Kde plyn hlídá kalašnikov: Total obnovuje megaprojekt v Mosambiku
foto: s2foto / CC BY-NC-ND 3.0 NL / https://giignl.org/mozambique-lng-construction-to-restart-after-a-halt//LNG Terminál Mosambik
První pokus o LNG terminál skončil krveprolitím. Osm set mrtvých, útěk investorů a zmrazený projekt za 20 miliard dolarů. Od té doby si na sever Mosambiku žádný velký hráč netroufl. Až teď. Francouzská TotalEnergies se vrací, s vědomím rizika a pod ochranou ozbrojenců. Vyjde to tentokrát?
Ještě před objevem plynu byla mosambická ekonomika závislá na pomoci ze zahraničí. Nález 180 bilionů kubických stop měl být zlomem. Nebyl. Pro Mosambik zatím znamenal spíše problémy než rozvoj. Na místo se sjely korporace s velkými plány, ale místní ekonomickou situaci ani životní podmínky to nezlepšilo. Naopak, povstalci reagovali po svém. Před čtyřmi lety zažil přístav Palma masakr, který změnil veškeré plány. Ozbrojenci napojení na islámské povstalecké hnutí vtrhli do města a během čtyř dnů zabili víc než 800 lidí.
To všechno se odehrávalo jen pár kilometrů od místa, kde se tehdy rozjížděl největší energetický projekt v dějinách Afriky. Projekt terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG), který vedl francouzský TotalEnergies. Firma vyhlásila force majeure a evakuovala 2 500 lidí. Útok přišel doslova pár hodin poté, co Total oficiálně oznámil, že situace je „dostatečně bezpečná“ pro pokračování stavby. Vybudování infrastruktury pro těžbu plynu je však pro zemi bytostně důležité.
Psali jsme
Maledivy to zkoušely s Čínou, pak s Indií. Teď přichází šejk z Kataru s plánem na digitální oázu uprostřed oceánu. Projekt za 8,8 miliardy…
Krev se spláchla, a jede se dál. Total se vrací.
Čtyři roky bylo ticho. Na staveništi byli jen vyšetřovatelé a bezpečnostní složky. Projekt za 20 miliard dolarů zůstal u ledu. Tedy až do teď. Projekt ožívá poté, co Exportní a importní banka USA (Exim) odblokovala 4,7 miliardy dolarů ve zmrazených půjčkách. Největší balík ve své historii. Politicky šlo o obrat, Trumpova administrativa schválila to, co Bidenova dříve zastavila.
Total se teď chystá na druhý pokus. Ale nejde do toho sám. V projektu drží 26,5 %. Vedle něj investovalo i japonské Mitsui (vlastní kolem 20%), podíl má i mozambická státní firma ENH, celkem 15 %. Podle Financial Times už Total požádal vládu, aby dala projektu znovu zelenou. Stavba má začít ještě letos a to už někdy v polovině roku.
Total staví LNG terminál s Rwandou za zády
Bezpečnostní situace dlouho vypadala bledě. Mosambická vláda na ni nestačila. Bezpečnostní vakuum je přimělo pozvat zahraniční vojáky. Žádost vyslyšela Rwanda, která poslala 4 000 jednotek. Podle zprávy portálu 360Mozambique se podařilo "vyčistit" okolí Afungi, kde stojí i LNG terminál. Oficiálně jde o „regionální stabilizační pomoc“. Neoficiálně? Rwanda hlídá infrastrukturu za miliardy.
Total navíc není žádný nováček. Od svého vzniku si buduje reputaci firmy, která přesně takové situace vyhledává. Levné suroviny v Africe a rizikové oblasti jsou její specialitou. Kromě Mosambiku působí Total například v Ugandě, kde rozjíždí ropný projekt za 10 miliard dolar. Neštítí se ani chráněných oblastí. V Ugandě totiž těží přímo v největším národním parku země. Ale ne vždycky to vyjde. Společnost se musela stáhnout z Venezuely, Jemenu i z Ruska.
Tuna dluhů, žádná ryba: Mosambik sází na dokončení LNG terminálu
Když to teď konečně vypadá, že se projekt skutečně rozjede, stojí za to se ptát: co to přinese Mosambiku? Pokud by to tehdy klaplo podle plánu, mohl být dnes úplně jinde. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu z roku 2016 mohl mít Mosambik už teď HDP 76 miliard dolarů, to je skoro čtyřnásobek dnešních 21 miliard. Místo zisku se ale objevili dluhy…
V témže roce totiž vyšlo najevo, že vláda tajně podepsala půjčky přes dvě miliardy dolarů. Oficiálně na rozvoj rybolovu. Ve skutečnosti šlo o předražené bezpečnostní zakázky a minimálně 200 milionů zmizelo v úplatcích. Aféra dostala příznačné jméno: tuna bonds. Jak to spolu souvisí? Hlavním domácím hráčem ve výstavbě LNG terminálu státní firma ENH. Jenže i ta si na svůj podíl musela půjčit, znovu přes dvě miliardy dolarů, kryté státní zárukou. Místo zisků tedy budou spíše splácet. Země platí úroky a čeká, jestli projekt někdy vůbec vydělá.