Vysoké ceny energií brzdí rozvoj firem. Pomáhá stát?

Ceny energií představují pro české firmy významnou položku a ovlivňují také jejich schopnost investovat. Ačkoliv až tři čtvrtiny z nich vyšší cenu energetických vstupů přenášejí do cen, většinově zvýšené náklady nepromítají v plné výši. Nechtějí totiž přijít o zákazníky. Jak dlouho si to ještě budou moci dovolit?

O výsledcích průzkumu Hospodářské komory (HK) České republiky Deník Vektor informovala Eva Rajlichová z tiskového oddělení HK. Šetření potvrdilo, že tuzemská ekonomika je vysoce energeticky náročná. Deník Vektor se na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR (MPO) zajímal o to, jak podnikatelským subjektům pomáhá stát.

České firmy Evropa klasifikuje jako energeticky náročné

Náklady na energie představují pro české podnikatele významnou položku. Podle výzkumu Hospodářské komory jen pro pětinu firem podíl nákladů na energie na celkových nákladech v roce 2023 odpovídal méně než 3 %.

„Je to zajímavé zjištění v kontextu tzv. dočasného krizového rámce EU. Ten zjednodušeně klasifikoval jako energeticky náročné ty firmy, u nichž náklady na energie převyšují 3 % celkových nákladů,“ komentuje výsledky průzkumu Zuzana Krejčiříková, předsedkyně Energetické sekce HK ČR.

U řady hotelů náklady na energie překračují 15 %

Pro mnoho firem ale intenzita energetické náročnosti, tedy množství energie spotřebované na jednotku ekonomického výkonu, představuje ještě zásadnější problém. Bezmála 30 % respondentů totiž na energie vyčleňuje i více než 10 % celkových nákladů.

„Význam nákladů na energie v celkovém objemu nákladů až tolik nesouvisí s velikostí firmy, určujícím faktorem je zde spíš ekonomická činnost, které se firma věnuje,“ uvádí Lenka Janáková, ředitelka Odboru legislativy, práva a analýz HK ČR.

Náklady na energetické vstupy například v odvětví ubytování, stravování a pohostinství převyšují 15 % u více než 43 % respondentů z tohoto odvětví. Naopak ve stavebnictví více než dvě třetiny firem uvedly, že jejich náklady na energie nepřevyšují 5 % celkových nákladů.

Navýšení cen pro spotřebitele?

Průzkum Hospodářské komory se dále zabýval tím, jak respondenti prudký nárůst cen řešili: jestli změny nákladů propsali do svých cen, případně zda je financovali na úkor svého zisku nebo rezerv. Ukázalo se, že tři čtvrtiny firem vyšší cenu energetických vstupů přenášejí do cen své produkce.

„Firmy nicméně ve většině případů zůstaly opatrné a promítaly zvýšené náklady do svých produkčních cen pouze částečně s ohledem na zachování konkurenceschopnosti své produkce, takto postupovalo na šedesát procent respondentů,“ upřesňuje Lenka Janáková.

Musejí sáhnout do svého

Firmy čelící vyšším nákladům na energetické vstupy volily různé přístupy k řešení situace. Jen 14,1 % z nich se rozhodlo promítnout zvýšené náklady plně do svých cen. Mikro a malé firmy častěji pokrývaly zvýšené náklady z vlastních zdrojů; přibližně čtvrtina z nich volila tento přístup.

Velké firmy oproti tomu častěji využívaly dotační prostředky k řešení vysokých nákladů na energie, ale i mezi nimi byl tento přístup relativně vzácný a zvolilo ho jen 3,1 % velkých firem.

Vysoké ceny energií brzdí rozvoj, některým mohou přivodit pád

Průzkum Hospodářské komory potvrdil, že náklady na energie zásadně vstupují do hospodaření firmy. Ovlivňují tak například schopnost firmy investovat. To se týká většiny firem zapojených do šetření. Pouze 19,1 % respondentů uvádí, že výše nákladů na energie nemá na rozvoj firmy žádný vliv. Více než polovina firem (55,2 %) přiznala, že výše nákladů na energie má vliv na jejich rozvoj, ale stále jim dovolí omezeně investovat – rozšiřovat výrobní kapacity, vstupovat na nové trhy, investovat do nových technologií apod.

Část firem (15,5 %) uvedla, že v důsledku vysokých cen energií, kvůli kterým nezbývají prostředky na investice, dochází ke stagnaci firmy. 4,3 % respondentů pociťuje, že jejich pozice na trhu se zhoršuje, a u 3,8 % dokonce hrozí, že budou nuceny ukončit svou podnikatelskou činnost. Dohromady tak u bezmála čtvrtiny (23,6 %) firem zapojených do šetření náklady na energie negativně ovlivňují další růst firmy.

Nejhůře jsou na tom hotely a restaurace

S vysokými cenami energií se dobře vyrovnaly firmy působící ve stavebnictví, z nichž zhruba 43 % uvedlo, že výše nákladů na energie na rozvoj firmy nemá žádný vliv, což souvisí s nižší vahou nákladů na energie v jejich celkových nákladech. Podobných výsledků dosáhly také velkoobchod a maloobchod (30,9 % firem) a informační a komunikační činnosti (32,1 % firem).

Naopak například firmy v ubytování, stravování a pohostinství se častěji nachází v situaci, kdy náklady na energie ohrožují jejich existenci (10,3 % firem z tohoto odvětví).

Co dělá stát?

Pomáhá českým firmám v nezáviděníhodné situaci stát? S tímto dotazem se redakce Deníku Vektor obrátila na MPO. Informace Deníku Vektor poskytla Petra Milcová z oddělení tiskového MPO.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu se v rámci pracovních skupin pravidelně setkává se zástupci jednotlivých odvětvových svazů či firem zpracovatelského průmyslu. Tyto skupiny řeší výzvy tuzemského průmyslu v kontextu evropského a světového vývoje,“ ujistila Milcová.

Vláda podle ní přijala opatření, která domácnostem i firmám pomáhají s vysokými cenami energií. Zastropovala ceny energií pro všechny odběratele v roce 2023, včetně velkých podnikatelů. Od října 2022 do konce roku 2023 odpustila vláda domácnostem i firmám poplatky za podporované zdroje energie.

„Aby v důsledku energetické krize nezdražila také regulovaná složka ceny elektřiny, poskytl stát státní společnosti ČEPS dotace v celkové výši 22,7 miliardy korun a zároveň 15,4 miliardy korun pro distribuční společnosti. Díky tomu prakticky nevzrostla v roce 2023 regulovaná část ceny elektřiny. Vláda také rozhodla o poskytnutí finančních kompenzací ve výši 2,15 miliardy korun pro energeticky náročná odvětví,“ zrekapitulovala Milcová pro Deník Vektor.

Úsporné programy

Díky prostředkům z EU poskytuje MPO podle Milcové několik programů na podporu investic do projektů úspor energie v podnikatelském sektoru, což má přispět ke snížení energetické náročnosti průmyslu. MPO z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) v období 2014 až 2020 vyplatilo na investiční dotace v rámci programu Úspory energie celkem asi 12 miliard korun třem tisícovkám žadatelů. Tato podpora podle Milcové dále pokračuje. V květnu vyhlásilo MPO výzvu určenou na podporu komplexních projektů, jejichž cílem je maximalizace úspory energie.

„Pro podniky je připraveno pět miliard korun a aktuálně je již po pár měsících podáno téměř 100 projektů za úhrnnou výši dotace 1,1 miliardy korun, takže se již nyní dá předpokládat, že bude výzva celkově vyčerpána. Pro snížení energetické náročnosti podnikatelského sektoru vypsalo MPO také I. výzvu Fotovoltaické systémy s/bez akumulace z Národního plánu obnovy, kde bylo celkem přijato 6200 žádostí, které požadovaly investiční dotaci ve výši cca 9,5 miliardy korun,“ sdělila Milcová redakci Deníku Vektor.

Snižování nákladů na energie má posílit konkurenceschopnost

Realizace těchto projektů a instalace fotovoltaických systémů podle Milcové snižují náklady na energie, a tím podporují zvýšení konkurenceschopnosti firem.

„Kromě výše uvedených programů MPO je na podporu dílčích úsporných opatření v podnikatelském sektoru připraveno dalších 1,7 miliardy Kč v rámci programu Nové úspory energie (OP TAK), kde je zprostředkujícím subjektem Národní rozvojová banka (NRB). Kromě toho NRB nabízí v rámci OP TAK pro podnikatelský sektor podporu na instalaci FVE s instalovaným výkonem od 1 kWp do 50 kWp včetně. Plánovaná alokace na tuto podporu je ve výši 1 miliarda korun,“ upřesnila Milcová pro Deník Vektor.

Zmínila také podporu Ministerstva životního prostředí ČR zaměřenou na sektory průmyslu v Evropském systému obchodování s emisemi (EU ETS) v rámci modernizačního fondu. „Jedná se o program ENERG ETS – Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v EU ETS,“ dodala úřednice.

Česko na křižovatce

S otázkou, zda je současná pomoc státu dostatečná, se Deník Vektor obrátil na HK. Roman Renda, analytik Odboru legislativy, práva a analýz HK ČR, se pro Deník Vektor vyjádřil, že zajištění dostupnosti energií považuje HK z pohledu dlouhodobého růstu za zásadní. Jedná se podle něj o jednu z celkem osmi priorit, které HK ve spolupráci s partnery identifikovala v rámci projektu Česko na křižovatce. Čtyři z nich označil za tvrdé strategické investice a čtyři za tzv. měkké. K tvrdým strategickým investicím HK kromě energetiky řadí dostupné bydlení, datovou a dopravní infrastrukturu.

Datová infrastruktura je podle něj klíčová při zavádění moderních technologií. Dopravní infrastruktura umožní ČR využít svou výhodnou geografickou polohu a posílí mobilitu pracovní síly. „Dostupné nájemní bydlení přispěje k vyrovnávání regionálních rozdílů, posílí ochotu lidí stěhovat se,“ uvedl Renda pro Deník Vektor.

Potřebujeme efektivní stát

Jako tzv. měkké strategické investice odborníci podle něj identifikovali efektivní stát, výzkum, vývoj a inovace, vzdělávání a trh práce. K vyšší efektivitě by státu pomohla reforma veřejné správy, snížení administrativní a byrokratické zátěže. Důležitý je také přesun k produkci s vysokou přidanou hodnotou a zajištění souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce.

„V podstatě každá z oblastí s sebou přináší své vlastní specifické výzvy. Je potřeba si přiznat, že rozsáhlé, ale bezpochyby potřebné změny budou náročné a v některých případech i poměrně nákladné. Proto takovým obecným a největším „zádrhelem“ může být nedostatek odhodlání tyto změny učinit ve správný čas a jejich odsouvání do budoucna,“ vyjádřil se Renda pro Deník Vektor. Klíčová bude podle něj aktivní spolupráce státu, sociálních partnerů i soukromého sektoru.

„Vláda nás pohřbila,“ říká hospodský

Zda považuje pomoc státu za dostatečnou, se redakce Deníku Vektor dotázala také bývalého hospodského z Olomouckého kraje. „Provozoval jsem rodinnou hospůdku a docela se nám dařilo. Ale pak přišel covid. Pokusili jsme se přeorientovat na rozvážku obědů a nějak jsme přežili. Jenže pak nastala energetická krize a to byl úplný konec. Na předchozí vládu jsme nadávali, mysleli si, že už to nemůže být horší, ale teprve ta současná nás úplně pohřbila,“ svěřil se Deníku Vektor pod podmínkou zachování naprosté anonymity.

Hospodu musel zavřít, našel si práci v továrně a o víkendech vaří ve velkém turistickém resortu v Jeseníkách. „Ptáte se, jestli ještě někdy otevřu vlastní hospodu?“ smutně pokýval hlavou. „Ten sen možná pořád nosím v hlavě, ale byl bych blázen, kdybych do toho šel. Ve fabrice mám své jisté. Vaření mi zůstalo jako koníček, kterému se věnuji o víkendech. Finančně jsem si polepšil a nemusím se zbytečně stresovat,“ řekl pro Deník Vektor.

Zdroje: HK, MPO