A pak že to nejde. USA vyrábějí víc baterií, než kolik potřebují
foto: e-STORAGE, se svolením/Ilustrační foto bateriového úložiště
Spojené státy budují kapacity na výrobu bateriových úložišť i baterií zběsilým tempem. Ale suroviny pro ně pořád musí kupovat z Číny.
Jde o jeden z největších úspěchů industrializace v moderních dějinách: za rok a půl vznikl ve Spojených státech celý průmyslový obor, a to prakticky od nuly. Na začátku byl zákon Inflation Reduction Act, který tehdejší prezident Joe Biden podepsal v roce 2022. Zákon vytvořil pobídky jak pro domácí výrobce baterií, tak pro developery bateriových úložišť využívající domácí produkty.
Ještě na konci roku 2024 měly Spojené státy prakticky nulovou kapacitu pro výrobu bateriových úložišť. Do konce roku 2025 se tato kapacita zvýšila na zhruba 70 GWh ročně a podle aktuálních odhadů má do konce letošního roku dosáhnout téměř 150 GWh. Domácí poptávka je však odhadována na zhruba 60 GWh ročně – takže ještě před rokem čistě dovozní sektor bude muset hledat trhy pro export.
U bateriových článků se odehrává podobný posun, jenom s časovým zpožděním. Na konci roku 2024 byla kapacita výroby článků pro síť prakticky nulová. Do konce roku 2025 vzniklo přibližně 20 GWh výrobních linek a do konce letoška má kapacita dosáhnout zhruba 96 GWh. Růst je rychlý a domácí poptávku by pokryl, ale stále nedosahuje úrovně výrobní kapacity pro finální systémy – takže část článků bude muset být i nadále dovážena.
Příkladem domácí výroby článků v USA je expanze společnosti LG Energy Solution, která v Michiganu během krátké doby navýšila plánovanou kapacitu z původních 4 GWh na 16,5 GWh – a nyní míří, v rámci celé Severní Ameriky, na 50 GWh.
Psali jsme
Google oznámil velké plány na využití technologie dlouhodobého ukládání elektřiny italské firmy Energy Dome. Jde o tzv. CO₂ baterii – zařízení,…
Bateriová úložiště: jako houby po dešti
Bateriová úložiště tvoří přibližně 28 % nově instalovaného výkonu v USA. (Jistě, baterie elektřinu nevyrábějí, ale krátkodobě se chovají jako zdroj.) Důvodem tak vysokého podílu není pouze samotný rozvoj obnovitelných zdrojů, ale také jejich využívání pro provoz datových center. Ta potřebují stabilní a rychle nasaditelné zdroje elektřiny, bez dlouhých povolovacích procesů typických pro klasické elektrárny. Akumulace se tak přesouvá z doplňkové technologie do role infrastrukturního prvku, který přímo ovlivňuje tempo rozvoje celé energetiky.
Rozvoj bateriových úložišť podporuje i unikátní faktor, který původně nebyl zamýšlen jako podpora. Konec podpory rozvoje elektromobility ze strany administrativy prezidenta Trumpa vedly k oslabení poptávky po bateriích pro auta – a proto výrobci začali přesměrovávat kapacity do oblasti energetických úložišť. Automobilky jako Ford nebo General Motors upravují své výrobní linky, zatímco společné projekty – například přestavba závodu v Tennessee na výrobu baterií pro síť.
Závislost na surovinách přetrvává
Obrázek amerických výrobních kapacit přestane být úplně růžový při pohledu na primární komponenty a hlavně suroviny, zejména lithium, nikl, grafit, měď a katodové materiály. Výroba bateriových článků je stále závislá na jejich dovozu, přičemž dominantní postavení si drží Čína – a změnit tento stav by znamenalo vybudovat těžební a zpracovatelské kapacity, což je v krátkodobém horizontu nereálné.
Analogii lze najít i v solárním průmyslu. Spojené státy dosáhly vysoké kapacity v montáži solárních modulů, ale klíčové komponenty – zejména samotné články – stále ve velké míře dovážejí.