ZE SVĚTA: Norové chudnou. Italové chudnou. Americká BlackRock bohatne

Výroční zpráva společnosti BlackRock za první pololetí 2024 hlásí růst o 8 %. Na druhé straně z Norska zaznívá, že každý desátý Nor se musí spoléhat na Armádu spásy. Jinak se nenají. To a mnoho dalšího ze světa ekonomiky.

Hodnota aktiv pod správou největší světové společnosti pro správu aktiv, americké BlackRock, přesáhla 10,6 bilionu dolarů. Podle finanční zprávy společnosti BlackRock za 2. čtvrtletí 2024 tržby společnosti meziročně vzrostly o 8 % na 4,81 miliardy USD, zatímco čistý příjem vzrostl o 9 % na 1,5 miliardy USD, neboli 9,99 USD na akcii, což z ní činí lídra na trhu.

Chudoba v Norsku

Boj emisemi oxidu uhličitého hlásí nové oběti. Každý desátý Nor se musí obracet na Armádu spásy, aby se vůbec najedl. V Norsku průzkum vzbudil velký poprask, který se řeší na nejvyšších místech. A přicházejí pochybnosti. „Miliardové transfery od státu udržují norské průmyslové společnosti při životě. Aby se průmysl nepřestěhoval do nízkonákladových zemí s uvolněnějšími požadavky na ochranu životního prostředí. Hydro, Elkem, Alcoa a další průmyslové společnosti dostávají každý rok ,kompenzaci‘ za pobyt v Norsku. Tomu se říká kompenzace CO2 a má širokou politickou podporu ve Stortingu, nejvyšším zákonodárném sboru Norska,“ píše ekonomický server Nettavisen.

Server zmínil průzkum chudoby v Norsku. Z něho vyšlo, že každý desátý Nor omezuje kvůli chudobě i jídlo. Zástupce Stortingu Andreas Sjalg Unneland se domnívá, že tato čísla jsou voláním po politické akci. „Je ostudné, když jeden z deseti vynechává jídlo kvůli penězům v zemi tak bohaté, jako je Norsko,“ říká. Unneland věří, že nejúčinnějšími opatřeními je zvýšení přídavků na děti, zvýšení sociálního zabezpečení a zajištění vstupu lidí do pracovního života. Ač je to rovno právě dotování velkých firem, aby zůstaly v zemi.

Spotřeba uhlí roste

Mezinárodní energetická agentura vydala prohlášení, že spotřeba uhlí celosvětově roste. Ta je navázaná na zvýšenou spotřebu elektřiny. Celosvětově roste hlad po elektřině. A to vinou zvýšeného používání klimatizací v letních teplech, ale také vinou nárůstu elektromobility nebo nástupu umělé inteligence, která si z koláče energetiky začíná ukusovat čím dál větší díl. Spotřeba elektřiny letos vzroste zhruba o čtyři procenta, nejvíce od roku 2007, pokud se vyloučí výjimečná období po finanční krizi a pandemii, vypočítala agentura a podobné tempo růstu by mělo být zaznamenáno i v roce 2025.

Loni se spotřeba elektřiny zvýšila o 2,5 procenta.

Celková výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů stoupla k letošnímu roku na 30 % veškeré spotřeby. Příští rok by měla dosáhnout úrovně 35 %. Přesto obnovitelné zdroje podle agentury uživí jen polovinu nárůstu spotřeby. Zbytek se musí kupříkladu kompenzovat uhelnými elektrárnami. Nejvyšší nárůst spotřeby elektřiny hlásí Indie, Čína a USA. 

Italské platby za změnu klimatu

Italský ekonomický server SKY TG24 citoval studii Evropského domu o tom, jak vzrůstají výdaje na škody při změně klimatu. „Kromě zdraví planety hrozí, že změna klimatu si vyžádá krutou daň i na peněženkách Italů. Jak zdůraznila studie Evropského domu - Ambrosetti s 284 eury na obyvatele ročně,“ cituje server studii. „V Itálii vzrostla ekonomická zátěž způsobená změnou klimatu 5krát ve srovnání s rokem 2015, za devět let vyskočila o +490 % a dnes je více než dvojnásobná ve srovnání s Německem a Francií,“ píše server.

Ale jak argumentuje slovutný skeptický klimatolog Bjørn Lomborg, když roste bohatství populace, rostou samozřejmě i škody způsobené přírodními pohromami. Je rozdíl, když při hurikánu přijde rodina o chýši stlučenou z prken, nebo když jim hurikán zničí dům v řádu milionů dolarů. Pak opticky rostou i dopady přírodních pohrom.

Zdroje: Nettavisen, Mezinárodní energetická agentura, Econlab, SKY TG24, BlackRock