Zachrání solární a větrné elektrárny Česko před dalším blackoutem?
foto: Amol Mande / Pexels/Energie ze slunce i vzduchu (ilustrační foto)
V pátek zasáhl Česko rozsáhlý blackout, který na celé hodiny vyřadil z provozu množství velkých firem, domácností, ale taky elektrifikovaných dopravních prostředků. Proč nedokázaly výpadek alespoň na čas vyřešit solární nebo větrné elektrárny?
Výpadek, nebo také blackout, ovlivnil tisíce domácností, podniků, ale také velkých továren jako Toyota nebo Škoda Auto v Praze, Středočeském, Libereckém a Ústeckém kraji. Dle Seznam Zpráv však výpadek neochromil pouze rozvodní síť ČEPS, ale také množství distributorů elektrické energie. Lidé na Kolínsku přišli z ničeho nic dokonce na hodiny o přístup k pitné vodě.
Co s výpadkem zmůžou solární elektrárny?
Každý samozvaný chytrolín by mohl mohl namítnout, že rozvodná síť v rámci kraje nebo města sice nefungovala, ale elektřinu mohly přece doplnit solární elektrárny nebo alespoň panely umístěné na rodinných domech nebo velkých provozech. Podle informací polského think-tanku Forum Energii za minulý měsíc solární elektrárny v Česku dodaly přibližně 24 % veškeré energie do sítě. Víc než 70 % elektřiny v Česku tak stále pochází z atomových a tepelných elektráren. Pro porovnání, v Polsku tvoří elektřina z obnovitelných zdrojů již téměř 50 % veškeré vyrobené elektrické energie.
Psali jsme
Polsko, dlouho vnímané jako evropský uhlíkový outsider, zažívá nečekaný obrat. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů tam během několika měsíců…
S fotovoltaickými elektrárnami, elektropanely a dodáváním vyrobené elektrické energie domácnostem nebo firmám, které mají zachytávací zařízení umístěné na střechách, to však není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Dle informací Solar Energy World totiž existují hned dva odlišné fotovoltaické systémy: napojené na běžnou síť a ty, co jsou připojeny na baterii. Jejich rozdíl spočívá především v tom, zda dokážou fungovat bez centrální rozvodné sítě či nikoliv.
Solární elektrárny a panely napojené na centrální síť
První případ, tedy panely nebo celé fotovoltaické elektrárny napojené na síť se v případě blackoutu automaticky vypínají vlastně z bezpečnostních důvodů. Panely sice dál mohou vyrábět energii, ale pokud by elektřina dál přicházela do sítě, mohla by ohrozit pracovníky, kteří se snaží vyřešit problém s blackoutem. Panely se tak nezapnou až do té doby, dokud nedostanou ze sítě stabilní frekvenci, a proto nemohou sloužit jako náhrada nebo doplnění při celkovém výpadku sítě.
Solární systémy bez napojení na síť
Druhý typ, tzv. off-grid nebo také zcela nezávislý systém je v podstatě panel nebo soustava panelů, které jsou připojeny na baterii nebo jinou úschovnu energie místo centrální sítě. Pokud nastane blackout, tyto panely nejsou připojeny do sítě a tím pádem není nijak omezena jejich činnost. Nikdy se však nejedná o celé solární elektrárny, ale spíše malé systémy na střeše menších domů nebo chat. Tyto systémy proto rozhodně nemohou plně nahradit blackout v celých oblastech, ale na vašem pozemku, případně nemovitosti by mohly sloužit jako záložní zdroj energie v případě výpadku.
Ani větrné elektrárny před blackoutem nezachrání
Podobná situace je také s větrnými elektrárnami, které vytváří dle údajů Forum Energii přibližně jen 1 % veškeré elektřiny v Česku. Většina větrných elektráren po celém světě je navíc stejně jako solární elektrárny připojená přímo do sítě a vrtule jsou tak závislé na stabilní elektrické síti. Podobně jako solární elektrárny se proto také větrné v případě blackoutu odpojí od sítě, aby zamezily případnému zranění opravářů poškozeného vedení.