Mniši vytěžili 13 000 bitcoinů. Toto není scifi, ale Bhútanský ekologický poklad.
foto: Pasakha120 / CC BY-SA 4.0 / Wikimedia Commons/Klášter v Bhútánu
Bhútán, himálajské království mnichů, se stal čtvrtým největším státním držitelem bitcoinu na světě. A to všechno potají. Ptáte se, jak a kdy? My také.
Bhútánské království je malý národ schovaný vysoko v Himalájích, jehož asi 98.8 % území tvoří jen hory. Milionová země je pro mnohé známá spíše jako turistická atrakce, ale její představitelé to překvapivě velmi dobře také umí s penězi. Když se totiž během pandemie Covidu turismus v zemi zastavil, Bhútán musel najít cestu z krize ven. A tak mezi mnišskými kláštery, v chladném počasí a s pomocí mohutných řek, začaly potají vznikat bitcoinové megafarmy schované před zrakem světa v horské království.
Tajné impérium v oblacích: Bhútán a jeho 13 000 bitcoinů
Podle nejnovějších údajů portálu AsiaNews, drží Bhútán už více než 13 000 bitcoinů v hodnotě kolem 780 milionů dolarů. To odpovídá ohromujícím 25 % celkového HDP Bhútánu. Toto obrovské množství kryptoměny stát katapultovalo na čtvrté místo mezi státy s největší vládní bitcoinovou rezervou, hned za USA, Čínou a Velkou Británií. Zajímavé je, že tyto investice nebyly roky veřejně známé a informace vyšly najevo až náhodou, díky bankrotům kryptofirem BlockFi a Celsius. Právě soudní dokumenty tehdy odhalily, že bhútánský státní fond Druk Holding and Investments (DHI) investoval a ukládal kryptoměny v rozsahu desítek milionů dolarů.
Psali jsme
Ministerstvo financí v návaznosti na dotazy odborné i laické veřejnosti potvrzuje jednoznačný záměr prodloužit až do roku 2026 možnost daňově…
Bhútán a vodní elektrárny jako digitální zlaté doly
Vraťme se ale na začátek. Kryptopříběh Bhútánu se začal psát, když země zoufale hledala cestu z covidové krize. Hospodářsky Bhútán nikdy neměl mnoho možností: nadmořská výška se tu zvedá od 100 metrů na jihu až po více než 7 500 metrů v severních horách. Tento dramatický reliéf, ale přináší jeden zásadní dar: prudké řeky. Bhútán toho dokázal využít. Hydroenergetika tvoří podle ukazatelů přibližně 15% jeho HDP a samotný export elektřiny představuje neuvěřitelných 63 % celkových exportních příjmů země.
Právě tento přebytek čisté energie umožnil Bhútánu spustit velkokapacitní těžbu bitcoinů bez ekologické zátěže. Když pandemie zasáhla turismus a příjmy klesly ze 88,6 milionu USD ročně na zlomek, kryptoměna nabídla nové řešení. Bhútán se pustil do masivních investic: v roce 2021 dovezl počítačové čipy za 51 milionů dolarů, o rok později už za 142 milionů, což podle Forbesu tvořilo téměř 10 % celkového dovozu země. Na ruinách zkrachovalého projektu „Education City“ pak vyrostla jedna z největších těžebních farem v zemi.
Bhútán a cesta k zelené bitcoinové velmoci
Právě levná a ekologická elektřina umožnila Bhútánu experimentovat s těžbou bitcoinu procesem, který je jinde často ekologickou hrozbou. Pro Bhútán se těžba tohoto digitálního zlata stala chytrým využitím domácích zdrojů, bez uhlíkové stopy. A tím plány nekončí. Analytici informují, že Bhútán plánuje rozšířit svou kapacitu z dnešních 3,5 gigawattů až na 33 gigawattů, aby se stal světovým lídrem v “zelené těžbě”. Už teď podle informací portálu Blockbuster, generuje Bhútán z těžby kryptoměn každý týden 55 až 75 BTC (tedy asi 7,1 milionu dolarů).
Malá království a velké bitcoiny: Bhútán vs. El Salvador
Příběh Bhútánu v kryptosvětě si žádá srovnání s jiným státním experimentem: El Salvadorem. Tato středoamerická země se v roce 2021 stala první na světě, která bitcoin přijala jako oficiální měnu (Reuters, 2021). Bhútánská bitcoinová pokladnice má dnes více než dvojnásobnou hodnotu oproti rezervám El Salvadoru, které dosahují podle Forbes zhruba 335 milionů dolarů. A to i přesto, že Bhútán má jen asi 12 % populace Salvadoru. Zdá se, že Bhútán dokázal velmi dobře využít světové situace a vsail na zatím stabilní a rentabilní kartu v podobě kryptoměn.