Trump zase prohrál. Soud zrušil jeho blokaci výstavby větrných parků
foto: Pixabay/Ilustrační foto
Federální soud v Massachusetts zrušil exekutivní příkaz prezidenta Trumpa, který zastavil schvalování nových projektů větrných elektráren i dokončení těch rozpracovaných.
Proti Trumpovu kroku se postavilo 17 států Unie vedených New Yorkem, a také nezisková organizace zastupující čistou energetiku. Klíčovým sporným bodem byl příkaz zastavit práce na projektu Empire Wind 1, plánovanou větrnou farmu norské společnosti Equinor u pobřeží New Yorku s kapacitou pro napájení půl milionu domácností. V květnu státy zažalovaly federální vládu poté, co ministerstvo vnitra přikázalo výstavbu zastavit. Ačkoli Trumpova administrativa později povolila pokračování prací, celonárodní zmrazení povolovacích procesů trvalo dál a investoři začali z amerických projektů ustupovat.
Soudkyně označila Trumpův příkaz za „arbitrary and capricious“, tedy svévolný a odporující zákonu. Podle rozsudku federální úřady nedokázaly doložit racionální zdůvodnění, proč se mění stávající politika, ani proč je nutné plošně pozastavit veškeré řízení o povoleních. Úřady podle ní nemohou odmítat posuzovat žádosti „na neurčito“ jen proto, že probíhá interní revize postupů, která nemá jasně daný časový rámec.
Psali jsme
Americký odvolací soud zamítl odvolání Trumpovy administrativy a potvrdil zrušení většiny tarifů, které Trump uvalil na dovozy do USA. Případ míří…
Vyjde to draho
V soudních spisech jsou popsány i konkrétní ekonomické dopady. Kromě Empire Wind postihl zákaz například projekt Atlantic Shores Offshore Wind v New Jersey, který měl přinést téměř 2 mld. USD ekonomických přínosů. Podle žaloby byl buď „zmařen, nebo pozastaven“. V Massachusetts se zpozdil projekt SouthCoast Wind, jehož výkon v řádu tisíců megawattů měl zásadně posílit regionální energetickou bilanci. New York pak musel odložit plány na novou přenosovou linku pro offshore větrné zdroje, která měla dlouhodobě snížit náklady v městské síti.
Rozhodnutí soudu nicméně nemusí samo o sobě znamenat restart americké větrné energetiky. Timothy Fox z analytické společnosti ClearView Energy Partners upozornil, že verdikt má především symbolickou váhu: nařizuje úřadům znovu začít posuzovat podané žádosti, nikoli je automaticky schvalovat. Pokud administrativa zachová skeptický postoj k větrné energetice, může povolovací řízení zdržovat nebo žádosti jednoduše zamítat.
Trumpův boj s větrníky
Trump se po návratu do funkce profiluje jako obhájce fosilních paliv a opakovaně kritizuje větrnou energetiku. V lednu prohlásil, že „nebudeme dělat větrnou věc“ a označil turbíny za „velké, ošklivé větrníky“ škodící přírodě. Bez důkazů také tvrdí, že větrné elektrárny zabíjejí velryby. (Mimochodem, zrušil ale financování vědeckého programu, který měl tuto hypotézu potvrdit, či vyvrátit.)
Trump má s větrnou energetikou dlouhodobý spor — ještě před svým prvním prezidentským mandátem neúspěšně bojoval proti výstavbě větrného parku poblíž svého golfového resortu ve skotském Aberdeenshire.
Projekt Empire Wind podle oficiálních materiálů počítá s dvouletou výstavbou a plným uvedením do provozu na konci roku 2027. Rozhodnutí soudu znovu otevírá cestu k projednání dalších projektů, avšak jejich budoucnost bude záviset na tom, zda federální úřady skutečně začnou žádosti posuzovat, nebo využijí jiných právních mechanismů k jejich brzdění.
Psali jsme
Solární výroba ve střední Evropě vzrostla během posledních pěti let z 5 TWh na 29 TWh; jde o nejvyšší tempo v celé EU, dvakrát rychlejší než…
Náhrady škody: spíš jen hypoteticky
Z rozhodnutí federálního soudu plyne hlavně to, že vláda musí znovu začít projednávat žádosti o povolení, nikoli to, že by poškozené projekty měly automaticky nárok na náhradu škody. Precedenty z americké energetiky ukazují, že i když soud označí plošné zastavení investic za svévolné, kompenzace zpravidla nepřizná.
Nejbližší paralelou je případ po havárii Deepwater Horizon, kdy ministerstvo vnitra vyhlásilo plošné moratorium na hlubokomořské vrty. Soud tehdy rozhodl, že šlo o „arbitrary and capricious“ zásah, ale firmy nedostaly nic – musely by samostatně dokazovat přímou finanční škodu způsobenou konkrétním správním krokem. Podobná situace nastala i u projektu jaderného úložiště Yucca Mountain, kde soud konstatoval porušení zákonné povinnosti federální vlády, avšak náhrada byla možná jen tam, kde existovala explicitní smlouva s ministerstvem energetiky.
U větrných projektů, které nyní žádají o obnovení povolovacích řízení, tak klíčová otázka nezní, zda je soud považoval za poškozené, ale zda dokážou uplatnit konkrétní a prokazatelné nároky vůči federální vládě. Zpoždění velkých projektů – od Empire Wind po SouthCoast Wind – mohlo způsobit skutečné ztráty, ale jejich vymáhání by znamenalo nové žaloby a vysokou důkazní zátěž.
Pravděpodobnější je proto scénář, v němž investoři přijmou verdikt jako obnovení právní jistoty, ale nikoli jako cestu k dodatečným finančním kompenzacím. Verdikt soudu tak zůstává přelomový hlavně v tom, že federální vláda nemůže zmrazit celý sektor bez jasného odůvodnění – nikoli v tom, že by otevíral cestu k odškodnému.