Střední Evropa: Solár, vítr a baterie rostou nejrychleji v EU
foto: Pixabay/Ilustrační foto
Solární výroba ve střední Evropě vzrostla během posledních pěti let z 5 TWh na 29 TWh; jde o nejvyšší tempo v celé EU, dvakrát rychlejší než evropský průměr. V Maďarsku se podíl solární energie dostal na 25 procent, což je nejvíc na světě.
Analýza konzultační společnosti Ember zaměřená na země Visegrádské čtyřky ukázala, že odklon jejich energetik od fosilních zdrojů probíhá rychleji, než se očekávalo. Především u solární energie tyto země, dokonce včetně Slovenska, které obecně v rozvoji obnovitelné energetiky zaostává, jsou na trajektorii, která daleko překonává cíle v jejich Národních energetických a klimatických plánech.
Zajímavým údajem v analýze Ember je, že Maďarsko má největší podíl solární energie na vyrobené elektřině: v roce 2024 to bylo téměř 25 procent. V červnu 2025 to bylo dokonce rekordních 42 procent. Pro porovnání: v Česku byl letošní červen také měsícem s rekordním podílem solární energie na vyrobené elektřině – ale ten podíl byl 14,7 procenta. V Polsku to bylo 22 procent, na Slovensku necelá čtyři procenta.
Psali jsme
V pátek zasáhl Česko rozsáhlý blackout, který na celé hodiny vyřadil z provozu množství velkých firem, domácností, ale taky elektrifikovaných…
Maďarsko: solární rekordman, ale vítr ignoruje
Od roku 2019 Maďarsko zvýšilo výrobu ze 0,7 TWh na víc než 7 TWh. Solární elektřina je v Maďarsku prakticky jediným „zeleným“ energetickým zdrojem, protože tamní legislativa až do roku 2024 prakticky neumožňovala výstavbu větrných elektráren.
Jde o to, že tamní vláda v roce 2016 zavedla pravidlo „10H“ – zákaz stavět větrnou turbínu blíž k jakékoli budově než je desetinásobek její výšky. U 150m turbíny to znamená minimální odstup 1,5 km, což prakticky znemožnilo výstavbu. Současně byla omezena územní řízení a povolovací procesy, takže Maďarsko po sedm let nepostavilo vůbec žádné nové větrné kapacity. V roce 2023 vláda musela pod tlakem EU zmírnit pravidla: nastavila nové minimum na 700 m – ale jen v některých oblastech, přičemž silné lokální restrikce přetrvávají. V každém případě zůstává Maďarsko v rámci EU v instalované větrné kapacitě na obyvatele na posledním místě.
Za pozornost stojí bateriová úložiště: ta v Maďarsku prakticky nejsou (méně naž 20 MW výkonu a necelých 100 MWh kapacity), a stát má jen jednotky projektů v přípravě – přestože Maďarsko je po Německu jejich druhým největším producentem. Na Maďarsko totiž připadá pětina evropské přidané hodnoty na výrobě bateriových úložišť a dokonce 40 procent montážní kapacity. Důvody pro tuto disproporci, která ohrožuje energetickou soustavu, byly podle reportu čistě v regulaci, ale z větší části byly odstraněny.
Země s největším podílem solárních zdrojů na vyrobené elektřině
Polsko: úspěšný odklon od uhlí
To Polsko, které je také významným producentem bateriových úložišť a jejich třetím největším světovým exportérem, chce ukládání energie důsledně využívat jako doplněk k nestabilním zdrojům. Aktuálně má v přípravě bateriová úložiště s výkonem 7,3 GW.
A balanční kapacity Polsko potřebuje čím dál víc, protože dramaticky navyšuje kapacity svých nestabilních zdrojů. Země dlouho závislá na uhlí letos v červnu vůbec poprvé vyrobila víc elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí. Má přes 23 GW fotovoltaických kapacit (třetí místo v rámci EU) a výroba solární elektřiny v Polsku vzrostla z 1,2 TWh v roce 2019 na téměř 14 TWh v roce 2024. Navíc Polsko, na rozdíl od všech ostatních zemí Visegrádské čtyřky, také masivně rozvíjí větrné elektrárny. V roce 2024 vyrobilo přes 22 TWh větrné elektřiny. Pro porovnání: v Česku to bylo 0,7 TWH – a report Ember označuje vítr jako hlavní nevyužitý zdroj pro českou energetiku.