Jako strukturovaná kabeláž. Evropa dostává novou architekturu přenosové sítě
foto: TenneT, se svolením/Ilustrační obrázek
Evropa mění způsob, jak buduje přenosovou síť. Místo jednotlivých kabelů vedoucích z větrných elektráren na pevninu vzniká propojená a standardizovaná infrastruktura, která má fungovat podobně jako strukturovaná kabeláž v kancelářských budovách.
Nizozemský provozovatel přenosové soustavy TenneT spouští dva projekty, které mění architekturu evropské energetiky. Jde o projekty Nederwiek3 a LanWin5, z nichž každý přivede ze Severního moře výkon 2 GW – jednou do Nizozemska, v druhém případě do německého Dolního Saska. Celkové 4 GW odpovídají spotřebě přibližně čtyř milionů domácností. Zakázky na realizaci projektů získaly společnosti Hitachi Energy a indická skupina Larsen & Toubro.
Z pohledu evropské energetické strategie jde o revoluci. TenneT totiž sjednotil celý stavební balíček: rozměry mořských rozvoden, kabelové systémy, pobřežní stanice, projektovou dokumentaci i technické specifikace zařízení. Místo jedinečných projektů vzniká opakovaně použitelný modul, který lze nasazovat v dalších lokalitách téměř podle stejného návrhu.
Psali jsme
Účinnější výkonové křemíkové polovodiče v Česku ušetří objem elektřiny odpovídající spotřebě středně velkého města nebo trvalému výkonu menší…
Standardizace technologií i kapacity
Jde o princip, který před desítkami let změnil lodní dopravu zavedením jednotných kontejnerů. Nebo který umožnil skoncovat s chaotickou změtí kabelů v kancelářských budovách zavedením strukturované kabeláže. Opakované využití stejné konstrukce zkracuje projektování, urychluje povolovací procesy a umožňuje výrobcům připravit sériovou výrobu klíčových zařízení. Mimochodem, provozovatelé sítí dnes uzavírají s dodavateli (jako je například zmíněná Hitachi Energy) víceleté rámcové dohody. Jejich výrobní kapacity pro transformátory, podmořské kabely i další specializovaná zařízení jsou totiž rezervované na několik let dopředu.
Standardizace technologie jde ruku v ruce se standardizací kapacity větrných parků. Nedávalo by smysl využívat řeršení dimenzované na dva gigawatty pro park o 900 MW. Nizozemsko – a dá se čekat, že se to stane standardem v celém Severním moři – dnes vymezuje nové offshore zóny tak, aby jejich výkon odpovídal právě „standardním“ dvěma gigawattům.
Další – a ještě více revoluční – změnou je, že TenneT postupně opouští model, kdy měl každý větrný park vlastní připojení do jedné země. Dalším krokem totiž má být propojení nizozemského projektu Nederwiek3 s britskou sítí prostřednictvím připravovaného vedení LionLink. Jeden systém tak bude současně připojovat větrné elektrárny i propojovat dva národní energetické trhy. Právě podobná víceúčelová propojení představují nový směr, kterým se evropské přenosové soustavy vydávají.
Psali jsme
V Česku je největším problémem rozvoje větrných elektráren najít vhodné lokality. U mořských větrných elektráren je to nedostatek transformátorů…
Severní moře jako energetické centrum Evropy
Za změnou stojí především rostoucí význam Severního moře. Země sdružené v iniciativě North Seas Energy Cooperation počítají s tím, že výkon mořských větrných elektráren v oblasti vzroste přibližně na 120 GW do roku 2030 a kolem poloviny století až na 300 GW. Takové množství výroby už nelze efektivně připojovat jako sérii izolovaných projektů. Přenosová síť se proto začíná plánovat jako propojená soustava uzlů, která umožní směrovat elektřinu tam, kde je jí zrovna nejvíce potřeba.
TenneT patří mezi největší evropské investory do energetické infrastruktury. Jen v Nizozemsku a Německu plánuje během příštích let investovat desítky miliard eur do posilování přenosové soustavy, protože právě kapacita sítě se stává jedním z hlavních limitů další elektrifikace průmyslu, dopravy i datových center.
Spolupráce evropského provozovatele TenneT s Hitachi Energy a indickou skupinou Larsen & Toubro ukazuje, že vedle výkonu větrných elektráren je pro budoucí podobu evropské energetiky důležitá také standardizace projektů, výrobní kapacity dodavatelů a schopnost stavět propojenou infrastrukturu v průmyslovém měřítku.