Británie: DPH na elektřinu snižují z 5 % na nulu. Česko: pořád 21 procent
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Britská vláda zruší DPH na elektřinu pro domácnosti. Opatření je součástí balíčku na zmírnění životních nákladů, ale také jde o impuls pro elektrifikaci.
Britská DPH na elektřinu je aktuálně pouze pětiprocentní, takže její oznámené zrušení sníží konečný účet za elektřinu pouze o zhruba 4,8 procenta. Jde ale o jeden z nejrychlejších způsobů, jak vláda může domácnostem okamžitě snížit náklady bez složitých dotačních programů nebo administrativně náročných příspěvků. Na druhou stranu, nejvíce ušetří odběratelé s nejvyšší spotřebou elektřiny.
To může být dobře, nebo špatně. Z pohledu sociální nerovnosti to je špatně, jako podpora elektrifikace toto opatření fungovat bude.
Plošné zlevnění elektřiny totiž automaticky zlepšuje ekonomiku všech technologií, které na elektřině stojí. Tepelná čerpadla, elektromobily, elektrické vytápění nebo indukční vaření se díky nižším provozním nákladům stávají relativně atraktivnějšími vůči technologiím spalujícím zemní plyn nebo ropné produkty.
Toto opatření, které má díky svému načasování (oznámil ho premiér okamžitě po svém jmenování do funkce) populistický nádech, je také strategické. Většina evropských států investuje miliardy do elektrifikace dopravy a vytápění, současně ale elektřinu zatěžuje daněmi a různými poplatky. A spalování fosilních paliv zvýhodňuje tím, že do jejich ceny nezapočítává negativní dopady. Snížení DPH jde opačným směrem: stát dává domácnostem ekonomický impuls, který má ovlivnit jejich domácností při pořizování nových technologií.
Psali jsme
Australská vláda přišla s návrhem zákona, který nařizuje dodavatelům elektřiny, aby zákazníkům umožnili čerpat nejméně po tři hodiny denně energii…
V Česku zůstává elektřina ve vysoké sazbě
Pro českého spotřebitele je zajímavé srovnání s domácí situací. Elektřina v Česku podléhá základní sazbě DPH ve výši 21 procent. Pokud by česká vláda zvolila stejný postup jako Británie, dopad na konečné účty domácností by byl násobně větší – zároveň by ale znamenal výpadek příjmů státního rozpočtu v řádu desítek miliard korun ročně. A rozhodně by nešel financovat tak jednoduše, jako to plánuje nový britský premiér.
Ten tvrdí, že výpadek DPH za elektřinu od domácností pokryje úsporami ze zrušeného projektu digitální identity. Mimochodem, to je další krok, který kritici označují za populistický – a opozice navíc tvrdí, že projekt digitální identity stejně neměl v rozpočtu financování, takže vláda pouze žongluje se zdroji, které reálně neexistují. Samotné snížení DPH na nulu však podporuje i část kritiků vlády, kteří zpochybňují především způsob jeho financování; ostatně toto téma je v Británii na stole dlouhodobě.
Česko si podobný experiment už jednou vyzkoušelo. Během energetické krize na konci roku 2021 vláda dočasně prominula DPH na elektřinu a plyn jako mimořádné krizové opatření.
DPH na elektřinu v Evropě
Otázka zdanění elektřiny se tak pravděpodobně stane součástí širší evropské debaty. Pokud má být elektřina hlavním energetickým nosičem budoucnosti, bude stále obtížnější obhajovat situaci, kdy ji státy na jedné straně podporují dotacemi a regulací, zatímco na straně druhé významnou část ceny elektřiny samy vytvářejí prostřednictvím daní.
To je příklad Česka, Německa, Francie – nemluvě třeba o Dánsku nebo Chorvatsku, kde také platí zvýšená sazba, ale ta je dokonce 25 procent. Sníženou sazbu má třeba Bulharsko nebo Rakousko (9 resp. 10 %) nebo Španělsko (pět procent). Nulovou sazbu pak má (jen dočasně) Irsko.