Volební speciál - Zelený účet: Miliardy z Bruselu
foto: Zdroj: Pixnio / Gustavo Fring/Instalace solárních panelů
Od roku 2027 zdraží kvůli emisním povolenkám nejen elektřina, ale i benzín, nafta nebo plyn. Evropská unie proto spouští Sociální klimatický fond, který má lidem pomoci tyto náklady zvládnout. Českým domácnostem ale zatím není jasné, zda se k podpoře opravdu dostanou – a včas.
Co je Sociální klimatický fond
Fond vzniká jako reakce na nový systém emisních povolenek ETS 2. Ten bude od roku 2027 zahrnovat vytápění budov a dopravu, tedy oblasti, které se dosud povolenek netýkaly. Aby lidé nepocítili náhlý skok v cenách příliš bolestivě, rozhodla se EU pro kompenzace. Zdroje tohoto fondu budou období 2026-2032 ve výši 25 procent očekávaných výnosů. Každý stát si musí připravit vlastní plán, jak peníze rozdělí, a navíc přidat minimálně čtvrtinu prostředků ze svého.
Pro Česko to znamená příležitost získat desítky miliard korun ročně. Vláda však musí přesvědčivě ukázat, že zvládne finance využít. Pokud by plán nebyl kvalitní, část evropských peněz by mohla zůstat nevyužitá.
Na co mohou lidé dosáhnout
Z fondu půjde hradit především úsporná opatření v domácnostech – zateplení, nová okna, výměna starých kotlů, instalace tepelných čerpadel či solárních panelů. Peníze by se měly dostat také na podporu veřejné dopravy, pořízení úsporných spotřebičů nebo do elektromobility. Část fondu má být určena i na přímé příspěvky nejchudším domácnostem, které by tak dostaly finance rovnou na účet.
Na papíře to působí lákavě. Realita je ale mnohem složitějších. Ne každý má možnost investovat do vlastního domu nebo si pořizovat nové technologie. Právě proto se odborníci obávají, že podporu nejlépe využijí spíše aktivní majitelé nemovitostí, zatímco nájemníci nebo senioři mohou zůstat stanou.
Psali jsme
Emisní povolenky zvyšují ceny elektřiny, tepla i pohonných hmot, přestože spotřebitelé je reálně nenakupují. Domácnosti ročně zaplatí až několik…
Problém času a peněz
Zatímco ceny paliv a energií porostou hned, pomoc z fondu přijde až později. Domácnosti tak mohou už v roce 2027 platit stovky až tisíce korun ročně navíc, přičemž dotační programy se rozeběhnou až po schválení národního plánu. Zpoždění může trvat i několik let. To je hlavní kritika fondu – funguje spíše jako investiční nástroj, ne jako okamžitá úleva.
Otázkou zůstává i samotný objem peněz. Podle analýz fond nepokryje všechny vyšší náklady. Zdroje stačí na zateplení či modernizaci pro část domácností, nikoliv pro všechny. Proto se očekává, že vlády budou muset přísně vybírat, kdo podporu dostane.
Psali jsme
Poslanec a člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Kuchař (STAN) navrhuje místo obchodování s povolenkami zavést emisní daň. Ta by podle něj byla…
Politická mina před volbami
Rozdělování miliard z Bruselu tak může být i velkou politickou otázkou. Vláda bude muset balancovat mezi investicemi do úspor a okamžitou pomocí lidem s nízkými příjmy. Opozice naopak může snadno kritizovat princip samotný: Brusel zdražuje benzín a plyn, ale slibovaná pomoc je složitá a zdlouhavá.
Pro domácnosti je tedy klíčové sledovat, jak vláda nastaví pravidla. Pokud se podaří finance investovat efektivně, mohou lidé své účty v budoucnu dokonce snížit. Pokud ale převáží složitá administrativa a zpoždění, bude si většina domácností pamatovat hlavně vyšší účty – a klimatický fond zůstane vzdáleným pojmem.