Ceny plynu sice klesají, stále se však drží v historicky vysokých číslech
foto: Pixabay/ilustrativní
Anglický novinář Javier Blas se vyjádřil k současné energetické situaci v Evropě. Podle jeho slov se okolnosti sice výrazně zlepšily, ale v porovnání s obdobím před krizí jsme v trojnásobných číslech.
Novinář Javier Blas publikoval svůj názor na energetickou situaci v Evropě pro Bloomberg. K hodnotám zemního plynu se vyjádřil následovně. „Ze strany napůl plné sklenice jsou ceny oproti svému vrcholu nižší o 85 %, podle poloprázdné sklenice jsou dvojnásobně vyšší než před krizí. Obojí je pravda – abych je sladil, nazývám to "novým evropským energetickým normálem",“ napsal v článku The New European Energy Norma Remains Rather Painful (Nový evropský energetický normál zůstává poměrně bolestivým).
Momentálně se plyn v Evropě prodává za 45 až 50 eur za megawatthodinu. Pro podniky je to stále neuvěřitelně vysoká částka, i když už ne nutně likvidační. V letech 2010 až 2020 se pohybovala o více než polovinu níž. Průměrná cena za toto období byla 20 eur/MWh. Trh s energií je na tom velice obdobně. Zatímco pokles na 150 liber/MWh je v porovnání s loňským srpnem a prosincem o 550 librách/MWh krásný, stejně jde o více než trojnásobek období 2010-2020. Tehdy se platilo „pouhých“ 45 liber.
Psali jsme
Během loňského roku nastal za posledních 10 let největší nárust cen zemního plynu. Nicméně od poloviny prosince došlo k výraznému poklesu. 22.…
Nejvíce se podle něj ale radují politici, kteří se báli špatné reakce voličů na vysoké ceny energií. Z jejich pohledu se podařilo porazit monstrum v podobě Ruska. Od velkých obav z výpadků proudu a domácností bez zapojeného topení se jedná o značný pokrok. Nicméně opravdu to stačí? Neměly by se stanovit vyšší cíle než jen nezmrznout během letošní mírné zimy?
Blas varuje, že s dlouhodobým růstem provozních nákladů přichází i zvyšování cen produktů. To se výrazně projevilo se začátkem roku, protože právě tehdy firmy přehodnocují své náklady a výnosy a přeceňují služby. V současné době rostou i ceny potravin. Zavíraly se skleníky, protože byly energeticky neudržitelné a vznikl tak nedostatek ovoce a zeleniny. V důsledku toho roste nabídková inflace a Evropská centrální banka a Bank of England nevědí, co s tím. I přes podle autora „chudokrevný“ hospodářský růst se dá v budoucnu očekávat zvyšování úrokových sazeb.
Určitě dobrou zprávou je, že se Evropě podařilo zimu přečkat lépe, než téměř všichni očekávali. I bez dodávek plynu z Ruska jsou Evropské zásobníky stále z 61 procent plné, což se ještě nikdy s výjimkou roku 2020 (krize Covid-19) nestalo. Kromě toho bylo možné, dovážet plyn z USA nebo Kataru, zásoby se nemuseli tolik čerpat. Navíc spotřeba se nápadně snížila, a to i díky mírnému počasí.
Psali jsme
Malé jaderné reaktory se vyvíjí mimo jiné i v Česku. Svou popularitu získaly nejen díky podstatně nižším nákladům na výstavbu, ale i vyšší…
Pesimistické předpovědi říkají, že tento fenomén se pravděpodobně již nepodaří zopakovat. Nikdo nemůže předvídat, zda příští zima přinese stejné podmínky jako letošní. Navíc omezení výroby, ke kterému došlo, nikdo opakovat nechce. Grag Molnar, plynárenský analytik Mezinárodní energetické agentury, připisuje většinovou část úspor právě těmto dvěma faktorům. „Naše úplně první odhady ukazují, že mírnější počasí se podílelo na poklesu poptávky zaznamenaném v roce 2022 zhruba jednou třetinou," řekl Blasovi.
Závěrem novinář komentuje, že přestože náklady na energii oproti roku 2022 výrazně klesly, vyšší ceny pravděpodobně zůstanou delší dobu.