Bartuška: Rusko se snaží oklamat svět, že se ho sankce nedotýkají. Ropu ale prodává pod cenou
foto: Pixabay/Ilustrativní
Diplomat a zvláštní zmocněnec ČR pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška se na Twitteru zaobírá tématem energetické bezpečnosti v kontextu Ruska a jeho strategických zásob ropy. Podle něj západní sankce jsou jasnými důvody, proč Rusko prodává ropu pod cenou. Na vině dle jeho soudu stojí i fakt, že Rusko nemá prostory, kde ropu skladovat.
„Cenový strop na ropu stojí Rusko miliardy rublů denně. Jak je to možné? A může s tím Moskva něco rychle udělat? Dnešní vlákno pojednává o něčem, co Rusko nemá, ale zoufale potřebuje: o strategických zásobách ropy,“ řekl na úvod svého twitterového příspěvku Bartuška a pokračoval, že Rusko se snaží přesvědčit svět, že se ho sankce vůbec nedotýkají.
Bartuška ale vyzývá čtenáře, ať si názor udělají sami a předkládá jim k tomu v tomto ohledu relevantní argumenty. Podle něj západní sankce, na mysli má embargo EU i cenový strop ze strany G7, které byly obě zavedeny 5.prosince, jsou klíčovými důvody, které nutí Rusko prodávat ropu se slevou okolo 30 dolarů za barel. „Rusko exportuje zhruba tři miliony barelů ropy denně. Když na jednom barelu tratí 30
dolarů, činí celková denní ztráta 90 milionů dolarů (dvě miliardy korun). Měřeno z Moskvy je denní ztráta 6,14 miliardy rublů denně,“ vypočítává konkrétně Bartuška na twitterovém vlákně a pokračuje: „Pro představu: zisk největší ruské ropné společnosti Rosněfť za první pololetí roku 2022 činil 7,2 miliardy dolarů. Denní ztráta 90 milionů dolarů pohltí celý tento zisk Rosněfti přesně za 80 dnů,“ přirovnal ztráty k zisku největší ropné společnosti.
Psali jsme
Andrej Babiš (ANO) ve své prezidentské kampani často opakoval, že energetickou krizi by, alespoň tedy konkrétně drahou elektřinu, řešil zestátnění…
Ve své argumentaci postupuje ale dál. Přibližuje také otázku skladování, která také dle jeho slov přispívá ve finále ke snížení cen. „Moskva je nucena prodávat ropu s velkou slevou, protože nemá, kde ji skladovat. Ze tří největších těžařů ropy - USA, Saúdská Arábie, Rusko - je Rusko jediné, kdo není schopen regulovat produkci. Saúdové mají obří pole Ghawar a Američané mají SPR,“ přibližuje odborník na energetiku tamější možnosti skladování a vysvětluje zkratku SPR, tedy Strategic Petroleum Reserve, která je čtveřice zásobníků v Texasu a Lousianě s celkovou kapacitou 714 milionů barelů.
Podle jeho slov se jedná o největší sklady ropy na světě, jejichž čerpání schvaluje prezident. Bartuška v tomto kontextu přejímá i citaci Ministerstva energetiky USA, který ji nazývá "klíčovým nástrojem zahraniční politiky". Bartuška se zaobírá i srovnáním s Českou republikou. „Pro srovnání: nouzové zásoby ropy a ropných produktů v České republice jsou 2 miliony tun, tedy zhruba 14 milionů barelů (jedna tuna ropy rovná se 6,8 až 7,5 barelu, podle typu/sirnatosti). Všechny země EU jsou povinny mít zásoby ve výši 90 dnů běžné spotřeby,“ nastínil diplomat závazky vyplývající z členství v EU a plynule přešel k dalšímu tématu, tedy k hodnocení ruských skladů ropy.
Ty jsou podle něj státním tajemstvím. Podle jeho slov se pohybují zřejmě okolo 15 miliónů barelů ropy, jsou tedy přibližně podobně velké, jako naše. „Samozřejmě, Rusko těží bezmála 11 milionů barelů ropy denně víc, než samo spotřebuje. K čemu by mu tedy byly nějaké zásobníky?“ položil řečnickou otázku zvláštní velvyslanec a situaci připodobnil k sedmdesátým létům dvacátého století. „Přesně takto se ptali soudruzi ve vedení Sovětského svazu, když se poprvé objevila myšlenka postavit v SSSR strategické zásobníky ropy. Bylo to v 70. letech 20. století a po ropném šoku 1973 se jasně ukázal význam zásob.
Psali jsme
Za poslední tři měsíce spadla na pražské burze PXE cena elektřiny o 47 procent. V polovině prosince se megawatthodina elektřiny pohybovala okolo…
Sovětský svaz se permanentně chystal na válku s prohnilým Západem a všechny investice se poměřovaly podle užitečnosti v boji. Nápad využít vytěžená ropná pole v Povolží na strategické zásoby ropy neprošel. Nepomohl ani argument, že USA budují své vlastní velké zásobníky,“ popisuje historické události a předkládá hypotetické scénáře. Myslí si, že kdyby Rusko mělo velké sklady, mohlo by snížit export. „Kdyby teď Rusko mělo dostatečně velké sklady ropy, mohlo by výrazně přiškrtit export - třeba o 2 miliony barelů denně. Tím by vyhnalo nahoru cenu ropy a pak mohlo postupně prodávat ropu ze zásobníků. USA dokáží přesně tohle. Saúdové zase regulují produkci pole Ghawar,“ porovnal přístup Ruska s USA či Saudskou Arábií a zdůraznil, že Rusko tyto možnosti nemá a je proto odkázáno na své nové hlavní zákazníky, tedy Indii a Čínu.
Ti dle jeho slov odebírají nyní 80 procent ruského exportu ropy. „Vědí, že Moskva nemůže ropu skladovat, výsledkem je právě masivní sleva okolo 30 dolarů na barel. Zisk pro Asii, ztráta pro Rusko,“ zhodnotil politik a svůj příspěvek uzavřel oficiálním sdělením ruských představitelů z dubna roku 2022, kteří tvrdí, že se postaví rozsáhlé zásobníky ropy za čtyři roky s tím, že budou větší než ty americké. „Uvidíme v roce 2026,“ uzavřel vlákno.