ZE SVĚTA: Jeden a půl milionu marodů denně
foto: Pixabay/Lékař
Ve Španělsku si s nechutí pracovat umí poradit. Denně tam nahlásí nástup na nemocenskou jeden a půl milionu zaměstnanců. V Itálii začaly domácnosti šetřit. Evropská komise se zase kladně vyjádřila k tomu, že by lidé pracovali i při nemocenské. Nakonec přijde i další tragický pohled na smrtelné křeče německé ekonomiky.
V Itálii rostou výdaje rodin o 4,3 %, informuje tamní Italský národní statistický institut. Zároveň klesly o 1,6 % nákupy jídla a ošacení. V Itálii všichni šetří, ale že by měli za tři, to Italský národní statistický institut zatím nezvěstuje. Jen zkonstatoval, že italská společnost chudne a šetří, aby utáhla běžné výdaje.
Marodný národ
Ve Španělsku vědí, jak pracovat, ale zároveň se nepředřít. Každý den se hodí marod 1,5 milionů zaměstnanců a tím se ocitlo na absolutní špici všech zemí Evropské unie. Navíc je španělský sociální systém velice benevolentní ke schvalování dočasné invalidity. Oba jevy ovlivňují nejen produktivitu firem, ale představují také výzvu pro systém sociálního zabezpečení a ekonomiku jako celek, začíná znít z ekonomických kruhů, které dbají spíš na zisk než na dobrou tvářičku před společností.
Oproti roku 2020 se čerpání nemocenské ve Španělsku zdvojnásobilo. Španělé tedy za poslední čtyři roky přišli marodění na chuť. A protože Španělsko je země ohnivá a vášnivá, dokázali tamní marodi opepřit i takovou nemocenskou. Na tisíc pracovníků v zemi loni připadlo více než 450 nemocenských z důvodu dočasné invalidity, což je nejvíce od roku 2013. 45 % z marodících nejsou žádní troškaři a vrhnou se rovnou na invaliditu. Takový progres v pracovním poměru k nám do České republiky věru ještě nedorazil.
Ve stejném duchu pokračuje zpráva katalánského sdružení zaměstnavatelů Foment del Treball, která uvádí, že v průměru 1,5 milionu pracovníků každý den chybí v práci, což v roce 2023 představovalo celkové náklady v celém Španělsku ve výši 37 miliard eur.
Marod? Stejně bys měl odvádět nějakou práci
S výše řečeným souvisí i další opatření, s kterým předběžně souhlasila Evropská komise. To mluví o tom, že i když je zaměstnanec na nemocenské, měl by přesto podle vlastních možností a schopností nějakou tu práci odvádět. Přece nenecháme někoho ležet jen tak zbůhdarma v posteli s heřmánkovým čajem. To by nám ta ekonomika mohla rovnou místo Ódy na radost začít hrát funebrácký marš. Podobné opatření už zavedly Švédsko, Norsko, Finsko, Německo, Nizozemsko, Spojené království nebo Itálie. A tak nic nebrání tomu, aby i nemocný pracoval. J. Kristus křísil mrtvé, unie dostrká k práci i na smrt nemocné. To se pak bude ekonomika otáčet jako ruské kolo někde na Matějské.
V Německu pokračuje sešup
Německý Leibnizův institut pro ekonomický výzkum bije na poplach. V Německu ve třetím čtvrtletí 2024 došlo k největšímu počtu bankrotů od finanční krize 2010. Ve třetím čtvrtletí roku 2024 výzkumníci institutu zaznamenali celkem 3 991 insolvencí firem a společností. Podle ústavu jde o nejvyšší počet bankrotů, ke kterým došlo za jedno čtvrtletí za posledních 14 let. Naposledy došlo k 4 071 bankrotům ve druhém čtvrtletí roku 2010 – tehdy ještě měla dopad finanční a ekonomická krize z let 2008/09. Velmi problematické pak je, informuje institut, že do insolvencí se dostávají velké společnosti, nikoliv malí hráči na trhu, jako tomu bylo v minulosti.
Zdroje: Foment del Treball, El Economista, Leibnizův institut pro ekonomický výzkum, Italský národní statistický institut