Jak moc se vyplatí nové terminály na zemní plyn v Evropě?

Evropa staví ve velkém terminály na zkapalněný zemní plyn. V plánu je do konce roku 2030 úplně omezit dovoz fosilních paliv z Ruska. Celkový objem všech terminálů by měl být podle současných stavebních plánů 400 miliard kubických metrů. To by dle odhadů IEEFA mělo převýšit reálnost využití až o 250 miliard metrů krychlových. Podle slov Jaller-Makarewicz jde o „nejdražší pojištění na světě.“

Evropa si našla nový projekt do kterého se s nadšením pustila; omezit energetickou závislost na ruském plynu. Výsledkem je obrovské množství plánů rozšíření, či výstavba nových terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG). Nicméně využijí se opravdu všechny? Projekty za obrovské množství peněz mají pomoci nahradit fosilní paliva z Ruska LNG dovezeným například z USA nebo Kataru, uvádí server CNBC. Do konce roku 2030 by po celkovém sečtení kapacity terminálů v EU měly mít obsah 400 miliard kubických metrů. Součástí výpočtu je i Velká Británie, Norsko nebo Turecko. Odhadovaná poptávka by se podle Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu (IEEFA) měla pohybovat kolem 150 miliard metrů krychlových a podle agentury Global Commodity Insight okolo 190 miliard. Celkově se tedy dle odhadů nabídka převýší poptávku minimálně dvakrát.

„Je to nejdražší a nejzbytečnější pojištění na světě,“ cituje Anu Mariu Jaller-Makarewicz, energetickou analytičku IEEFA Europe a autorku analýzy AEEFA server CNBC. „Evropa musí pečlivě vyvážit své plynové a LNG systémy a vyhnout se převrácení situace od spolehlivosti k redundanci. Posílení evropské infrastruktury LNG nutně nezvýší spolehlivost – existuje reálné riziko, že by aktiva mohla uvíznout,“ pokračuje Jeller-Makarewicz.

„Nejvyšší riziko znehodnocení aktiv bylo pozorováno ve Španělsku (50 mld. m3), Turecku (44 mld. m3) a Spojeném království (40 mld. m3), zatímco IEEFA uvedla, že do konce dekády očekává 36% míru využití evropských terminálů LNG,“ píše server CNBC. Hrozba nevyužití terminálů a tím vyplýtvaných prostředků je velmi aktuální. Pro představu více než polovina spotřeby plynu za rok 2021 by mohla přebývat.

Kromě jiného se také začíná hovořit o environmentálních dopadech těchto opatření. Vysoká kapacita terminálů pro dovoz LNG by mohla změnit ekologické cílování. Zároveň se nejedná o aktivní řešení energetické krize, pouze o jakousi náplast. Vzhledem k tomu, že většina dovozních smluv je naplánovaná od roku 2026 na přibližně 15 až 20 let, omezení spotřeby fosilních paliv, mezi které se řadí i zemní plyn, nepůsobí reálně.