Volební speciál – Zelený účet. Díl 1: Emisní povolenky jako vstupenka do ovzduší
foto: Zdroj: Pixnio/Továrna, znečištěné ovzduší
Volební specál - Zelený účet. O emisních povolenkách všichni mluví, ale málokdo se v nich vyzná. Přitom se brzy budou týkat úplně všech. V prvním díle si řekneme, co to vlastně je ta "povolenka na emise" a proč bychom měli zbystřit, než nám stát pošle účet za ovzduší.
Zelený účet, díl 1. Emisní povolenka
Všichni je platíme a téměř nikdo o nich nic neví. A právě proto se staly dokonalým nástrojem pro politické mlžení, tiché zdražování a zelenou transformaci. Emisí povolenky – pojem, který zní jako technokratická nuda, ale ve skutečnosti se týká každé domácnosti, každé firmy a každého auta na silnici. A to čím dál víc.
Volební speciál „Zelený účet“ vám v šesti týdnech představí systém, který mění evropskou ekonomiku. Vysvětlíme, co jsou to emisní povolenky, jak fungují, co přinese nový systém ETS 2 a co politici neříkají nahlas. Začínáme od nuly: co to vlastně jsou ty emisní povolenky a co bychom o nich měli vědět.
Pěkně od začátku – co je emisní povolenka
Stručně řečeno, emisní povolenka je právo vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého (CO2), případně jiných skleníkových plynů. Vznikla jako součást snahy Evropské unie (případně i dalších zemí) snížit nečistoty ve vzduchu, které přispívají ke klimatickým změnám. Emisní povolenka ale není daň, je to obchodovatelné právo.
Evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS) aplikuje vcelku jednoduché pravidlo: každý, kdo znečišťuje, musí mít povolenku. A těch je jen omezený počet. Brusel postupně ubírá počet dostupných povolenek, a tím nutí průmysl emise snižovat – nebo za ně zaplatit víc.
Cap and trade: Méně emisí, více peněz v oběhu
Zmíněný systém emisních povolenek funguje na principu „cap and trade“, to znamená „omez a obchoduj“. Unie každý rok stanoví, kolik emisí CO2 mohou firmy celkově vypustit. Toto množství se ale každým rokem snižuje, povolenek je tedy méně a méně, a tím se stávají vzácnější. Cílem pak je, aby se společnosti chovaly ekologičtěji a snižovaly produkci nežádoucích plynů.
Zároveň je možné, aby firmy s povolenkami obchodovaly. To znamená, že kdo vypouští méně emisí, může své nevyužité povolenky prodat. A kdo naopak vypouští víc, může si je dokoupit.
Psali jsme
Česko chce emisní povolenky z dopravy a vytápění budov zavést jen dobrovolně. Návrh ministra financí Stanjury ale naráží na realitu – systém ETS2…
Emisní povolenky v bizarní realitě, příklad 1
Jeden příklad za všechny. Představte si, že by každý řidič musel mít povolenku na každých 100 litrů benzínu/nafty, které za rok spálí. A stát by řekl: letos mohou auta v Česku spálit 4 miliardy litrů, příští rok to bude jenom 3,8 litrů.
Ten, kdo jezdí málo, například jenom do práce a zpátky, ročně spotřebuje 500 litrů pohonné hmoty. Povolenky mu tudíž vystačí. Ba dokonce mu přebývají. Naopak jiný řidič spálí jenom během jednoho měsíce na 2 tisíce litrů benzínu. Jeho povolenky mu nestačí a musí si dokoupit další. Čím je na trhu emisních povolenek méně, tím jsou dražší.
Výsledek? Ceny povolenek se promítnou do cen benzinu či nafty. Stát tak motivuje své občany, aby spotřebovávali méně, přešli na úspornější automobily nebo veřejnou dopravu.
Emisní povolenky v bizarní realitě, příklad 2
Druhý příklad o vytápění domů plynem. Představte si, že by každá domácnost potřebovala mít emisní povolenku na každý megawatt energie, kterou spotřebuje na vytápění. Stát (respektive EU) by řekl: letos mohou lidé a firmy dohromady vytopit určité množství domů, a v příštích letech bude tento počet klesat.
Pokud topíte plynem, vaše dodavatelská firma bude muset na každý kubík, který vám prodá, nakoupit emisní povolenky. A to se logicky promítne v ceně. Domácnosti, které mají starý nezateplený dům a topí hodně, budou platit výrazně víc než ti, kdo investovali do úspor – zateplili, pořídili si tepelné čerpadlo nebo moderní kotel.
Ekologický tlak přes peněženku
Celý evropský systém emisních povolenek má jeden hlavní cíl: donutit firmy (respektive spotřebitele) investovat do čistších technologií. Pokud je například pro elektrárnu levnější instalovat filtr nebo přejít na plyn než nakupovat stále dražší povolenky, udělá to. Kdo se nezmění, ten platí, a tím financuje ostatní.
Ekonomové to označují jako cenový signál pro dekarbonizaci.