Evropské zoo sčítají škody slintavky a kulhavky
foto: Brett Sayles / Pexels/Dívka fotící se se sudokopytníky
Výskyt slintavky a kulhavky u našich sousedů v Maďarsku a na Slovensku zamával nejen trhem s prodejem masa, ale má i svoje další konsekvence. V souvislostí s epidemií totiž zavřely i zoo. Jejich ztráty spojené s blížící se turistickou sezonou mohou být likvidační.
Na severu Maďarska poblíž hranic se Slovenskem byl dle Seznam Zpráv na začátku března poprvé od roku 1979 hlášen výskyt slintavky a kulhavky (SLAK). Zaznamenání tohoto virového onemocnění rozpoutalo silnou odezvu a sérii opatření proti šíření nemoci, která dle Státní veterinární správy napadá v podstatě každého sudokopytníka a šíří se velmi rychle. Nejsignifikantnější opatření, které rezonuje společností je především zákaz vývozu masa, živých kusů skotu a jiného dobytka, a nebo také mléka. Po rozšíření nákazy i na Slovenské území přišli chovatelé k radikálnímu opatření, tedy nutné porážce dobytka.
Žádní sudokopytníci nejsou uchráněni před slintavkou a kulhavkou
Porážka tisíce kusů skotů i volně žijících nakažených zvířat v okolí je jediná, člověku známá léčba. Státní veterinární správa dodává, že ani dosavadní očkování není dostatečně účinné.Jak upozorňuje Evropská komise, nemoc se nevztahuje pouze na zvířata v potravinářských závodech. Jeden z mnoha důsledků, který přináší všeobecná opatření proti šíření tohoto virového onemocnění je i uzavírání všech zooparků či obor s volně žijícími zvířaty, které se nacházejí v blízkosti výskytu, což vychází z několika nařízení Evropské komise a jejího Výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva. Nemoc totiž může postihnout veškeré sudokopytníky, kteří jsou v oborách nebo i zoologických zahradách.
WHO předpokládá, že potravinářský průmysl zaměřující se na obchod s masem na Slovensku i Maďarsku se kvůli epidemii setká se ztrátami jdoucími do několika miliard. Mezinárodní organizace tak očekává podobný vývoj, jako tomu bylo v roce 2007 ve Spojeném království, jak uvádí Evropská komise. Poměrně nedávno, v lednu tohoto roku, jsme mohli zaznamenat podobnou událost i v sousedním Německu. Ve městě Brandenburg se touto nemocí nakazili tři vodní Buvolové, kteří na následky choroby zemřeli. Přijatá opatření však naštěstí zabránila rozšíření onemocnění. Podobně i Maďarsko a Slovensko na základě nařízení EU přijalo opatření, mezi které patří uzavírání všech obor s volně žijícími zvířaty a uzavírání zooparků, a to v rádiu až 150 km. Zvířata v zoo tak musí být izolována a držena v uzavřeném prostoru, tak aby bylo zabráněno přenosu.
Opatření regulace SLAK přichází z EU
Podle Regulace EU 2016/429 a Delegované Regulace EU 2020/687 musí být okolo epicentra výskytu onemocnění vytyčeno několik ochranných zón. Jednou z nich je i zóna ve které nesmí probíhat v době propuknutí virového onemocnění lov nebo jen návštěva zooparků, ohrad či obor s volně žijícími zvířaty. Na implementaci těchto pravidel spolupracují všechny zúčastněné strany, tzn. slovenská, maďarská i česká veterinární správa. Maďarská i Slovenská vláda tak v okolí epicentra uzavřela všechny zoologické parky a to až do odvolání. První a nejvíce ohroženou zoo je park, který se nachází přímo ve městě Győr na hranicích Slovenska a Maďarska. Janos Xantus Zoo byla uzavřena téměř okamžitě a platí v ní přísná hygienická opatření, které stanovují maďarské zákony a výše zmíněné regulace EU.
Ochrana zvířat před SLAK je prioritou. Jiný lék než smrt nemáme
Mezi další zoo, která musela být na čas uzavřena, patří např. Kimba Elefant park, ale také zoo v Bratislavě, na kterou se podobně jako na maďarské parky vztahují stejná epidemiologická opatření. Uzavření zoo a přísná karanténní pravidla mají především ochránit mnohdy vzácná zvířata před nákazou a tím pádem i před jistou smrtí. Opatření však jistě alespoň na čas v nadcházející turistické sezoně a během hezkého počasí zabrání turistům navštěvovat zoologické zahrady a parky. Onemocnění SLAK sice nemůže přejít na člověka, ale ten může být velmi snadno příčinou jejího dalšího šíření. Virus SLAK se totiž drží na podrážkách, oblečení nebo i pneumatikách od aut. Podle Státní veterinární správy se však vir může šířit i vzduchem.
ZOO Bratislava přijde za měsíc o miliony
Do dvou výše zmíněných zoologických zahrad v Bratislavě a v Győr putují každoročně stovky tisíc návštěvníků. V důsledku uzavření tak zooparky rozhdoně přijdou o finanční zdroje, které by získaly na základě prodeje lístků. Podle dostupné výroční zprávy Zoo Bratislava měl park v měsíci březnu v roce 2022 celkovou návštěvnost asi 29 630 návštěvníků a z toho téměř 13 tisíc dospělých. Můžeme předpokládat, že tohoto čísla by zoo dosáhla i v tomto roce, což znamená, že za 13 tisíc dospělých a platících návštěvníků, by získala, s cenou za jeden lístek 10 euro přibližně 130 tisíc euro. V přepočtu 3,2 milionu korun a to jen za dospělé návštěvníky.
Pokud bychom chtěli vypočíst také ztrátu za dětské lístky, kterých bylo v březnu 2022 prodaných více než 8 tisíc kusů za 7 euro s cenou jeden kus, jen v březnu mohlo jít o další ztrátu až ve výši 56 000 euro, tedy téměř 1,4 miliony korun. Celkové ztráty dosahující téměř 5 milionů Kč by se však týkaly pouze lístků, ale jak každý z nás moc dobře zná, více než za vstup v zoo utratíme za jídlo, suvenýry a další služby. Celkové ztráty zoo tak rozhodně mohou jít za jeden měsíc až do desítek milionů Kč. Obdobně by byla situace jistě také v případě maďarského Janos Xantus Zoo a dalších menších zooparků.
Konec epidemie SLAK v nedohlednu
Problém se SLAK však nebude trvat pouze do konce března. Evropská komise v čele s Výborem pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva totiž 11. března přijala dodatečnou implementaci a rozšířila uzavření dotčených oblastí až do 11. dubna. Prodloužení tak jistě půjde ruku v ruce s ještě většími finančním zatížením zooparků. Pokud proto budete chtít svou oblíbenou zoo nebo park podpořit, vhodnou možností je po opětovném otevření park navštívit a utratit zde peníze nebo si případně adoptovat zvíře.