Kanada mění kurz a škrtá klíčové klimatické regulace
foto: Nikko Curtis, CC BY-SA 4.0/Těžba ropy z písku - ilustrační foto
Kanadská vláda uzavřela ještě před rokem nemyslitelnou dohodu s provincií Alberta. Vláda zruší plánovaný emisní strop pro ropný a plynárenský sektor a opustí pravidla pro čistou elektřinu, která měla platit od roku 2035. Alberta na oplátku zdraží svou provinční obdobu uhlíkových povolenek a podpoří velký projekt na zachytávání a ukládání CO₂.
Cílem dohody je odblokovat investice v energetice. Analytici hodnotí výsledek jako vítězství provincie, která produkuje tři čtvrtiny kanadské ropy. Ta získala prakticky vše, o co ve sporu s federální vládou usilovala – včetně „podpory infrastrukturních projektů“, za čímž se skrývá nový ropovod směrem na pacifické pobřeží.
Dohoda znamená revizi environmenálních závazků, které kanadská vláda přijala za vlády minulého premiéra Trudeaua. Jeho nástupce Carney ustoupil proto, že potřebuje stabilizovat vztahy se západními provinciemi a získat podporu pro svůj investiční program orientovaný na růst. A dá se očekávat, že podobnou dohodu uzavře také provincie Saskatchewan, která je s federální vládou v obdobném konfliktu.
Psali jsme
Klíčový report Mezinárodní agentury pro energii, World Energy Outlook, mění optiku. Minulá vydání popisovala cestu k dekarbonizaci, aktuálně vydaná…
V reakci na dohodu rezignoval ministr životního prostředí. Podobně jako environmentální organizace tvrdí, že jde o „největší oslabení klimatické politiky v historii země“. Nové ústupky těžařské provincii Alberta se totiž týkají sektorů, které tvoří největší zdroje emisí země. Dohoda tak otevírá otázku, zda se kanadská klimatická politika – dosud považovaná za jednu z nejambicióznějších – nevrací zpět do logiky, v níž se ekonomický růst odděluje od environmentálních závazků.
Těžaři jásají
Naopak těžařské firmy krok dohodu vítají a počítají s navýšením investic, a to včetně oprášení myšlenky na vybudování nového ropovodu. Ten právě federální vláda dlouho úspěšně brzdila (společně s provincií Britská Kolumbie, přes níž ropovod musí vést). Teď se v rámci dohody zavázala „vytvořit podmínky“ pro jeho realizaci. Alberta tento příslib označuje za klíčový, protože exportní kapacita je limitujícím faktorem pro další těžbu ropy.
Nejde o formální schválení konkrétní trasy – žádné detailní plány, natož žádosti o povolení, neexistují – ale o politický signál těžařům, že federální vláda po letech sporů nebude nové projekty blokovat. Média však upozorňují, že dohoda otevírá starý konflikt: provincie Alberta chce vybudovat ropovod, který by jejím ropným firmám umožnil růst, zatímco část vlády Britské Kolumbie i tamní indiánské komunity jsou zásadně proti.
Pro evropské pozorovatele má poslední vývoj v kanadské environmentální politice význam v tom, že i tady doutnají podobné spory, na úrovni „členské země vs. Evropská komise“. Také v Evropě hrozí podobný spor o kompetence, který by mohl podrýt klimatickou politiku. Některé evropské státy totiž argumentují velmi podobně jako Alberta, totiž že příliš rychlá implementace environmentálních regulací škrtí energetiku a brzdí hospodářství.