Žloutenka, úplavice, tyfus. Po záplavách hrozí infekční nemoci

Řada infekčních onemocnění hrozí zejména v oblastech zasažených záplavami. Lidé se mohou nakazit salmonelózou, úplavicí, břišním tyfem, paratyfem, leptospirózou, listeriózou, tularémií, žloutenkou typu A i dalšími nemocemi. Státní zdravotní ústav (SZÚ) doporučuje zkontrolovat platnost očkování proti tetanu, které by mělo být obnovováno každých deset až patnáct let.

V případě výskytu zvýšené teploty je třeba okamžitě navštívit lékaře. Vhodné je také zvážit očkování proti hepatitidě typu A a proti břišnímu tyfu. Onemocnět infekčními chorobami mohou i domácí mazlíčci a užitková zvířata. Některá onemocnění zvířat se mohou přenášet na lidi.

Pozor na oděrky i záděry

Riziku infekce jsou vystaveni především lidé v zatopených oblastech a ti, kteří se účastní úklidových prací. Infekce se přenáší vodou kontaminovanou lidskými výkaly ze žump a čističek. Původci nemocí vniknou do organismu člověka i nepatrně poškozenou kůží, např. oděrkami a záděrami. Proto je vhodné při úklidu používat ochranné pracovní pomůcky.

„Do vody ani bahna nesahejte holýma rukama. Používejte ochranné pomůcky, rukavice, holínky. Ruce si často dezinfikujte či důkladně myjte, pokud máte k dispozici nezávadnou vodu. A nepijte vodu ze zaplavených studní,“ uvedla pro Deník Vektor Štěpánka Čechová, tisková mluvčí SZÚ.

Poškozené rukavice nebo holínky je třeba ihned vyměnit

Čechová zdůraznila, že infekce se do těla nedostává jen vypitím kontaminované vody, ale i přes kůži, sliznice i různé oděrky.

„Opravdu stačí jen drobná ranka, záděra, nepodceňujme tedy ochranné pomůcky. Proto je důležité používat rukavice a jakmile prasknou, vyměnit je za nové. Stejně tak holínky musejí být neporušené, aby plnily ochrannou funkci. Pokud dojde i přesto ke kontaktu s touto vodou, je nutné jakékoli poraněné místo okamžitě vydezinfikovat. Buď chlorovým roztokem, nebo dezinfekčním prostředkem na bázi alkoholu,“ řekla pro Deník Vektor mluvčí SZÚ.

Upozorněte lékaře

Hnisající oděrky, boláky, bodnutí hmyzem, vyrážky, teplotu, dýchací či zažívací potíže – to všechno je nutné odborně ošetřit. Lékaře je třeba upozornit na skutečnost, že nemocný byl zaplavené oblasti.

„Při jakýchkoliv zdravotních potížích by lidé měli navštívit lékaře a informovat ho, že měli kontakt se záplavovou vodou. Je to důležitá informace a lékař ji nemá jak jinak zjistit,“ zdůraznila Čechová pro Deník Vektor.

Očkování proti tetanu a žloutence typu A

Asi nejčastějším rizikem jsou podle Čechové střevní problémy způsobené fekálně orálním přenosem. S povodněmi souvisejí i další onemocnění, která mohou přenášet zvířata vyplavená z polí, je to např. tularémie, leptospirózy.

„Při záplavách i pár měsíců po nich hrozí zvýšené riziko nákazy jak žloutenkou typu A, tak například právě leptospirózou, zmínit lze i úplavice, salmonelózu, listeriózu, tularemii či tetanus. Co se týká horečnaté leptospirózy, člověk se může nakazit celoročně různými druhy leptospir, které u nás nejčastěji přenášejí potkani nebo myši. Každý rok onemocní nižší desítky lidí, letos do konce srpna evidujeme 15 infikovaných,“ upřesnila pro Deník Vektor.

Důležitou prevencí je podle mluvčí SZÚ Čechové hlídat si očkování především proti tetanu a žloutence typu A. „Samozřejmě je ideální mít aktuální vakcínu, ale vždy je dobré očkování obnovit,“ sdělila pro Deník Vektor.

Vysušením zaplavených prostor nebezpečí nekončí, pozor na hlodavce

Čechová naléhá, aby lidé vyhodili všechny potraviny, které přišly do kontaktu se záplavovou vodou s výjimkou hermeticky uzavřených plechovek.

„I ty je však nutné dobře omýt. Jakákoli voda totiž rozředí moč hlodavců, tedy jde o zdroj možné infekce. Riziko nekončí ani po vysušení zaplavených prostor, chránit se před nebezpečnými bakteriemi či viry by lidé měli i při pozdějším úklidu například vyschlých sklepů či kůlen a dalších míst, kde se mohou vyskytovat hlodavci. I v suchém prostředí totiž přežívají bakterie a při úklidu se zvíří prach, pak je riziko vdechnutí. Proto je dobré mít také respirátor,“ uvedla Čechová pro Deník Vektor.

Návrat roušek a respirátorů

Také hlavní hygienička ČR a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí (MŽP) zdůraznila, že pro odklízecí práce v zasažených oblastech je potřeba zvolit vhodný oděv, mít pevnou obuv, pracovní rukavice a respirátory nebo roušky, které slouží jako ochrana před rizikem infekčního onemocnění.

„Doporučuji lidem zkontrolovat, zda mají platné očkování proti tetanu – ideálně ještě před zahájením odklízecích prací a návratem domů, pro případ, že by došlo k poranění,” uvedla Macková.

Leptospiróza se zprvu projevuje jako chřipka

Nebezpečí vzniku a rozšíření infekčních onemocnění po záplavách se věnovala také tisková konference Ministerstva zdravotnictví ČR (MZD), kterou Deník Vektor sledoval. Hlavní hygienička ČR a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková na ní upozornila, že leptospiróza se zpočátku projevuje jako chřipka, a varovala před podceňováním situace.

„Krajské hygienické stanice ve svých regionech průběžně vyhodnocují aktuální situaci přímo na místě, mimo jiné sledují i možný výskyt infekčních onemocnění a na základě vyhodnocení rizik stanovují adekvátní a cílená hygienická opatření, mezi která patří i cílené očkování proti hepatitidě A, vycházející rovněž z posouzení míry rizika,” řekla Macková.

Bude mimořádné očkování?

Epidemiologická situace a s tím související rizika se mohou lišit i v rámci jednoho regionu, proto Ministerstvo zdravotnictví plánuje nikoliv plošné, ale případně cílené mimořádné očkování proti žloutence typu A.

„Hygienické stanice situaci monitorují. Pokud ji vyhodnotí tak, že v určitém místě je potřeba přistoupit k mimořádnému očkování, bude se to týkat plošně určitých skupin obyvatel. Toto očkování pro ně bude zdarma, koordinovat a organizovat ho bude Krajská hygienická stanice,“ upřesnil na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Čisticí a dezinfekční prostředky lze i darovat

Zkušenosti se šířením nemocí po povodních v roce 1997 mají lidé v Olomouckém kraji, proto teď rozhodně nic neponechávají náhodě. „Vodu z vodovodu vždy převařuji,“ svěřila se Deníku Vektor Marcela Filipová ze Šumperka. „Zdravotní stav mi bohužel nedovoluje, abych osobně pomáhala s úklidovými pracemi, ale nakoupila jsem čisticí a dezinfekční prostředky a odnesla je do sbírky pro Jesenicko, kterou vyhlásil městský úřad.“

Na podobné sbírky upozorňují na svých webových stránkách městské i obecní úřady napříč republikou.

Zdroje: SZÚ, MZD, MŽP