Balkonové soláry? V civilizovaném světě běžné, u nás vládne pravěk
foto: Michael Pätzold, licence CC BY-SA-4.0/Ilustrační obrázek
Solární panely do zásuvky šetří domácnostem náklady na energii – například v Německu je už mají čtyři miliony domácností. V Česku se ale distributorům podařilo zabetonovat legislativu.
Připevníte si na zábradlí balkonu solární panely, zapojíte je do zásuvky – a užíváte si proud zdarma. Jediné, co musíte udělat, je svůj zdroj registrovat: je to ale opravdu jenom registrace, takže bez poplatku. A je to online proces na pár kliknutí. Není to sci-fi, takovéto solární ráje opravdu existují: průkopníkem bylo Německo a přidávají se další evropské země nebo řada států v USA.
U nás jsou však i malé panely na balkon klasifikovány jako „výrobna elektřiny“ – úplně stejně jako klasické střešní fotovoltaiky. A místo prosté online registrace je potřeba uzavřít smlouvu s distributorem; ten je ale zabarikádovaný za horou požadavků, byť určených pro úplně jiné použití.
Naše předpisy totiž balkonové soláry (mohly by nést třeba označení „mikrozdroj“) neznají: vztahují se na ně předpisy pro „výrobnu elektřiny“. A ty celý proces pekelně komplikují a prodražují. Americká realita (a u nás to nebude lepší) je taková, že finální cena instalace fotovoltaiky je zhruba dvojnásobkem ceny instalovaných komponentů.
Psali jsme
Solární výroba ve střední Evropě vzrostla během posledních pěti let z 5 TWh na 29 TWh; jde o nejvyšší tempo v celé EU, dvakrát rychlejší než…
Jako sestavit skříň
Balkonové soláry jsou přímo určené pro kutily. Instalují se v duchu principu „Plug&Play“ – jinými slovy, na jejich instalaci prakticky není co zkazit. Musí sice splňovat pár požadavků, ale ty jsou triviální. Musí jít o certifikované panely, musí být připojeny přes certifikovaný invertor a musí mít automatické odpojení při výpadku sítě. Nic z toho ale není problém kutila: ten si prostě koupí soupravu – prodává je třeba i IKEA (v Německu) – a instalace je podobný problém jako sestavení skříně.
Co je v Německu a dalších zemích běžné, je v tuzemsku problém. Distributoři samozřejmě brání zuby nehty rozšíření všeho, co by snižovalo závislost zákazníků na jejich službách. Takže si v médiích můžeme přečíst tendenční články o hrozbě požáru, nutnosti revizí, postizích za ilegální instalace – a hlavně o tom, že zákazníci o balkonové soláry nestojí, protože distributoři neevidují žádné žádosti.
Ale čím by to si tak mohlo být?
Balkonové soláry: řešení pro celý svět
Aktuálně začínají být balkonové soláry velkým hitem ve Spojených státech. Podle odhadů jsou vhodným řešením pro 40 procent domácností, které z logistických nebo finančních důvodů nemohou mít střešní fotovoltaiku. Legislativa, která pro balkonové soláry umetá cestu, existuje nebo je v procesu ve víc než polovině států americké Unie.
V Kalifornii se na prosazování balkonových solárů specializuje neziskovka Bright Saver, která dodává dvojici panelů o celkovém výkonu 800 watt za v přepočtu 31 korun za watt, přičemž u střešních fotovoltaik je 55 korun. Návratnost balkonových solárů se počítá mezi čtyřmi a pěti lety – s tím, že panely mají záruku až 30 let.
Psali jsme
Australská vláda přišla s návrhem zákona, který nařizuje dodavatelům elektřiny, aby zákazníkům umožnili čerpat nejméně po tři hodiny denně energii…
Přísná certifikace stavebních kutilských balkonových solárů nezvedla dramaticky jejich cenu, ale má pozoruhodné bezpečnostní dopady. Německá asociace pro balkonové soláry uvedla v roce 2025, že i když se odhadovaný počet nainstalovaných balkonových solárů pohybuje v milionech, nezaznamenali žádné problémy s bezpečností – „s výjimkou pár případů, kdy někdo k systému připojil necertifikované zařízení, například autobaterii“.
V Německu byl původně limit pro výkon balkonových solárů 600 wattů. Aktuálně je v zemích, kde tyto mikrozdroje odlišují od střešních fotovoltaik, nepsaným standardem 800 wattů – a rýsuje se nový, zvýšený standard: 1200 wattů.
U nás je to však stále nula.