Nejen ropa. Rusové budují stínovou flotilu LNG tankerů
foto: Pixabay/Ilustrační foto LNG tankeru
Sankce nutí Rusko hledat nové zdroje exportních příjmů. Nově se snaží o anonymní zásobování Číny zkapalněným zemním plynem pomocí stínových tankerů.
Stínovým tankerem je myšleno plavidlo, které operuje mimo standardní dohled: často mění registr, vlastní ho neprůhledné společnosti, využívá neevropské pojišťovny – a chová se riskantně, především často vypíná signalizaci své polohy. To všechno má zakrýt původ nákladu, skutečného vlastníka i konečnou destinaci, s tím, že cílem je typicky obejít sankce.
Jak je známo, Rusko provozuje velkou flotilu stínových tankerů k přepravě ropy. Ropný trh je logisticky relativně málo náročný a do přepravy je možné zařadit stovky starších lodí. Ještě v roce 2022 se však mělo za to, že trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG) se problém stínové přepravy netýká. LNG je totiž technologicky náročná komodita – vyžaduje specializované tankery s kryogenními nádržemi a sofistikované pobřežní terminály.
Startér pro stínovou flotilu LNG tankerů
Zlom přišel se sankcemi USA a EU proti projektu Arctic LNG 2. Ruské firmy ztratily přístup ke korejským a japonským výrobcům specializovaných ledoborců a LNG tankerů. Pojišťovací instituce (ty sídlí hlavně v Evropě) přestaly vydávat pojistky, což znemožňuje provoz v regulovaných přístavech. A konečně, sankce odřízly projekt od globálního bankovnictví, klasifikačních společností i západních technologií.
Výsledkem je, že Rusko může nové LNG kapacity provozovat jen tehdy, pokud si vytvoří paralelní přepravní systém mimo západní infrastrukturu. A k tomu našlo partnera v Číně. Čínské společnosti poskytují jak přístup k terminálům, kde se neptají na pojištění, tak přístup k loďařskému průmyslu. Rusové, resp. jejich „spřátelení dopravci“ tak kupují (a platí samozřejmě plynem) tankery čínské provenience, které by sice nikdy nedostaly certifikaci a už vůbec ne pojištění, ale, s odhlédnutím od rizik, jsou provozuschopné.
Rizika a možné zneužití
U stínových LNG tankerů panují obavy podobné jako u ropy, tedy že slouží k financování Putinovy války na Ukrajině – a přidávají se i bezpečnostní rizika. Nehoda tankeru s LNG by znamenala řádově závažnější environmentální a bezpečnostní incident než únik ropy. Na rozdíl od ropy totiž nezůstává jako kapalina na povrchu, ale okamžitě vytváří rozsáhlý oblak vysoce hořlavého metanu. Jakmile koncentrace dosáhne výbušného rozmezí (a to je navíc extrémně široké, zhruba 5 až 15 procent), stačí jediná jiskra k obrovské explozi. Sílu takové exploze může ilustrovat, že jeden LNG tanker převáží energii ekvivalentní stovkám tisíc tun TNT.
Dalším rizikem je, že lodě mimo certifikaci a dohled mohou sloužit i k obcházení exportních kontrol, například k přepravě zbraní nebo součástek pro jejich výrobu.
Geopolitický dopad stínových LNG tankerů
Čína díky ruským dodávkám získává výhodně LNG, Rusko má stabilního odběratele a získává zdroje k vedení války. Posiluje se tím "energetická osa", která zvyšuje odolnost obou zemí vůči tlaku Západu. Pro Rusko je důležité, že případné zpřísnění sankcí, aby postihly i provoz stínových LNG tankerů, by zasáhlo i čínské zájmy.
A je co zpřísňovat, přinejmenším z pohledu EU. Evropské sankce proti ruskému a LNG se totiž zaměřují téměř výhradně na financování a zákaz investic do projektů typu Arctic LNG 2. Neřeší však fyzickou přepravu: není zakázán ani penalizován nákup ruského LNG v třetích zemích, neexistují postihy pro neevropské dopravce, kteří ruské LNG převážejí a chybí mechanismus proti využívání anonymních rejstříků a nepojištěných lodí.
USA a EU mohou ruský LNG export výrazněji omezit jen tehdy, pokud zacílí i na přepravní články řetězce: konkrétní lodě, terminály nebo odběratele. To by ale znamenalo přímou konfrontaci se státy, které mají ekonomický zájem na pokračování ruských dodávek – především s Čínou.