Cena mědi závratně roste. Čína vydělává

Jak si v komentáři všiml analytik ČSOB Dominik Rusinko, od začátku února došlo na londýnské burze k výraznému zdražení mědi. Na dohled psychologické hranice 10 tisíc dolarů za tunu táhne měď jak napjatá situace na straně nabídky, tak především silná poptávka z Číny. Dramatický nárůst je patrný na jakémkoli srovnávacím grafu (Marketwatch, COMEX: HGW00 nebo TradingEconomics).

„Co stojí za takto agresivní akumulací zásob? Jednou z možností může být příprava Číny na devalvaci juanu. V takovém případě by dávalo silné předzásobení smysl, jelikož drtivá většina komodit je obchodována v amerických dolarech. Devalvace čínské měny by navíc podpořila vývozy elektromobilů nebo solárních panelů, u kterých je měď kritickým vstupem. Roli mohou sehrát i americké prezidentské volby. To znamená provést celou operaci, dokud je v úřadu Joe Biden, neboť odvetná opatření ze strany Donalda Trumpa by mohla být podstatně tvrdší,“ zmínil Rusinko.

Co se skrývá za růstem, je více než pochopitelné. Měď je nejdůležitějším kovem probíhající dekarbonizace, bez kterého nejde vybudovat zelená infrastruktura, jako jsou solární panely, baterie nebo elektromobily.

Deník Vektor si v této souvislosti všiml i mediálně přehlédnutého fóra v čínském městě Chongqing. Právě sem v úterý dorazil čínský prezident Si Ťin-pching na debatu o rozvoji západního regionu země. Jak uvedla státem kontrolovaná agentura CGTN, v zásadě se hovořilo zejména o urychlení moderních technologií a také o transformaci tradičních průmyslových odvětví.

Neméně podstatným bodem programu byla inklinace k zelené politice. Ta souvisí s výše popsanými skutečnostmi.

„Zatímco Čína má v rámci celého dodavatelského řetězce kritických minerálů velmi silnou pozici, Evropa v tomto ohledu zaspala,“ uzavřel svůj komentář Dominik Rusinko.