Vodíková konference plná optimismu: Došlo ke změně paradigmatu
foto: APOKS/Petr Mervart MPO
Zvučnými jmény z oboru nabitá mezinárodní konference s názvem Vodík v budovách H2 heating, kterou pořádala Asociace pro optimalizaci komínů a spalování (APOKS), proběhla ve čtvrtek pražském hotelu Step. Denikvektor.cz byl při tom.
Jedno je jisté a na konferenci to zaznělo opakovaně z úst několika řečníků - v kontextu Evropské Unie se přestává na vodík nahlížet jako „pouhé“ palivo, ale plnohodnotně se řadí jako článek do energetické bezpečnosti - ta je nyní trpce zkoušena omezeními v přepravě ropy a plynu v Hormuzském průlivu.
Přestože se výroba vodíku nyní jeví jako drahá alternativa pro dopravu, v oblasti průmyslu a vytápění a výroby energie pro budovy dává ekonomický smysl „ Nemůžeme si dovolit vodík ignorovat. Museli jsme překonat legislativní i technické nedostatky. Zabralo to čas. Ale potřebujeme vodík na ukládání energie a na stabilitu sítě,“ uvedl ve svém úvodním vystoupení Walter Sodomka, ředitel APOKS.
Změna paradigmatu
Na konferenci přijal pozvání i „pan vodík“ - Petr Mervart vládní zmocněnec z MPO pro vodíkové technologie. Podle něj došlo nyní v klíčových evropských institucích ke změně paradigmatu, „Na vodík se nenahlíží jako na nástroj k dekarbonizaci, ale jako na nástroj pro energetickou bezpečnost,“ uvedl.
Psali jsme
Člen Podvýboru pro dopravu Libor Turek (ODS) se rozhodl interpelovat ministra průmyslu Karla Havlíčka ve věci aktuálního stavu plnění Vodíkové…
Mervart dále ve svém vystoupení nastínil, jaká je stávající role ČR na kvapem se rozvíjející vodíkové mapě EU. „Navštívil jsem veletrh Hydrogen summit v Rotterdamu. Vystavovací plochy velké jako čtyři pavilony D v Brně. Na tři sta vystavovatelů, plné vodíkových technologií,“ připomněl nedávnou českou misi Mervart. O akci byl mimořádný zájem a český stánek měl podle zmocněnce dobrou odezvu.
Špatná poloha pro výrobu, dobrá pro přepravu
V ČR však zatím nejsme podle Mervarta schopni i kvůli geografické poloze (málo slunečných a větrných dní) vyrobit zelený, konkurenceschopný vodík. „Pokud bude stát 18 eur/kg, nikdo si to od nás nikdo nekoupí. Problémem je, že zelený vodík z elektrolyzérů teče jen když svítí a fouká, ale pracujeme legislativně na tom, aby se dal vyrábět i z jaderné energie,“ uvedl zmocněnec. S tím souvisí i podmínka plynulosti dodávek, kterou potřebuje najmě průmysl.
Právě proto MPO nyní v rámci povinnosti plnit kritéria sází ČR na druhou cestu, kterou je dovoz vodíku z Německa. Za tímto účelem došlo k založení česko-německé pracovní skupiny. „Dovoz je v současnosti méně nákladnou cestou než výroba. Na konci roku 2030 chceme už dovážet, ale import není všespásný,“ dodal jedním dechem Mervart. Podle něj nesmíme zapomenout na domácí výrobu.“ Obě iniciativy import i výroba poběží paralelně. “Lex vodík je připravený, dokončujeme vypořádání připomínek. Zavádíme pravidla pro dovoz, a myslíme i na ostrovní výrobu vodíku,“ poodhalil parametry zákona.
Psali jsme
Ve světle války na Blízkém východě a prudkém nárůstu cen fosilních paliv se jeví investice do alternativních zdrojů jako jediná logická. Ať už…
Hrozí nám pokuty
Výkonný ředitel Česká vodíkové technologické platformy— HYTEP Martin Křemenák přednášel o implementaci nařízení a směrnice, tzv. delegovaném aktu. ČR, stejně jako jiné členské státy, v rámci směrnice RED III musí plnit z legislativy vyplývající podmínky. „Průmysl musí zvýšit spotřebu na 1,360 tun RFNBO (zelený) ročně, doprava pak na 13,600 tun RFNBO ročně. Z neplnění podmínek vychází i motivační pokuty,“ připomněl Křemenák V případě průmyslu se jedná o 3 eur za kg, v dopravě pak dokonce 10 eur za kg.
Zdroj: prezentace Hytep
Směrnice (EU) 2023/2413 (RED III) si dala za cíl u RFNBO vodíku (zelený) zvýšit podíl v průmyslu o 42 % do 2030 a o 60 % do 2035. V bioplynu a v dopravě o 1 % do 2025 a o 5,5 % do 2030.
Sázka na blending
Blending, neboli přimíchávání vodíku do zemního plynu má výhody, a to jak pro distributora, tak pro zákazníka. Blendování je rychlejší, cenově efektivnější a jednodušší cesta při zavádění vodíkové technologie. Není potřeba zásadně předělávat infrastrukturu a také technologii u většiny zákazníků. V podstatě se jede dál na plyn.
zdroj: Gasnet
Provozovatel soustavy v Hranicích u Aše v Karlovarském kraji společnost GasNet si před spuštěním pilotního projektu (od května už jede v ostrém provozu) dala velmi záležet na bezpečnosti „Před zahájením projektu a také v jeho průběhu zajistil GasNet kontrolu a inventarizaci odběrných plynárenských zařízení včetně domácích spotřebičů u zhruba 360 zákazníků,“ uvedl v prezentaci Jan Červenka, projektový manažer inovačních projektů společnosti. Od spuštění projektu se podařilo ušetřit již bez mála 50 tun CO2, což pro srovnání představuje ročně 10 rodinných domů zcela bez emisí.