Energetici vymění obří ocelový rychlouzávěr vodní elektrárny Vrané

Téměř devadesátiletá vodní elektrárna Vrané nad Vltavou ještě ani zdaleka není na odpis. Díky pravidelné údržbě a rekonstrukcím je stále v provozu a pokrývá spotřebu téměř 20 tisíc domácností ve středních Čechách. Aby i nadále spolehlivě fungovala, dočká se letos v létě modernizace. Pracovníci společnosti ČEZ vymění 50tunový ocelový rychlouzávěr, který tu slouží už od roku 1936.

Po celou dobu své existence elektrárna využívala dvojici obřích ocelových pojistek, které dokážou uzavřít vodu k turbíně během půlminuty. Loni energetici vyměnili první z dvojice těchto obřích desek, letos se chystají na druhou.

Po TG2 následuje TG1

Také druhé z obou soustrojí bude mít od září nový rychlouzávěr, tedy důležité zařízení schopné rychle zabránit vodě k přítoku na turbínu. Původní segment o váze 50 tun byl v elektrárně od samotného začátku jejího provozu v roce 1936. Nejstarší energetický zdroj Vltavské kaskády a současně poslední elektrárna před Prahou vyrábí ročně více než 60 milionů kWh elektřiny a zajišťuje pravidelný průtok Vltavy směrem na metropoli. ČEZ důležitou elektrárnu pravidelně modernizuje, aby dokázala plnit zvýšené nároky na rychlou a spolehlivou dodávku bezemisní energie i v éře moderní energetiky.

„Za dva roky oslaví devadesátku, ale s dechem ještě zdaleka není u konce. Díky pravidelným modernizacím a údržbě zpracovávají dvě soustrojí vodní elektrárny Vrané nad Vltavou stále spolehlivě vodu z Vltavy i Sázavy. Aby elektrárna splňovala veškeré požadavky na fungování v rámci transformující se české energetiky, investuje tu ČEZ aktuálně do výměny rychlouzávěrů. Na soustrojí TG2 k tomu došlo loni a letos pokračují energetici na sesterské TG1,“ objasnil Martin Schreier, mluvčí ČEZ.

Plný provoz bude obnoven letos v říjnu

Obří ocelová bezpečnostní pojistka, která má rozměry 6,1 x 12 metrů, dokáže prostor přivaděče uzavřít za neuvěřitelné 27,40 vteřiny. V případě potřeby tak zastaví vodu na cestě k turbínám. Energetici mají tuto možnost např. při poruše strojů, když potřebují rychle uzavřít přítok vody, aby pohyb soustrojí nezhoršoval poškození. Podobně jako loni ani letos nezabralo vytažení původního rychlouzávěru portálovému jeřábu a sehrané partě pracovníků ČEZ Energoservis více než dvě hodiny. „Veterán“ byl odvezen k sešrotování a nový dorazí k usazení koncem prázdnin. Naplno se turbína soustrojí TG1 opět roztočí v říjnu.

„Každou z turbín proteče za plného provozu každou vteřinu 90 kubíků vody. To je množství, které by naplnilo olympijský bazén za 35 vteřin. Abychom mohli v případě potřeby takovou masu vody rychle a účinně zastavit, potřebujeme spustit rychlouzávěry. I když práce našich předků byla svou kvalitou naprosto obdivuhodná, ty původní už by brzy přestaly splňovat nároky na bezpečnost. Kromě výměny druhého z rychlouzávěrů modernizujeme i jeho hydraulický ovládací systém a pojezdové kolejnice,“ doplňuje Michal Kudrnáč, vedoucí provozu vodní elektrárny Vrané.

Důležitý článek Vltavské kaskády

Vodní elektrárna Vrané s celkovým výkonem 13,88 MW vyrábí bezemisní elektrickou energii a vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok z elektrárny Slapy. Nádrž vodního díla Vrané nad Vltavou o objemu 11 milionů m3 slouží současně jako dolní nádrž pro přečerpávací vodní elektrárnu Štěchovice II. Minimální průtok nutný pro fungování elektrárny Vrané je 40 m3/s a stejný minimální objem vody odtud musí téct do Prahy. Zatímco spuštění rychlouzávěru je možné už za 27,40 vteřin, k jeho vyzvednutí je potřeba 11 minut a 24 sekund.

„Elektrárna Vrané je důležitým článkem Vltavské kaskády, protože přispívá k vyrovnání hladiny a průtoku Vltavou pod velkými elektrárnami Slapy a Štěchovice a současně slouží jako dolní nádrž přečerpávací elektrárny Štěchovice II. Pro energetickou síť je ještě důležitější, že za necelé dvě minuty od vydání pokynu začne dodávat elektřinu domácnostem a průmyslovým podnikům ve středních Čechách. Pravidelné údržby a modernizace jako ta aktuální jsou proto nezbytnou podmínkou jejího spolehlivého fungování,“ říká Róbert Heczko, ředitel Vodních elektráren ČEZ.

Vodní dílo ze 30. let

Provoz vodní elektrárny Vrané je dálkově řízen z centrálního dispečinku ve Štěchovicích tak, aby zabezpečoval dlouhodobý vyrovnaný odtok z celé Vltavské kaskády. Vodní dílo, jehož vzdouvací zařízení tvoří jez se 4 přelivy o šířce 20 m, hrazenými na výšku 9,4 m ocelovými hradidly, bylo vybudováno v letech 1930 až 1936. Budova vodní elektrárny o rozměrech 51 x 11 m a výšce 18 m je umístěna na pravém břehu a má klasické vybavení průtočné elektrárny.

V letech 1978 až 1980 byla provedena modernizace soustrojí (výměna oběžných kol turbín), která zvýšila účinnost a hltnost turbín. V roce 1994 byla ukončena další modernizace, spočívající ve zbudování řídicího systému zapouzdřené rozvodny 110 kV a vnitřní rozvodny 22 kV. Tím bylo umožněno zahájit bezobslužný provoz elektrárny od 1. 5. 1996.

Vybudováním Vltavské kaskády se kvalita vody zlepšila natolik, že v úseku Vltavy od Vraného po soutok s Berounkou jsou úspěšně chováni pstruzi a hlavatky.

Další modernizace je v plánu na Orlíku

Za posledních 15 let ČEZ modernizoval soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. na Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.). Náklady dosáhly 4,5 miliard korun. Opravená vodní soustrojí mají celkový výkon přes 1400 MW, tj. zhruba ¾ výkonu jaderné elektrárny Dukovany. Díky tomu navýší elektrárny svou průměrnou účinnost až o cca 5 %.

„Další soustrojí v čele s těmi na Orlíku těmito akcemi ještě projdou, a budou tak připravena na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let i bezpečné dodávky obnovitelné energie pro budoucí generace. Výhodnost a smysl těchto investic roste i v souvislosti se stále častějšími obdobími sucha a obecně nejistými klimatickými podmínkami posledních let. Díky modernizacím totiž elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody,“ uvedl mluvčí ČEZ Schreier.

Zdroj: ČEZ