Šichtařová: Za energetickou krizi nemůže válka na Ukrajině, ta byla poslední kapkou

25. 12. 2022
Šichtařová: Za energetickou krizi nemůže válka na Ukrajině, ta byla poslední kapkou
foto: Facebook/Ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance s. r. o. Markéta Šichtařová

Ekonomka Markéta Šichtařová tvrdí, že lidé jsou zahlceni čísly o inflaci, HDP, či zadlužení, ale neumí je pro správné porozumění uchopit. Měli by si proto představit trendy v ekonomice a díky tomu posuzovat, co se zlepšuje či naopak zhoršuje. Jako nejviditelnější trend tohoto roku pak označuje inflaci.

Posledním známým údajem je listopadový meziroční vzrůst spotřebitelských cen o 16,2 procenta. Statistici měli ale do indexu započíst cenový strop a vládní dotace na elektřinu, tvrdí ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance s. r. o. Markéta Šichtařová. „Bez této umělé účetní operace by inflace už byla lehounce pod 20 %. Jinými slovy, inflační tlaky stále ještě sílí. A to, že inflace se oficiálně jeví jako nižší než 20 %, je dáno jen administrativním rozhodnutím, ale nic to neříká o skutečných tlacích a skutečných nerovnováhách v ekonomice,“ uvedla na svém blogu iDnes.cz.

Dle slov Šichtařové jsou tři hlavní příčiny enormní inflace. Tisk peněz v uplynulých letech skrze centrální banky, zadruhé uvolňování peněz do oběhu skrze vlády a jejich zadlužování a zaposlední zvyšování nákladů podniků a nedostatková energie skrze takzvanou zelenou politiku. Ekonomka Šichtařová má jasný názor a to ten, že jediným zdrojem inflace, se kterým státní orgány něco dělají, je monetární politika centrální banky. „Česká národní banka celkem razantně zvýšila úrokové sazby, což bylo správné rozhodnutí, jenomže tím vyřeší jen svůj díl. Vláda nejeví žádnou ochotu snižovat schodky státního rozpočtu, a tím dál hrne další proinflační peníze do oběhu,“ vysvětlila ve svém příspěvku a dodala, že sice inflace zásluhou centrální banky mírně klesne, zůstane ale nadále velmi vysoká.

Rok 2022 se mimo vysokou inflaci vyznačuje i energetickou krizí a hlavním viníkem je podle autorky právě zelená politika. „Další často citované faktory, jako třeba válka na Ukrajině, jsou v realitě jen poslední kapky pro již dávno přeplněný pohár. Už když loni bankrotovala Bohemia Energy, jednalo se o začátek energetické krize, a tehdy ještě nikdo o válce na Ukrajině neslyšel,“ řekla. Zastropování cen energií je tak podle ní bezpředmětné a dochází tak pouze k zamaskování skutečné ceny pro koncové odběratele. Rozdíl mezi reálnou cenou a tou zastropovanou doplácí vláda a tlak na růst velkoobchodních cen se tak nijak nemění. „I v tomto případě tedy závěr zní: Energetická krize bude pokračovat,“ myslí si.

Nedá se jednoduše zrušit, dá se ale zmírnit. Možností je nástup ekonomické recese. Naopak jako vrcholně nepravděpodobný způsob označuje autorka odstoupení od Green Dealu. „V recesi se výrobním podnikům daří hůř, proto také jako vedlejší efekt mají nižší poptávku po energiích. A recese do Evropy přichází. Tento jev tedy energetickou krizi nejspíš částečně zmírní. Ale podobně jako u inflace, ani tady nelze počítat s jejím koncem,“ vysvětlila na závěr.

Tagy

▼-1.06%
1 den
▲+0.59%
1 týden
▲+3.87%
1 měsíc
▲+30.5%
1 rok
Akcioměr 32.41%
info
▲+1.5
1 den
▼-2.64
1 týden
▼-0.68
1 měsíc
▼-33.08
1 rok
Index stresu 36.14
info
Naše zprávy najdete i na sítích
FCB, Twitter, LinkedIn