Vodní elektrárna na přehradě Pastviny mění 29tunový rychlouzávěr

Celých 86 let spolehlivě sloužil, ale jeho čas se už naplnil. Původní 29tunový rychlouzávěr, který ve vodní elektrárně na přehradě Pastviny fungoval od samého začátku jejího provozu, energetici za pomoci speciálního 230tunového jeřábu vyzdvihli k sešrotování. Klíčové zařízení, schopné v případě nouze rychle zabránit vodě k přítoku na turbínu, nahradí příští rok nová tabule stejných rozměrů. ČEZ pastvinskou elektrárnu pravidelně modernizuje, aby zvládala plnit i současné vyšší nároky na rychlou a spolehlivou dodávku bezemisní energie.

Vodní elektrárna Pastviny pracuje pro českou energetiku od roku 1938, v době zahájení provozu šlo o největší přečerpávací vodní elektrárnu tehdejšího Československa. Od roku 1964 funguje elektrárna jen v režimu průtočné elektrárny.

Dědeček už dosloužil

Elektrárna Pastviny už 86 let mění energii řeky Orlice v bezemisní elektřinu. Aby sloužila další desítky let i po velké transformaci české energetiky, ČEZ průběžně investuje do její modernizace. V těchto dnech přišlo na řadu vyzdvižení původního rychlouzávěru z roku 1938.

Díky nasazení speciálního 230tunového jeřábu tak znovu spatřila světlo světa obří bezpečnostní pojistka o rozměrech 5,6 x 3,7 x 1,9 metrů. Nýtovaná konstrukce s příměsí mědi umí uzavřít prostor přivaděče za necelou půlminutu, a zastavit tak vodu na cestě k turbínám.

Starý putuje do šrotu, nový bude začátkem příštího roku

Energetici mají tuto možnost např. při poruše strojů, když potřebují rychle uzavřít přítok vody, aby pohyb soustrojí nezhoršoval poškození. Po rozřezání autogenem na několik dílů poputuje rychlouzávěr do kovošrotu. Nový uzávěr o stejných rozměrech dorazí k usazení začátkem příštího roku.

„Elektrárna na pastvinské přehradě je zdrojem špičkové elektřiny a důležitou součástí energetické infrastruktury ve východočeském regionu. Umí během několika desítek vteřin začít dodávat do sítě ekologickou energii, a Skupina ČEZ ji proto pravidelnou údržbou a modernizacemi udržuje ve výborné kondici. Při poslední modernizaci tu byla instalována nová středotlaká Francisova turbína s instalovaným výkonem 3 MW a zcela vyměněny byly také vinutí třífázového generátoru, hydraulický agregát regulace turbogenerátoru a řídící systém. Výměna rychlouzávěru tuto sérii symbolicky uzavírá,“ říká Róbert Heczko, ředitel Vodních elektráren ČEZ.

„Za plného provozu proteče 22metrovým přivaděčem o průměru 2,5 metru k turbíně 12 kubíků vody za vteřinu. Abychom mohli v případě potřeby takovou masu vody rychle a účinně zastavit, potřebujeme spustit masivní těžký rychlouzávěr. Nezbývá nám než smeknout před prací našich předků, protože ten původní bezpečně a spolehlivě fungoval přes osm desetiletí. Čas ale nezastavíme, a proto tabuli rychlouzávěru nahradí v příštím roce nová. Souběžně provedeme modernizaci hydraulického ovládacího systému rychlouzávěru a pojezdových kolejnic,“ doplňuje František Poláček, vedoucí provozu malé vodní elektrárny Pastviny.

Největší modernizace v historii české hydroenergetiky

ČEZ pracuje na největší komplexní modernizační akci v historii české hydroenergetiky. Při ní byla za posledních 15 let při nákladech za cca 4,5 miliard korun modernizována soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd.). Opravená vodní soustrojí mají celkový výkon přes 1400 MW, tj. zhruba ¾ výkonu jaderné elektrárny Dukovany.

Díky tomu navýší elektrárny svou průměrnou účinnost až o cca 5 %. Další soustrojí v čele s těmi na Orlíku těmito akcemi ještě projdou, a budou tak připravena na bezemisní výrobu ekologicky čisté elektřiny v následujících desítkách let i bezpečné dodávky obnovitelné energie pro budoucí generace.

Výhodnost a smysl těchto investic roste i v souvislosti se stále častějšími obdobími sucha a obecně nejistými klimatickými podmínkami posledních let. Díky modernizacím totiž elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody.

 Víte, že…

• malá vodní elektrárna Pastviny, pracující na spádu až 30 metrů, byla uvedena do provozu v roce 1938 jako největší přečerpávací vodní elektrárna tehdejšího Československa?
• v době zprovoznění šlo o první tuzemskou elektrárnu tzv. švédského typu, tj. bez vrchní stavby strojovny s umístěním elektrárenského soustrojí pod širým nebem?
• naposledy bylo soustrojí v čerpadlovém režimu v březnu 1964 a od té doby pracuje elektrárna v průtočném režimu?
• hráz vodního díla má výšku 38,5 metru a délku 192,7 metru?
• níže po proudu Orlice se v Nekoři nachází vyrovnávací nádrž Pastviny II s malou vodní elektrárnou, která zpracovává a vyrovnává vlny vznikající špičkovým provozem elektrárny Pastviny?

Zdroj: ČEZ