Je vodík klima, nebo průmyslový projekt? Nový předseda Hydrogen Europe ukazuje cestu
foto: Hydrogen Europe/Miguel Ángel López Borrego - předseda představenstva Hydrogen Europe
Generální ředitel německého výrobce oceli Thyssenkrupp Miguel Ángel López Borrego byl na konci července zvolen předsedou představenstva Hydrogen Europe. Co přinese tato změna na postu hlavního lobbisty pro vodíkovou strategii v Evropě?
Nejsilnější lobbistická skupina v EU se zaměřením na vodík Hydrogen Europe prošla změnou na postu předsedy představenstva. O vlivu skupiny není třeba pochybovat, zvláště když mezi členy patří firmy jako výrobce letadel Airbus, automobilky BMW, Hyundai nebo Renault, energetické společnosti jako Shell či BP, anebo také výrobce oceli ArcelorMittal. Právě z ocelářského prostředí pochází nově zvolený šéf Lopéz Borrego, který přebírá funkci po Sebastianu Bodenovi, viceprezidentovi světového lídra v plynárenství Air Liquide.
Z pokulhávání do spurtu
Tuto „rošádu“ vnímají hlavouni z vodíkové branže jako významný signál, že evropský vodíkový sektor přechází z fáze ambiciózních plánů do fáze realizace. Tomu koneckonců odpovídají i strategie Evropské unie, jejichž plnění podle expertů časově trochu pokulhává. Podle schválené závazné směrnice RED III se musí zvýšit podíl vodíku v průmyslu o 42 % do 2030 a o 60 % do 2035! Což je vskutku velkolepý závazek a nově zvolený předseda představenstva obdržel mandát na dva roky, aby s plněním pohnul.
„Musíme proměnit politiku v projekty, projekty v investice a investice v konkurenceschopný evropský trh,“ uvedl ke zvolení Lopéze Borregy generální ředitel společnosti Hydrogen Europe Jorgo Chatzimarkakis.
Dekarbonizační přínos vodíku vnímá Borrego jako vedlejší produkt zelené transformace a dlouhodobě jej prosazuje hlavně jako zdroj energie pro zvýšení konkurenceschopnosti a bezpečnosti. Budiž mu krize kolem Hormuzského průlivu a rozkolísání cen ropy důkazem. Tuto evropskou otočku na vodíkovou perspektivou potvrdil veřejně také Petr Mervart vládní zmocněnec z MPO pro vodíkové technologie na červnové konferenci H2 Heating v Praze.
Psali jsme
Zvučnými jmény z oboru nabitá mezinárodní konference s názvem Vodík v budovách H2 heating, kterou pořádala Asociace pro optimalizaci komínů…
Ruku v ruce s uhlíkovým vyrovnáním
Jako šéf Thyssenkruppu přichází Lopéz Borrego z prostředí výroby oceli, která patří mezi energeticky nejnáročnější odvětví. Je tedy pravděpodobné, že Hydrogen Europe bude více prosazovat využití vodíku v hutnictví, chemickém průmyslu, výrobě hnojiv, rafineriích a méně už například v osobní dopravě. S touto jeho strategií jde ruku v ruce také evropská směrnice FIT for55, resp. zákon o Uhlíkovém vyrovnání (CBAM), který nyní (pozdě ale přece) prošel prvním čtením ve Sněmovně. Zákon kvůli konkurenceschopnosti uvaluje dovozní cla na výrobce energeticky náročných produktů jako jsou hnojiva, ocel, cement či hliník dovážených do EU.
Pevnější obrysy H2DRIA
Že se přechází od plánů k realizaci dokazuje i minulý týden vyhlášený tendr řeckého provozovatele rozvodné sítě zemního plynu DESFA. Společnost vyzvala k podávání nabídek na inženýrský projekt čistě vodíkového 570 kilometrů dlouhého plynovodu H2DRIA v hodnotě 8,6 milionu eur. H2DRIA tvoří jižní základnu jihovýchodního evropského vodíkového koridoru (SEEHyC), což je společná iniciativa osmi provozovatelů přenosových soustav z Řecka, Bulharska, Rumunska, Maďarska, Slovenska, České republiky a Německa. Koridor o celkové délce 2 854 kilometrů si klade za cíl přepravit až 80 gigawatthodin vodíku denně – zhruba 800 000 metrických tun ročně – ze středomořských výrobních center do těžkého průmyslu v Německu a České republice.
Psali jsme
Ve světle války na Blízkém východě a prudkém nárůstu cen fosilních paliv se jeví investice do alternativních zdrojů jako jediná logická. Ať už…
Dalším velkolepým projektem je propojení vodíkového potrubí z Afriky. Tento plán začátkem roku 2025 podepsali zástupci pěti vlád Alžírska, Itálie, Německa, Rakouska a Tuniska. Tento vodíkový plynovod o délce více než 3 500 kilometrů by měl ročně přepravit do Evropy více než 163 TWh plynu, z čehož 55 TWh by mělo směřovat do Německa.
.