Rychle, jednoduše a bezbolestně to nebude, komentuje odborník Dohnal Babišovo zestátnění ČEZu

Andrej Babiš (ANO) ve své prezidentské kampani často opakoval, že energetickou krizi by, alespoň tedy konkrétně drahou elektřinu, řešil zestátnění společnosti ČEZ. To se na první pohled jistě zdá jako jednoduché a celkem logické řešení. Tak jednoduché ale, jak řešení Babiš prezentuje, nebude. „Pojďme si projít, v čem je tento nápad neefektivní, nereálný a pozdní,“ navnadil čtenáře ekonom Radim Dohnal.

Podle Radima Dohnala, ekonoma z Capitalinked a občasného akcionáře ČEZ, je právě neefektivita způsobena tím, že by bylo potřeba vykoupit 30 procent akcií ČEZ, což by stálo státní kasu 200 miliard korun. „Protože stát by si na takový krok mohl jedině půjčit, došlo by k navýšení státního dluhu ČR o 6 až 7 %. Pokud někdo porovnává těchto 200 mld. Kč s náklady státu na cenové stropy, pak doporučuji, aby hledal náklady pouze na cenové stropy elektřiny a předpokládal, že nízké ceny elektřiny způsobí škodu také v ČEZu,“ vysvětlil v Komentáři pro web SeznamZpravy.cz.

Plán zamýšlející prodávat elektřinu na ceně 1,5 koruny za kilowatthodinu by tak byl neefektivní pro ČEZ. Jak informuje odborník, energetika je na rozdíl od služeb odvětví, kde se sice dosahuje solidní ziskovosti, ale průběžně se musí investovat i do obnovy zdrojů či do nových zdrojů. „Navíc jsme v době nedostatku elektřiny zapříčiněné z velké míry právě neinvestováním do nových zdrojů již minimálně 10 let. Zásadní snížení zisků ČEZu by investiční kapacitu společnosti silně snížilo a v zásadě znemožnilo výstavbu nových jaderných bloků. Těch bloků, které poslanci Andrej Babiš a Karel Havlíček tak moc slibují,“ kritizoval slova poslanců Dohnal.

Neefektivní by měl být také i pro energetický trh, protože tržně nízká cena elektřiny by byla komplikací pro ostatní výrobce elektřiny v České republice. „To by jim stát rovněž nařídil cenu 1,5 koruny za kWh? Nebo by elektřina od ČEZ fungovala jako poukázky do Tuzexu a byl by o ně korupční zájem? To by podle mě pokazilo energetický trh v ČR výrazně víc, než ho kazí různé kroky z Evropské unie. Pokud by byla snaha nastavit cenu 1,5 Kč pro celou republiku jako velkoobchodní cenu, pak by docházelo k vysávání české levnější elektřiny okolními zeměmi a následně vyvolalo nutnost přenosovou síť izolovat od okolí, a tak komplikovat vyrovnávání nedostatků či přebytků,“ vysvětlil expert v oblasti energetiky Radim Dohnal.

„Pokud by se mělo jít cestou navrženou poslancem Babišem, byl by i nereálný. Babiš říká, že lze využít nerozdělený zisk 200 mld. Kč. To je ale jen položka v pasivech, na aktivech 200 mld. Kč v hotovosti samozřejmě není, firma má navíc nějaký dluh. Volné hotovosti firmy drží minimum. ČEZ tedy nemá peníze na vyplacení minoritářů, ledaže by se o takovou částkou zadlužil, ale to by mohl dělat i bez této položky v pasivech,“ okomentoval plány Andreje Babiše, o kterých pravidelně mluvil ve své prezidentské kampani.

Jako pozdní také označuje to, že myšlenka, že stát měl jistě možnost akcie kopit či kupovat v roce 2020, když akcie ČEZ byly za polovinu a také náklady státu na nový dluh byly třetinové. Pozdní je podle Dohnala také v tom smyslu, že cena elektřiny rychle roste a je nad 100 eur za megawatthodinu již od září 2021, tedy skoro rok a půl. „Pozdní je v tom smyslu, že cena elektřiny klesá již od konce srpna 2022 a znovu od půlky prosince 2022. Pozdní je také v tom, že zestátnění ČEZu by trvalo rok až dva. Mezi tím by takový krok vrhl obyvatelstvo do vyčkávání a existoval by tlak na rychlejší řešení, tedy silové či nezákonné. Tento záměr si dovolím označit za učebnicový populismus jdoucí naproti voličům,“ konstatoval Dohnal, který dodal, že jednoduše bezbolestné, rychle a tak nějak samo se to prostě neudělá. Voliči a spotřebitelé by podle něj spíš uvítali řešení, pro které nemusí nic udělat, maximálně jít jednou za 4 či 5 let k volbám.