ZE SVĚTA: Mexické peso po atentátu na Trumpa padá. A zdivočelí dánští boháči...
foto: Pixabay/Důchodkyně
V Číně se staví megalomanský projekt společnosti Huawei. Obrovský výzkumný komplex, který má pojmout až 30 tisíc vědců. K dispozici budou mít… ráj to na pohled. V Rumunsku zase řeší zdražování, v Dánsku zdivočelé boháče. Ze světě a ze všech jeho koutů.
Pokus o atentát na Donalda Trumpa nerozhýbal pouze bitcoin, jak jsme psali, ale zamíchal i s kurzy měn rozvojových zemí. Zatímco jihokorejský won po pokusu o atentát klesl, thajský baht zvrátil svůj 8denní vzestup a malajský ringgit klesl ze svého vrcholu v lednu. Jihoafrický rand také klesl o 0,6 procenta. Co za tím stojí? Možnost, že se Donald Trump stane příštím prezidentem USA výrazně stoupla. A trhy se tedy začaly obávat Trumpovy protekcionalistické politiky za pomoci zvyšování cla.
Nejvíce na pokus o atentát doplatilo Mexiko, jehož měna peso klesla po atentátu o celé jedno procento. Za to může dle ekonomů neblahá vzpomínka Mexičanů na Trumpovu zeď proti migraci, která za jeho předchozího mandátu začala růst na hranicích mezi USA a Mexikem. Prazvláštní jsou kročeje ekonomiky, které připomínají teorii mávnutí motýlích křídel. Motýl mávne v USA křídly a v Mexiku se strhne hurikán.
Megalomanský projekt společnosti Huawei
V čínské Šanghaji vzniká obrovské výzkumné centrum společnosti Huawei, které by mělo být otevřené už letos. Nový kampus v Šanghaji bude sloužit jako globální výzkumné a vývojové centrum společnosti. Zakládající generální ředitel Huawei Žen Čeng-fej řekl: „Obzvláště se těšíme na zahraniční vědce, kteří budou pracovat v našem kampusu, který má všechny druhy sociálních zařízení, laboratoře, kanceláře, vnitřní železniční systém a zábavní centrum." Očekává se, že v kampusu o rozloze 160 hektarů bude pracovat 30 tisíc inženýrů výzkumu a vývoje. V malém tedy Číňané rozhodně nepřemýšlí.
Nešetří si na stará kolena
I v Dánsku se řeší, že si lidé nešetří na důchod. U nich pak hrozí, že v důchodu se jim razantně sníží příjem a stanou se závislými na sociálním systému země. Jen na to jdou Dánové fikaně. Nešetří si totiž bohatí, ne chudí.
„Člověk by si myslel, že lidé s vysokými příjmy si automaticky zajistí dobré spoření na důchod. Jenže realita je jiná. Mezi 25-59letými v pracovní síle šetří 24 procent - ekvivalent 500 000 Dánů - tak málo, že jim hrozí snížení příjmu v důchodu na polovinu. Nová analýza průmyslové organizace Forsikring & Pension (F&P) ukazuje, že mnoho z těchto lidí platí méně než 10 procent jejich platu na důchod. To je na úroveň jejich příjmů znepokojivě nízké,“ píše k tomu dánský ekonomický server Finans. Už někdo spočítal počet Čechů, kteří si nešetří na stará kolena? A budou to spíš ti z bohatších, nebo chudších poměrů?
„Osoby s vysokými příjmy, které šetří příliš málo, potřebují jasněji chápat důsledky svých činů a finanční pobídky ke změně chování,“ varoval dánský ekonom Jon Lieberkind. Je něco prohnilého v království dánském, chtělo by se s klasikem říct.
Zdražování po rumunsku
V Rumunsku se ceny pohonných hmot nepohodly s peněženkami spotřebitelů a oproti minulému měsíci stouply u benzinu o 8,37 % a u nafty o 9,31 %. A nezdražují jen pohonné hmoty. „Zvýšily se nejen ceny pohonných hmot, ale i základních produktů. V kategorii základních potravin se v červenci oproti červnu zvýšila cena nákupního košíku o 0,15 % a u výrobků osobní péče byly zaznamenány výrazné nárůsty až o 22,50 % oproti listopadu loňského roku,“ napsal k tomu rumunský ekonomický server Capital.
Zdroje: Capital, Bloomberg, Finans, Bloomberght