Analytik Gavor k energetické krizi: Evropu kabinet zvládl, v Čechách ale zaspal

Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor hodnotí české předsednictví a zvládnutí energetické krize na evropské úrovni za pozitivní. K přístupu na domácím území je však kritický. Některé věci podle něj vláda doma zanedbala. Opatření omezující ceny na nadnárodní úrovni dle jeho slov fungují, u českého zastropování to samé ale říct nemůže.

„Předsednictví, kde se Česká republika snažila koordinovat společné úsilí v energetice, lze hodnotit jako úspěšné,“ okomentoval podle serveru Novinky.cz analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor. Za úspěch považuje, že se podařilo realizovat přípravu na zimu z hlediska naplněnosti plynových zásobníků. Vysvětlil také, že bylo z hlediska plynárenství na území Evropy zavedeno do praxe pravidlo „use it or lose it“, kdy vlastník nemohl blokovat skladovací kapacitu, kterou nevyužíval. „To cílilo hlavně na ruský Gazprom, který operoval s řadou zásobovacích kapacit,“ vysvětlil Gavor.

Po dlouhých jednáních bylo domluveno stanovení maximální ceny zemního plynu na 180 eurech za MWh. Bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) krok hodnotí jako nedostatečný. Gavor však nesouhlasí a omezení cen hodnotí pozitivně. „Původní návrh stropu byl 275 eur, skupina států v čele s Českem jej požadovala podstatně níže, ale ještě zkraje prosince se hovořilo o 200 až 220 eurech. Nakonec je to 180 eur,“ okomentoval analytik, který dohodu označuje jako jednoznačné vítězství.

I přes pozitivní hodnocení zvládnutí energetické krize na evropské půdě je však Gavor k českém postoji kritický. Česko bylo podle něj příliš soustředěné na předsednictví a zanedbalo některé hodnoty doma. „Zejména právě nastavování cenových stropů, které byly přijaty poměrně pozdě a na poslední chvíli,“ uvedl příklad. Dle jeho slov se opatření v praxi daří, i když s rozpaky.

Právě český cenový strop se mnohdy porovnává s tím německým, kde byl zvolen odlišný přístup. „Německo tradičně jako prioritu vidí zachování konkurenceschopnosti průmyslu a podle toho postupovalo. Strop pro elektřinu je v Německu pro velké firmy mnohem nižší než v Česku a pro domácnosti je zase podstatně výše. Tamní domácnosti si to ale mohou vzhledem ke kupní síle dovolit,“ ujasnil. Údajně se tak projevilo, že Česko mělo na vypracování cenového stropu málo času.