Důvodem energetické krize není válka na Ukrajině. Může za ní liberalizace trhu, tvrdí odborník

Minulý rok byl v mnohém zajisté oči otevírající. Ukázal nám mimo jiné, že současná podoba trhu s elektřinou nemá budoucnost a je tak potřeba vybudovat elektrárny, schopné vyrábět energii za každého počasí a za všech podmínek.

Válka na Ukrajině není původcem energetické krize, maximálně tak jakýmsi spouštěčem. Skutečnou příčinou je pak nedostatek elektráren, schopných vyrábět energii za každého počasí. „Přiblížili jsme se situaci, kdy se sejde víc nepříznivých faktorů, k tomu nějaký vnější šok, a ocitneme se na hraně,“ prozradil v rozhovoru pro SeznamZprávy.cz Pavel Šolc, člen představenstva státní společnosti ČEPS.

Podle slov Šolce někteří tvrdí, že trh selhal, zatímco jiní, že trh funguje skvěle. Provozovatelé burz a obchodníků hodnotí fungování tržních mechanismů jako perfektní, zatímco zákazníci, politici a manažeři mluví o selhání. „Obě strany mají pravdu. Tržní mechanismy fungují dobře, jen byly nastaveny na jiné situace. Když je dostatečná převaha nabídky a poptávky, trh funguje perfektně, zejména pak krátkodobý trh. Tento předpoklad ale vloni nebyl naplněn,“ ohodnotil Šolc.

Důvodem krize je pak podle odborníka několik faktorů. Prvním deficit vody pro hydroelektrárny ve Skandinávii a na Balkáně, dalším pak odstávky francouzských jaderných elektráren kvůli zanedbané údržbě. „Navíc bylo poměrně dlouhé období, kdy málo foukal vítr v Německu. To se nakumulovalo, výroba elektřiny klesla a převis nabídky nebyl dostatečný. Válka na Ukrajině navíc zásadně ovlivnila ceny komodit, čili plynu, uhlí a ropy, které jsou jedním z motorů cen elektřiny,“ vysvětlil, přičemž zdůraznil, že jsme nyní v situaci, kdy je cena elektřiny na takové změny citlivá, přičemž se nyní projevuje důsledek toho, že se v Evropě po dobu 15 let téměř nestavěly velké elektrárny.

Tuto situaci podle odborníkových slov zapříčinila liberalizace evropského trhu s elektřinou, která začala před 25 lety. Před liberalizací se z důvodu ropných krizí investovalo, čímž vznikaly přebytky výkonu. Evropa se tak tehdy snažila najít model, s pomocí kterého by z obrovské nabídky zdrojů byla schopná vybrat ty nejefektivnější. „Právě toto volný trh založený na marginální ceně umí. Zajistí, že v daném okamžiku vždy vyrábí ten krátkodobě nejefektivnější zdroj. Výsledkem bylo dlouhé období, kdy ceny elektřiny byly nižší než průměrné náklady na výrobu elektřiny, pokud do nich počítáme i náklady na výstavbu a obnovu elektráren,“