Promiňte, chyba, zaplatíte o 70 miliard víc. Ne, opravovat nic nebudeme
foto: Pixabay/Ilustrační snímek
Jihoafrický regulátor energetického trhu se omluvil za sérii účetních chyb, v jejichž důsledku spotřebitelé zaplatí za elektřinu navíc v přepočtu 70 miliard korun.
Chyba v kalkulacích agentury NERSA (National Energy Regulator of South Africa) vznikla při nastavování cen elektřiny pro příští regulační období. Podle místních médií šlo o kombinaci nesprávného zaúčtování odpisů, převodů aktiv a administrativních chyb, například o práci s chybnými verzemi dokumentů.
V oficiálních prohlášeních NERSA slibuje „nápravný proces“ a „vyvození odpovědnosti“ – ale vypadá, že půjde o revizi vnitřních postupů a možná i disciplinární řízení. O tom, že by regulátor výpočty opravil, ale v komunikaci NERSA nepadlo ani slovo. Nové tarify přitom mají platit až od dubna příštího roku.
Regulátor trvá na svém
Domácnosti a firmy se tak připravují na vyšší účty. Ceny mají totiž podle chybných výpočtů příští dva roky růst o téměř devět procent ročně – podle odhadů o zhruba čtyři procentní body víc, než by měly podle správných výpočtů. A je to zhruba trojnásobek očekávané inflace.
Opoziční politici se samozřejmě dožadují vyšetřování a nápravy – ale regulátor ani vláda o tom nechtějí ani slyšet. Čelí totiž tlaku z druhé strany: energetická společnost Eskom požadovala dvojnásobný nárůst cen elektřiny, než jaký zajistila zmíněná chyba. A svého nároku se domáhá i soudně.
Finanční potíže
Eskom je jihoafrická státní energetická společnost, téměř monopol. Provozuje většinu elektráren v zemi (většina jich jsou uhelné) i energetickou síť a dodává na 90 procent elektřiny v zemi. Elektrárny, které Eskom provozuje, se potýkají s častými poruchami: v roce 2024 země zažila plánované výpadky proudu po 329 dnů.
Eskom dlouhodobě čelí obrovským finančním potížím, zadlužení a technickým problémům. Podle OECD je podnik ve strukturální krizi: jeho dluhy dosahují v přepočtu stovek miliard korun a běžné příjmy nestačí na pokrytí nákladů. Eskom vykázal za poslední rok ztrátu v přepočtu kolem 70 miliard korun a ratingové agentury mu opakovaně snižují hodnocení. Například od agentury Fitch má aktuálně rating B, tedy ve spekulativním pásmu.
K problémům přispívá i fakt, že jihoafrické municipality dluží Eskomu v přepočtu 120 miliard korun, což dále omezuje jeho cash-flow.
Psali jsme
Evropský systém emisních povolenek ETS 2 se zatím nejčastěji skloňuje v souvislosti s účty za plyn a teplo. Jenže od roku 2027 se dotkne také…
Pomoc nepomáhá
Regulátor se Eskomu snaží pomoci vyššími tarify, aby udržel dodávky elektřiny. Jenže ani tyto dodatečné příjmy nestačí – Eskom zůstává hluboce ztrátový a zadlužený. Právě proto kritici, včetně občanských organizací jako Outa nebo AfriForum, varují, že místo řešení strukturální krize jen dochází k „nalévání peněz do černé díry“ a uvažují o právních krocích.
Eskom byl dlouho symbolem úspěchu elektrifikace Jižní Afriky, ale už od 90. let se potýkal s podinvestovanou infrastrukturou a rostoucí poptávkou. Rozhodující zlom přišel po roce 2000, kdy vláda odkládala výstavbu nových elektráren a zároveň zasáhly skandály kolem korupce a špatného řízení. Eskom se zadlužil při financování dvou obřích uhelných projektů, jejichž výstavba se protáhla o roky a prodražila o desítky miliard korun. Od té doby se z finančních problémů nevzpamatoval a opakovaně přežívá jen díky záchranným finančním injekcím od státu.