K ruskému plynu se ČR nevrátí. Nový LNG terminál pokryje čtvrtinu spotřeby

První německý pevninský LNG terminál roste ve Stade nedaleko Hamburku. Technologické zařízení na zpracování zkapalněného zemního plynu a jeho distribuci ke spotřebitelům zahájí provoz v roce 2027. Plyn z Dolního Saska poputuje také do Česka a pokryje zhruba čtvrtinu tuzemské roční spotřeby. Česká republika tak pokračuje v nastolené cestě oslabování energetické závislosti na Rusku.

Skupina ČEZ ve spolupráci s českou vládou zajistila pro naši zemi dodávku dvou miliard kubíků plynu ročně ze saského Stade. Česká republika má v terminálu pronajatou kapacitu na 15 let, s možností prodloužení až na 25 let.

V polovině cesty z Hamburku do Severního moře

Budoucí pevninský terminál Stade se nachází na území spolkové země Dolní Sasko, zhruba na polovině cesty po Labi z Hamburku k ústí Severního moře.  Přístupný má být největším LNG tankerům o délce 345 metrů a jeho součástí budou i velké plynové zásobníky.

Celková roční kapacita zařízení po jeho dokončení bude 13,3 miliard kubíků plynu, z toho 1,3 miliardy připadnou na krátkodobé spotové kontrakty. Zhruba 90 % kapacity si rezervovaly velké evropské energetiky, vedle ČEZ ještě významní němečtí hráči EnBW a SEFE.

Výhodná poloha má přispět ke snížení poplatků

Situace na trhu s plynem se postupně stabilizuje, po zkušenostech z energetické krize však země EU chtějí být připraveny na případné výkyvy.

„Po zajištění kapacity v plovoucím LNG terminálu v Nizozemsku se nám loni na podzim ve spolupráci s ČEZ podařilo zajistit kapacitu i v prvním německém pevninském terminálu Stade. Za tři roky od zahájení jeho výstavby se bude podílet na pokrývání více než čtvrtiny dnešní české spotřeby. Díky své výhodné poloze může přispět i ke snížení poplatků za dopravu plynu do České republiky,“ uvedl Jozef Síkela, ministr obchodu a průmyslu.

Nejdřív LNG, později vodík

V první fázi bude terminál sloužit k dovozu a zpracování LNG, syntetického zemního plynu (SNG) a biometanu, následovat má i zpracování uhlíkově neutrálního amoniaku jako přepravního média pro zelený vodík.

„Jedním z klíčových prvků pro přechod k bezemisní energetice budou v příštích letech v kombinaci s obnovitelnými zdroji také plynové elektrárny vyžadující stabilní dodávky paliva, které mohou poskytnout právě terminály LNG. Česká republika si tak díky kapacitě ve Stade zajistí dlouhodobé dodávky LNG a zároveň později možnost získávat po konverzi terminálu bezemisní plyny,“ tvrdí Pavel Cyrani, místopředseda představenstva ČEZ.

Soukromě financovaný projekt

Terminál bude provozovat konsorcium Hanseatic Energy Hub, jehož akcionáři jsou společnosti Buss Group, Partners Group, Enagás a Dow.

„Jsme hrdí na to, že ve Stade vzniká první německý pozemní terminál – jedná se nejen o velký německý, ale také o velký evropský projekt. Soukromě iniciovaný a financovaný projekt těží z rozsáhlých zkušeností našich akcionářů. Partners Group je jedním z největších soukromých investorů v sektoru infrastruktury. A Enagás, přední evropský provozovatel terminálů LNG, převezme provozní odpovědnost a spojí se s Dow, ideálním průmyslovým partnerem na místě ve Stade. Buss Group sehrála klíčovou roli iniciátora v posunu projektu vpřed a při sbližování akcionářského týmu,“ říká Jan Themlitz, předseda představenstva Hanseatic Energy Hub.

Spotřebují víc oceli než na Eiffelovku

Příprava stavby trvala šest let. Na vybudování nového terminálu bude pracovat více než 1100 lidí. Dělníci zarazí do země 4600 pilot a spotřebují 60 tisíc metrů krychlových betonu, což odpovídá zhruba 20 olympijským bazénům.

Na staveništi vyroste ocelová konstrukce o hmotnosti 11 tisíc tun. Vážit bude 1,5 krát více než pařížská Eiffelova věž.

Už dva roky Česko získává plyn z Nizozemí

V současné době Česká republika získává plyn z plovoucího LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu, který letos v červnu odbavil už stý obří tanker. Za dva roky, co je zařízení v provozu, se odtud do Česka dostalo 3,4 mld. kubíků plynu. Životnost nizozemského terminálu, postaveného po napadení Ukrajiny Ruskem během několika měsíců a zprovozněného v září 2022, je plánovaná na pět let.

Zdroje: Ministerstvo průmyslu a obchodu, ČEZ, Hanseatic Energy Hub