ZE SVĚTA V Argentině se odehrává ekonomický zázrak. V Evropě vše při starém, tedy bez zázraku

Argentina rules, chce se vykřičet do světa. Ekonomický experiment s libertiánským přístupem se po roce zavádění zdá vyplácet. Argentina pod vládou prezidenta Javiera Mileiho hlásí, že opustila červená čísla a začala prosperovat. A to po desítkách let chronické ekonomické krize. Polsko za tři měsíce zase nakoupilo víc zlata, než kolik má Česká republika dohromady. Z Maďarska se ozvalo – nechali jste nás opuštěné. Německo svou nachlazenou ekonomikou zase ohrožuje celou Evropu.

I přes skepsi přesahující celou planetu, se prozatím argentinskému prezidentovi Javieru Mileimu daří výborně. Argentina oznámila, že v červenci dosáhla obchodního přebytku ve výši 1 575 milionů dolarů, na rozdíl od záporného salda 700 milionů dolarů ve stejném měsíci roku 2023. Milei tak dostává Argentinu z desítek let chronické ekonomické krize a bídy obyvatelstva. Zatím mu na to stačil rok vlády. Pokud Milei zcela zvrátí ekonomickou situaci země i její směrování od bídy k bídě, bude se levicové politice velmi špatně obhajovat mandát kdekoliv na světě. Pravda, Milei k tomu měl obrovské zásoby ropy, to se mu to pak zlepšuje ekonomická bída země. Jenže stejnou ropu měly i předchozí vlády. A vedly zemi jen z louže pod okap.

Polsko nakupuje zlato, my už ho prodali

Polská národní banka v červenci provedla poměrně významné nákupy zlata, vyplývá z oficiálních údajů polské centrální banky. Jen za červenec si polská centrální banka uschovala do svých gringottovsky nedostupných trezorů 14,31 tun zlata. V květnu do trezorů doputovalo 10,29 tun zlata. V červnu pak 3,73 tun. Polská centrální banka chce dosáhnout 20 % devizových rezerv ve zlatě. A abychom měli co porovnávat, tak podle údajů z roku 2023 má Česká národní banka v držení 20 tun zlata. V éře socialismu měla v držení 92 tun zlata. Kam se nám asi zakutálelo?

Znepokojivé Německo

Údaje indexu PMI (tedy ekonomické ukazatele odvozené z měsíčních průzkumů společností soukromého sektoru) jsou znepokojivé, hlásí hlavní ekonom Hamburské komerční banky Cyrus de la Rubia. „Ačkoli se údaje PMI v eurozóně zdají silné, ve skutečnosti jsou znepokojivé. Vidíme, že se recese ve výrobním sektoru v Německu prohlubuje. V Německu domácnosti raději spoří. Eurozóna může letos růst o 0,5 procenta," řekl. Celý okolní svět se pomalu dostává na lepší čísla, Evropa tiše sténá a čeká na nějaký rozumný Marshallův plán, který by ekonomiku zase nakopl. Válka Evropě očividně příliš nevydělává.

Maďarsko se Slovenskem jsou v tom samy

Evropská komise zamítla žádost Maďarska a Slovenska o zprostředkování rozhovorů mezi Budapeští, Bratislavou a Ukrajinou v případě kyjevských sankcí vůči ruské ropné společnosti Lukoil, uvedl v pátek mluvčí Evropské komise. Brusel tímto krokem nechal bez pomoci dvě členské země EU a žádnou pomoc jim neposkytne. Všichni za jednoho a jeden za všechny se vrací do své tradiční cynické podoby.

„Nezapomínejme, že jsme vnitrozemský stát bez nalezišť ropy a zemního plynu. Různá technická řešení a rozvoj infrastruktury pro nás tedy znamenají zvýšenou bezpečnost, tedy potrubí, sklady a další zařízení. Těch jsme vybudovali již tolik, že i v případě takové obtížnosti můžeme garantovat péči na určitou dobu. Je zřejmé, že můžeme udržet bezpečnost dodávek různými dočasnými řešeními a dočasnými prostředky, ale nelze to dlouhodobě udržet, protože z dlouhodobého hlediska je bezpečnost dodávek energie zaručena, pokud proběhnou jednání,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Zdroje: El Economista, Bankier, ČNB, Bloomberg, Index