Nevzali dítě na gympl? Možná je to dobrá zpráva. Firmy shánějí elektrikáře
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Roste počet programů na rekvalifikaci elektrikářů pro instalaci domácích nabíječek elektromobilů, montáž fotovoltaických elektráren nebo bateriových úložišť. Zájem o tyto pracovníky se zvyšuje – a tomu odpovídají i platy.
Jedna z předních britských energetických společností spolu se vzdělávací institucí City & Guilds financuje rekvalifikaci stovek elektrikářů pro instalaci domácích nabíječek elektromobilů. Program, který letos vyškolil 250 lidí, už dostal pokračování pro další stovky zájemců.
Podobný program zatím v Česku neexistuje. To ale neznamená, že by zde nová specializace nevznikala. Od roku 2020 existuje v Česku oficiální profesní kvalifikace „Montér dobíjecích stanic pro elektromobily“. Zájemci mohou absolvovat přípravný kurz a získat osvědčení pro instalaci nabíjecích stanic. Na rozdíl od Británie však vzdělávání probíhá převážně tržně. Kurzy si obvykle hradí sami elektrikáři nebo jejich zaměstnavatelé. Energetické společnosti se zatím soustředí hlavně na získávání budoucích pracovníků prostřednictvím stipendií a spolupráce se školami.
Psali jsme
Ve Velké Británii platili mladým lidem z chudších rodin, aby po základní škole pokračovali ve studiu místo učňáku či práce. Ti pak ale na trhu…
Instalace (například) moderní domácí nabíječky už totiž neznamená jen připojit několik kabelů. Technik musí rozumět řízení spotřeby, komunikaci se sítí nebo propojení s domácí fotovoltaikou a bateriovým úložištěm.
Právě nedostatek lidí je přitom jedním z hlavních problémů celého oboru. O stejné pracovníky dnes soupeří několik rychle rostoucích segmentů současně. Vedle elektromobility jde například o fotovoltaické elektrárny, tepelná čerpadla, bateriová úložiště nebo modernizaci distribučních sítí.
Specialisté mají víc
Při rozhodování o studiu po škole se rodiče často dívají na průměrnou mzdu elektrikáře. To ale může být zavádějící. Statistiky totiž spojují do jedné skupiny velmi rozdílné profese. Podobně jako v IT nebo medicíně platí: o příjmech rozhoduje specializace. Odborníci na průmyslovou automatizaci, energetické systémy nebo nabíjecí infrastrukturu často dosahují výrazně vyšších příjmů než uvádějí běžné statistiky.
Například podle českých pracovních portálů se nástupní mzda běžného provozního elektrikáře často pohybuje mezi 35 a 45 tisíci korun měsíčně, zatímco specialisté na průmyslovou automatizaci nebo programování PLC systémů běžně dosahují na 60 až 80 tisíc korun. U zkušených odborníků na energetické projekty, fotovoltaiku nebo nabíjecí infrastrukturu nejsou výjimkou ani příjmy přesahující 100 tisíc korun měsíčně. A podobné peníze si bez problémů vydělají i šikovní soukromníci – na jejich služby se totiž stojí fronty.
Psali jsme
REPORTÁŽ: Česká škola je „na pohodu“, zato učitelé v Rakousku tvrdě požadují výsledky, žáky rozhodně nešetří. Přesvědčila se o tom česko-rakouská…
Podobný trend je patrný i v zahraničí. Ve Velké Británii si podle oborových asociací certifikovaný technik pro instalaci nabíjecích stanic vydělá v přepočtu zhruba 1,5 až 2 miliony korun ročně, tedy výrazně více než průměrný elektrikář.
Elektrikář se totiž z tradiční řemeslné profese stále více mění v technického specialistu, který kombinuje znalosti silnoproudé elektrotechniky, digitálních technologií a energetiky. A právě o takové pracovníky bude zřejmě v příštích letech stále větší zájem.
Jak je to ve světě
Podobný vývoj je patrný i v dalších zemích. Ve Spojených státech například Národní asociace dodavatelů elektrotechnických prací (NECA) i odborové organizace rozšiřují učňovské programy o moduly zaměřené na nabíjecí infrastrukturu a správu energetických systémů. V případě společností působících napříč USA i Evropou se specializovaná školení zaměřená na nabíjecí infrastrukturu a energetické systémy využívají i na českém trhu.
Zajímavým příkladem je Norsko, které má nejvyšší podíl elektromobilů na světě. Ani tam se rozsáhlá síť nabíječek nevybudovala sama od sebe. Stát dlouhodobě podporoval rozvoj elektrifikace a elektromobility, ale klíčovou roli sehrály tisíce místních elektroinstalačních firem, které postupně získávaly zkušenosti s instalací domácích i veřejných nabíjecích bodů. Současně se rozvíjelo vzdělávání v oblasti chytrých energetických systémů, protože nabíjení elektromobilů je v Norsku často propojeno s řízením spotřeby elektřiny v domácnostech.
Zkušenosti ze zahraničí tak ukazují, že rozvoj elektromobility není jen otázkou výroby automobilů nebo výstavby nabíjecích stanic. Stejně důležité je vytvořit dostatečně širokou základnu kvalifikovaných techniků, kteří budou schopni novou infrastrukturu navrhovat, instalovat a dlouhodobě udržovat.