"Je to účelová změna zákona, která navíc není potřeba,“ vyjádřil se k Lex ČEZ Šnobr
foto: Pixabay/Ilustrativní
Novela Lex ČEZ, možnosti zestátnění ČEZu, nebo příčiny energetické krize byly předmětem rozhovoru odborníka a investora Michal Šnobra pro Interview Plus. My jsme pro vás připravily souhrn jeho nejzajímavějších názorů a náhled do současné situace.
Novela Lex ČEZ a možnosti zestátnění ČEZu se řešili s podnikatelem a minoritním akcionářem Šnobrem v Interview Plus pro Český rozhlas. Jeho negativní pohled na Lex ČEZ není žádným tajemstvím. „Je to účelová změna zákona, která navíc není potřeba, protože stát má jiné možnosti, jak dosáhnout toho, co chce,“ komentuje hned v úvodu akcionář. Stát podle něj chce vyčlenit z ČEZu výrobní aktiva do úplně nové společnosti v níž by byl jediným 100% vlastníkem. K tomu byl doposud potřebný souhlas 90% všech akcionářů, novela by pak tuto hranici posunula na 80% přítomných – tedy 70% všech. Což by státu vše velmi usnadnilo. Akcionářů je obrovské množství okolo 150 tisíc českých i zahraničních. Takovýto počet nicméně opravdu vede k ztížení možné výstavby dalších jaderných elektráren.
K tvrzení premiéra Petra Fialy, že rozhodně neplánuje udělat nic, co by poškodilo minoritní akcionáře nevěří, jelikož nikdo z nich momentálně svůj podíl prodat nechce. Dle jeho slov byla v minulosti energie prodávána za minimální ceny a najednou, především díky krizi spojené s válkou na Ukrajině, se vrátila do normálnějších hodnot. „Očekáváme dobu, kdy ČEZ bude konečně vytvářet zisky, které si zaslouží energetický mix, a které odpovídají evropské energetické politice,“ řekl na toto téma Šnobr.
Psali jsme
Někteří politici a v určitých případech i státy bojují proti jaderným elektrárnám. Například ale Japonsko v jádru vidí budoucnost. Europoslanec…
Jaké jiné možnosti má tedy vláda k zestátnění ČEZu? „První je potřeba zmínit, to co plánovala vláda Andreje Babiše s ministrem průmyslu Havlíčkem. Tam se naplánovalo vyčlenění jedné dceřiné stoprocentní společnosti, která se jmenuje JEDU2, to znamená čistě projekt na stavbu jaderné elektrárny Dukovany 2, do rukou státu,“ vysvětluje první variantu. Druhou možností by byla stejná strategie jako všude v Evropě, a to ze strany státu přijít na trh s nabídkou na odkoupení. „Ta nabídka by samozřejmě měla být atraktivní,“ rozvádí dále. Na otázku, kolik by taková částka musela být, odpovídá až sumou nad 250 miliard. „Pro stát by to byla jedna z nejlepších investic, jakou by v historii udělal. … Získal by podíl, který by jenom ze zisku ČEZu, se mu vrátil během třech let. Takové investice na trhu normálně nemáte,“ podle úsudku podnikatele, tedy není moc co zvažovat. „My jsme totiž propásli, a to je jedna z hlavních příčin energetické krize, dobu, kdy se v energetice dalo investovat. My už máme zpoždění,“ hodnotí současnou situaci.
Proč je tak důležité, aby se do toho vláda pustila? „Stát potřebuje ovládnout 100% ČEZu, aby měl přístup k absolutnímu rozhodování a měl i dostatek finančních prostředků na tak náročné investice (pozn. redakce: jako je výstavba jaderné elektrárny) utáhnout,“ odpovídá. Na to se zde tedy nabízí otázka, jestli by to nešlo i jinak. Možnost výstavby jaderné elektrárny s menšinovými akcionáři, ale vidí Šnobr jako nereálnou. Dle jeho názoru se na příkladu Británie ukazuje, že výstavba jaderné elektrárny s menšinovými akcionáři je v podstatě nemožná.
Šnobrova kritika vlád v oblasti energetiky je založena především na nedostatečné informovanosti v této oblasti. Na druhou stranu ocenil správné chování na počátku krize. Nicméně poslední dlouhou dobu jsme podle něj měli v Evropě energetickou nirvánu, o které jsme nevěděli. Když se teď situace stabilizuje a předpokládá se do roku 2024 úplný konec krize, tak si musíme zvyknout na novou realitu. Takovou, kde cena energií kopíruje tržní hodnotu.