci španělská vláda s ohledem na turbulentní ekonomickou situaci na kontinentu i v zemí snížila dočasně DPH na základní potraviny. Zvýší se tak DPH na mléko, chléb, mouku, ovoce, zeleninu, luštěniny, obiloviny, hlízy, sýry a vejce z nuly na 2 %. U těstovin a rostlinných olejů stoupne DPH z 5 % na 7,5 %. Po novém roce se pak DPH na potraviny vrátí do normálu, kdy základní potraviny byly na 4 % DPH a u těstovin a olejů pak na 10 % DPH.

Jen pro srovnání, Česká republika z rukou vlády Petra Fialy udělala velmi vstřícný krok a usadila DPH na potraviny na 12 % DPH. O snížení DPH na základní potraviny ani neuvažovala.

Stáří jako naděje ekonomiky

Stárnutí populace si vyžádá poskytování stále více specializovaných a profesionalizovaných služeb v rámci pečovatelské ekonomiky poháněné iniciativou veřejného a soukromého sektoru, které do roku 2050 vytvoří v tomto sektoru až 100 milionů pracovních míst v Evropě. Jen není tak úplně jasné, kdo tu práci bude vykonávat. Už teď je v sociálních službách podzaměstnanost a bohatší země lákají pracovníky z chudších zemí, aby se jim o staroušky postarali.

Turecký med trochu zhořkl

V Turecku se trápí s tím, že někteří živnostníci odmítají přijímat platební karty s tím, že banky si účtují příliš vysoké marže z každé elektronické transakce. Živnostníci dokonce přikročili k tomu, že těm zákazníkům, kteří chtějí platit kartou, účtují o dvě procenta větší cenu, aby vyrovnali ztrátu, kterou jim způsobují banky. Pokud je ochoten zákazník platit hotově, má cenu nižší.

To se samozřejmě nelíbí turecké vládě. Ta nabádá občany, aby jí podniky s takovými praktikami nahlásili. A slibuje, že takové živnostníky čekají sankce a pokuty. „Živnostníkům, kteří nenabídnou možnost digitální platby, jsou ukládány zvláštní sankce. Vidíme, že některé podniky požadují vyšší částky, než je platba v hotovosti, s odkazem na vysoké sazby provizí bank. Je důležité, aby naši živnostníci z tohoto důvodu nepožadovali rozdíl v provizích,“ apeluje tamní ministerstvo financí. A varuje před pokutami, které by mohly přijít.

Zároveň od živnostníků je slyšet bědování, že banky si často účtují i více než 2 %, což podnikům citelně zasahuje do jejich výdělků.

Německá výpočetní chyba

Německá vláda špatně spočítala náklady na sociální dávky. Odhadovali, že na dávky bude potřeba vyčlenit 36 ​​miliard eur a ukázalo se, že by jich potřebovali 46. Lví podíl té sociální pomoci využívají cizinci v Německu. Obrovský rozpor v odhadech a číslech zveřejněných listem Bild vyvolal v německé veřejnosti pobouření, ačkoli ministerstvo práce Hubertuse Heila ze SDP prohlásilo, že zveřejněná čísla jsou nesrozumitelná a metodologicky nedostatečná.

Jak k takovému rozporu mezi částkami došlo? Výdaje na ubytování by měly být hrazené místními úřady, a proto není relevantní pro federální rozpočet. Přesto jde o peníze vydávané z kapes daňových poplatníků. Čísla vydaná deníkem Bild ministerstvo nezapřelo, jen se k nim nechtělo hlásit.

Zdroje: El Economista, Bloomberg, Bild