Delta Green: Samotná baterie už nestačí. Vydělávat musí na několika trzích současně
foto: Delta green/Jan Hicl - Delta green
Malý tým s velkými ambicemi ozelenit energetiku a umožnit domácnostem platit za elektřinu co nejméně. Jan Hicl, spolumajitel a produktový ředitel českého green-tech start-upu se silným technologickým zázemím odpovídal na dotazy redakce Denikvektor.cz
Pane řediteli, energetika se během několika posledních let výrazně změnila. Jak ten vývoj vnímáte vy? Jak dlouho jste na trhu, máte už zkušenosti na srovnávání?
My, jako Delta Green působíme v energetice přibližně pět let. Původně jsme stavěli softwarové startupy a potom jsme se rozhodli, že chceme dělat něco smysluplného, co pomůže v boji proti klimatické změně. Vstoupili jsme proto do energetiky – shodou okolností v době, kdy začala válka na Ukrajině a ceny energií prudce vzrostly.
Ta změna je jasně patrná. Před energetickou krizí stála silová elektřina třeba 60 nebo 70 haléřů za kilowatthodinu a lidé příliš neřešili, od koho ji nakupují. To se zásadně změnilo. A současně se zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Výsledkem jsou období, kdy máme energie obrovské množství, ale také chvíle, kdy jí je nedostatek. Typickým příkladem jsou podzimní večerní špičky, kdy musí startovat plynové elektrárny a elektřina je velmi drahá. Tato volatilita se nakonec promítá i do cen dodavatelů.
Proměnili se ale také samotní zákazníci. Když dnes lidem řeknete, aby otevřeli telefon a ukázali aplikace, kterými něco doma ovládají, většina nějakou má. Může to být elektromobil, tepelné čerpadlo, klimatizace, bojler nebo třeba domácí spotřebiče. A všechna tato zařízení lze potenciálně řídit podle situace v energetické soustavě.
Takže například obyčejný bojler se může stát součástí energetického systému?
Přesně tak. Bojler je vlastně velmi dobré úložiště energie. Když svítí slunce nebo fouká a elektřina je levná či má dokonce zápornou cenu, můžeme bojler zapnout a energii uložit do teplé vody.
Z pohledu zákazníka se přitom prakticky nic nemění. Teplá voda v zásobníku vydrží a chladne pomalu. Není proto důvod, aby se bojler spínal v pevně nastavenou dobu. Pokud víme, že ho potřebujeme nahřát například jednou za určitý počet hodin, můžeme vybrat okamžik, kdy je to pro energetickou soustavu i zákazníka nejvýhodnější.
Současné HDO (Hromadné dálkové ovládání – pozn. redakce) je v tomto směru technologicky omezené. Je to systém pocházející v principu z doby před desítkami let. Dnes máme technologie, které umožňují spotřebiče řídit mnohem chytřeji.
Dává dnes ekonomický smysl pořídit si baterii bez fotovoltaiky? Může přijít doba, kdy si lidé budou kupovat baterii primárně kvůli obchodování s elektřinou a poskytování flexibility?
Doba, kdy se postavila velká baterie pouze kvůli flexibilitě a vydělávala prakticky na jedné službě, podle mě pomalu končí.
Před několika lety existovaly případy, kdy někdo koupil baterii třeba za deset milionů korun a prezentovala se návratnost kolem dvou let. Byla to zlatá doba některých služeb výkonové rovnováhy. Od té doby ale ceny těchto služeb klesly.
Volatilita z energetiky nezmizela, pouze se přesouvá mezi jednotlivými trhy. Určitou dobu byla velká příležitost ve službách výkonové rovnováhy, potom například v odchylce a dnes ji vidíme také ve spotových cenách. Přes den můžeme mít nulové nebo záporné ceny, zatímco v podzimní večerní špičce při spuštění plynových zdrojů mohou ceny prudce vystřelit. A právě na této volatilitě lze vydělávat.
Psali jsme
Ve Švýcarsku staví největší bateriové úložiště v Evropě. Za víc než miliardu dolarů vzniká baterie s kapacitou 2,1 GWh – ale nejde o lithium-ion…
Takže samostatná baterie už se nevyplatí?
Neřekl bych, že se nevyplatí. Nevychází už tak dobře, pokud má pouze jeden způsob využití.
Pokud máte baterii například u malé firmy, můžete ji používat pro peak shaving, tedy omezování patnáctiminutových výkonových špiček, za které platíte v distribuci. Současně můžete optimalizovat nákup elektřiny podle spotových cen, poskytovat služby výkonové rovnováhy a využívat ji pro další energetické služby.
Každá z těch věcí přinese určitou část úspory nebo výnosu. Když je spojíte dohromady, ekonomika začne dávat smysl. Jinými slovy baterie nemusí být nutně spojena s fotovoltaikou. Ale podle mě musí být schopná fungovat na více energetických trzích současně.
Je tedy pryč doba, kdy někdo postavil baterii na volném pozemku a čekal velmi rychlou návratnost?
Ano. Před dvěma nebo třemi lety nám prakticky každý týden někdo volal s tím, že má pozemek nebo opuštěný zemědělský areál, má tam přípojku a chce postavit baterii, protože slyšel, že se na agregaci flexibility hodně vydělává. To už podle mě nefunguje.
Pokud ale máte baterii vedle firmy nebo doma a používáte ji současně pro vlastní optimalizaci, patnáctiminutová maxima, spotové ceny a služby výkonové rovnováhy, potom to smysl pořád dává.
Je to multi-use case. A myslím, že právě takový model bude fungovat dlouhodobě, protože volatilita z energetiky nezmizí. Naopak s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů s námi bude dál.
Kam se tedy posunula návratnost bateriového úložiště? Dříve se mluvilo třeba o dvou letech. Je dnes realistických šest let?
Vždycky záleží na konkrétním využití a na tom, jak je baterie dimenzovaná vzhledem ke spotřebě. Když máte velkou spotřebu a velmi malou baterii, která dokáže pokrýt jen nepatrnou část vašich potřeb, návratnost se bude hledat obtížně, protože baterie dostatečně nepomůže. U dobře navrženého projektu bych dnes počítal s návratností přibližně pět až sedm let.
Baterie přitom může udělat přibližně 300 cyklů ročně a její životnost může být kolem 6000 cyklů. To znamená, že může být dimenzovaná zhruba na dvacet let provozu. Pokud se investice vrátí například za pět nebo šest let, zbývá ještě dlouhá doba, během které může vytvářet další hodnotu.
Kolik dnes může běžná domácnost s fotovoltaikou a baterií vydělat na flexibilitě?
Dříve jsme říkali, že samotná flexibilita může přinést až přibližně 1000 korun měsíčně. Dnes už bychom říkali spíše až kolem 500 korun měsíčně, samozřejmě podle velikosti baterie a konkrétní domácnosti. Jenže to je právě pouze jeden způsob využití.
Zákazník může současně díky chytrému řízení a spotovým cenám snížit své náklady na elektřinu. U vhodné domácnosti se můžeme bavit o úspoře kolem 20 až 30%.
Takže například několik set korun může přinést flexibilita a další stovky korun optimalizace nákupu elektřiny. Ekonomika zůstává zajímavá, jen už výnos nevzniká z jediné služby.
Jak to vypadá u typického rodinného domu?
U klasického rodinného domu s fotovoltaikou kolem 10 kWp už jsou ty úspory reálné. U flexibility se jednotlivé měsíce samozřejmě liší, ale při pohledu na celý rok se můžeme pohybovat přibližně kolem tří až čtyř set korun měsíčně.
Sám jsem například dnes ráno dostal upozornění, že proběhla aktivace ze strany ČEPS. V ranní špičce byl nedostatek energie, takže moje baterie dodávala elektřinu do sítě. Už ráno mi tedy baterie něco vydělala. U našich zákazníků jsou běžné instalace přibližně 8 až 10 kWh bateriové kapacity. Fotovoltaická elektrárna se typicky pohybuje přibližně kolem 10 až 12 kWp.
Psali jsme
Za jeden z největších problémů české energetiky se dá označit současným nárokům nevyhovující stav přenosové soustavy. Na konferenci Powershift…
Co se děje v domácnosti ve chvíli, kdy se cena elektřiny dostane hluboko do záporu? Dokáže systém například předem vybít baterii a následně ji levně nabít ze sítě?
Ano, právě tady může chytré řízení využít situaci na trhu. Konkrétní hranice, kdy zákazník začne skutečně dostávat za odebranou elektřinu zaplaceno i po započtení distribučních a dalších regulovaných poplatků, ale není pro všechny stejná. Záleží na distribuční sazbě i na území, kde se odběrné místo nachází. Musí se to proto spočítat pro konkrétního zákazníka.
U sazby D57d semůže tato hranice pohybovat přibližně někde kolem minus 0,60 až minus 0,70 Kč za kWh. V takové situaci už se zákazník může dostat do stavu, kdy za spotřebovanou elektřinu skutečně dostává zaplaceno.
Ve kterých zemích dnes působíte?
Vedle České republiky jsme na Slovensku, Rumunsku, Maďarsku a v Itálii. Pilotujeme také další trhy, například Irsko a Bulharsko. Snažíme se dostat také do Německa a Dánska a nově řešíme Polsko. Naší cestou není jen získávat koncové zákazníky přímo pod značkou Delta Green. Naši technologii poskytujeme také velkým dodavatelům energií.
Kdo například používá vaši technologii?
V Česku na ní mají postavená svá řešení například Centropol, MND a E.ON. Spouští ji také Pražská plynárenská a jednáme s dalšími partnery.
Každý dodavatel si samozřejmě nad technologií vytvoří vlastní produkt, marketing a zákaznickou nabídku, takže zvenčí mohou jednotlivá řešení vypadat rozdílně. Technologie, která je uvnitř a komunikuje s energetickými trhy, ale může být naše. Stejným způsobem chceme růst také v zahraničí.
Proč je pro vás spolupráce s velkými dodavateli tak důležitá?
Je to výrazně rychlejší způsob škálování. Když získáváme zákazníka přímo pro Delta Green, musí k nám přejít. Musíme mu vysvětlit spotové ceny, flexibilitu a chytré řízení. Akvizice nového zákazníka je složitá a drahá.
Velký dodavatel už ale má obrovské portfolio zákazníků. Nemusí je znovu získávat, pouze jim nabídne další službu a aktivuje je. To je mnohem jednodušší cesta, jak dostat flexibilitu do velkého množství domácností.
Proč podle vás dává smysl spotový tarif, není to risk?
Jeho výhodou je, že velmi rychle kopíruje skutečné dění na energetickém trhu. Přirovnáváme to k investování. Fixní tarif je trochu jako spořicí účet: máte předem dané podmínky a větší jistotu. Spotový tarif je spíš jako investování na trhu – cena se mění a můžete využívat jednotlivých příležitostí.
Rozdíl je v tom, že díky chytrému řízení nemusí zákazník sám sledovat každou hodinu trhu. My můžeme jeho domácnost řídit podle spotových cen automaticky.
U fixace zase řešíte, jestli jste si cenu zafixovali ve správný okamžik. Když se trh následně pohne dolů, můžete zjistit, že jste si cenu zafixovali nevýhodně. Nikdo přitom nedokáže spolehlivě říct, kde budou ceny za rok, dva nebo tři.
Kolik flexibility dnes máte agregováno?
Nedávno jsme se v rámci Evropy dostali přibližně na 100 MW agregovaného výkonu.
A kde byste chtěli být za tři roky?
Přál bych si, aby to bylo minimálně desetkrát tolik, tedy řádově 1 GW. Máme ambici stát se největším agregátorem flexibility domácností v Evropě. U velkých průmyslových projektů samozřejmě může někdo jedním kontraktem agregovat výkon, který my skládáme z domácností dlouhou dobu. Ale právě v domácnostech vidíme obrovský potenciál.