Flexibilita po americku: přestavují elektrárny na uhlo-plynový provoz
foto: Pixabay/Ilustrační foto
Americké ministerstvo energetiky vypsalo grantový program v hodnotě až 100 milionů dolarů na modernizaci a znovuuvedení uhelných elektráren do provozu. Výzva cílí hlavně na projekty, které umožní elektrárnám buď přepínat mezi uhlím a zemním plynem, nebo spalovat obě paliva současně.
Grantový program běží pod hlavičkou „Restore America’s Coal Plants“, což je jeden z vlajkových projektů nové energetické strategie administrativy prezidenta Trumpa. Cílem je „obnovit americkou energetickou suverenitu“ a zvýšit stabilitu sítě v době rostoucí spotřeby elektřiny, zejména kvůli datovým centrům a umělé inteligenci. Podle ministerstva energetiky (DOE) mají granty umožnit využít existující infrastrukturu a prodloužit životnost uhelných zdrojů díky novým technologiím spalování a úpravě odpadních vod.
Psali jsme
Ročně spálí v Indii přes 11 miliard litrů nafty na záložní výrobu elektřiny – víc než roční spotřeba celé české ekonomiky. A rozhodli…
Návrat uhlí pod pláštěm inovací
Vyhlášená výzva se týká tří oblastí: instalace technologií umožňujících přepínání mezi spalováním uhlí a plynu; zlepšení účinnosti současného spalování uhlí a plynu; a vývoje a nasazení systémů na úpravu a recyklaci odpadních vod z uhelných elektráren,
Podle ministerstva jde o „nákladově efektivní retrofitní řešení“, která umožní zachovat uhelné bloky v provozu při současném snížení emisí a provozních nákladů. Termín pro podání žádostí je 7. ledna 2026.
Politický signál – a technický test
Uhelné elektrárny v USA dlouhodobě ztrácejí podíl na výrobě elektřiny: v roce 2000 pokrývaly přes polovinu spotřeby, aktuálně je to necelá pětina. Podpora ze strany Trumpovy administrativy tak má především symbolický rozměr: ukázat, že federální vláda považuje fosilní zdroje za součást energetického mixu a vůbec strategické infrastruktury. Dalším cílem je snížit ceny elektřiny. Z environmentálního hlediska program samozřejmě budí vášně, protože jde o krok směrem k prodloužení životnosti desítek uhelných bloků a dlouhodobému nárůstu emisí CO₂.
Z pohledu ekologů jde o ještě větší chybu než je společné spalování uhlí a biomasy nebo spalování uhlí a amoniaku. Druhá zmíněná technologie je na vzestupu především v Japonsku.
Evropská ozvěna
Z evropského pohledu jde o zajímavý kontrast: zatímco EU připravuje další kolo omezování emisních povolenek a uzavírá uhelné zdroje, USA sází na technologický „recyklát“ uhelné energetiky. V českém kontextu je podobný scénář – přechod na smíšené spalování uhlí a plynu – dosud spíše teoretický. Pokud však americké projekty prokážou technickou a ekonomickou životaschopnost, mohly by být vzor pro české uhelné regiony, které hledají způsob, jak prodloužit využitelnost své infrastruktury.