Jak vláda plánuje naložit se zisky společnosti ČEZ?
foto: Pixabay/ilustrativní
Zisky společnosti ČEZ meziročně vzrostly o 80,7 miliard korun. Pro stát, který je většinovým vlastníkem akcií, jde o velmi pozitivní zprávy. Možností, jak nabyté finance využít, má několik. Hlavní dvě varianty jsou použít peníze na pokrytí části schodku státního rozpočtu a odkoupit podíl akciových společníků. Stát by se díky druhé variantě stal 100% vlastníkem firmy, což by podle některých názorů pomohlo s řešením současné energetické situace.
Na toto téma Český rozhlas uspořádal debatu mezi poslancem Romanem Bělorem (STAN) a poslancem Martinem Kolovratníkem (ANO) členem podvýboru pro energetiku. Zatímco Bělor vidí hlavní využití peněz jednoznačně v snížení schodku státního rozpočtu, který je v současné době podle jeho slov enormní, a na kompenzace odběratelům, které postihly vysoké ceny energií, Kolovratník poukazuje na příležitost odkupu podílu minoritních akcionářů ČEZu. „Vláda už v polovině června hovořila o tom, že by ČEZ zestátnila, že by vykoupila minoritní akcionáře. Třeba právě zisk z loňského roku, by stát mohl použít, právě na to, aby se opět stal stoprocentním akcionářem ČEZu, ale bohužel v tom nic nekoná,“ komentuje Kolovratník. Dle jeho názoru vláda propásla hezkou příležitost, když se o toto nepokusila již loni v létě. Tehdy se dotčení akcionáři tvářili na tuto možnost pozitivně.
Michal Šnobr jeden ze zmíněných akcionářů poukázal na fakt, že pokud rostou zisky firmy, roste i její hodnota. Vyjádřil se také k v minulosti několikrát nadnesené možnosti, oddělit u ČEZu čistě státní podnik pro oblast jaderné energetiky. „Myslím si, že vláda přecenila své možnosti. Promeškala dobu na oddělení jaderné energetiky ČEZu,“ komentuje současnou situaci. Dle jeho názoru je již i na toto opatření poměrně pozdě.
Bělor reagoval argumentem, že se rozhodně nejedná o jednoduchou záležitost, jelikož částky se pohybují v miliardách korun. „Něco znárodnit nebo vykoupit akcie není tak jednoduché, jak se to řekne a pro stát by to znamenalo enormní náklady,“ odpověděl. Nicméně Kolovratník s ním zásadně nesouhlasí. „To je přeci opět výmluva. Je to prostě neschopnost české vlády,“ reaguje na kolegu. Vláda má k dispozici nejen nerozdělené zisky předchozích let, ale i různé půjčky, z nichž by bylo možné čerpat. Za příklad, kde se tento krok vysoce vyplatil, uvedl Slovensko a Francii. „Zvýšené náklady na výkup ČEZu by se státu během několika let vrátily, tím, že by lépe fungovala ekonomika,“ odhaduje dále Kolovratník. Uvádí, že tento krok by znamenal nižší ceny energií, tím pádem nižší výdaje pro firmy a s tím spojený nárůst HDP. Česká vláda tedy podle něj promarnila příležitost.
Psali jsme
Energošmejdi dále zneužívají důvěry klientů. Podle údajů České obchodní inspekce v 87 % případů se jednalo o nezákonné jednání. Nejvíce podvodů…
Kolovratník se také domnívá, že by nešlo o zásah do volné konkurence. Zároveň považuje za poměrně realistickou cestu vyžádat si v rámci legislativy EU začít vyvážet pouze přebytkovou energii, což by ovšem šlo pouze v případě zestátnění. Bělor tyto varianty považuje naopak za velmi optimistické a zjednodušené plány v ohromně složité situaci. Kolegovi závidí jednoduchý pohled na věc a jasnou predikci budoucích událostí.
K otázce, do kdy vláda plánuje zveřejnit případné plány odkupu akcií měl však Bělor velmi jednoznačnou a stručnou odpověď, netuším. Navíc pokud by vláda vůbec něco takového plánovala, rozhodně s tím nepůjde na veřejnost. Zveřejnění by mělo za následek obrovský nárůst cen akcií, což by pro ně bylo kontraproduktivní. Jestli se o této možnosti vůbec uvažuje, má jí na starosti úzká tajná skupina poradců. Možné plány na odkup akcí tedy zjistíme nejdříve během jejich provedení.