Volební speciál – Zelený účet. Jan Kuchař: Preferoval bych emisní daň
foto: Zdroj: redakce/Jan Kuchař (STAN), člen sněmovního rozpočtového výboru
Poslanec a člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Kuchař (STAN) navrhuje místo obchodování s povolenkami zavést emisní daň. Ta by podle něj byla stabilnější, předvídatelnější a férovější k lidem i firmám.
Systém ETS 2 má od roku 2027 zatížit cenou emisních povolenek i domácnosti, například u vytápění a pohonných hmot. Jak STAN hodnotí tuto změnu a její načasování?
Nad tím načasováním asi nemá smysl moc dumat. Cíle Evropy, Ameriky, Číny, Indie jsou nějakým způsobem naplánované. (Ať už je to 2050, co se týče Ameriky a Evropy, 2060 u Číny a Ruska a 2070 v případě Indie...). Cíl tedy je a teď jde o to, jak k němu dojít. Evropa se rozhodla pro rok 2050, což je v mých očích řešitelné. Ale musí to být udržitelné a hlavně únosné.
Co vnímám jako problematické u ETS 2, je samotná emisní povolenka, její emise a obchodovatelnost. Stává se cenným papírem a není tou daní, kterou by měla být. Za mě by bylo lepší jít cestou daně, jako to dělá třeba Dánsko, Finsko nebo Rakousko. Je předvídatelnější, stabilnější, není tam volatilita té povolenky a dalo by se s tím mnohem lépe pracovat.
Je důležité říct, že peníze, které z toho budou vybrané, je třeba použít tak, aby do budoucna opravdu přinesly snížení energetické závislosti a energetické náročnosti vůbec. Úvahy typu - ‘my to vezmeme a vrátíme těm lidem, aby ten benzín měli levnější’ - jsou z podstaty špatné, protože se počítá s ubíráním povolenek v čase, na základě plánované produkce CO2. Jenom bychom tedy odsunuli problém, který později bude větší.
Psali jsme
Patrik Nacher z hnutí ANO dlouhodobě vystupuje proti zelené politice Evropské unie. K chystanému systému emisních povolenek ETS2 se staví…
Můžeme podpořit veřejnou hromadnou dopravu, ať je levnější nebo zcela zdarma. Můžeme řešit energetickou náročnost budov nebo elektromobilitu. Elektromobilita je sice dnes trošku sprosté slovo, ale kdyby bylo na každé benzínce tolik nabíječek, jako je tankovacích stanic, tak budou lidé jezdit za korunu osmdesát, a ne za tři koruny.
Pokud vyjdeme z ceny 45 eur, na které by měla být zastropovaná emisní povolenka, cena benzínu by se zvedla o dvě padesát za litr. A pak můžu udělat buď to, že pomůžu lidem vyměnit auto, aby měli menší spotřebu nebo přešli na jiný typ paliva – to je udržitelná cesta. Protože když řeknu: ‘tak já vám ty tři koruny na ten litr dám a prostě tankujte dál’, tak to nemá řešení, protože za chvíli dojdou emisní povolenky. Budou natolik drahé, že to potom nebude ufinancovatelné. A cíl je jasný, aby do roku 2050 ta CO2 neutralita byla, aby se životní prostředí kolem nás už nepoškozovalo, protože to je první, co se potom propisuje do zdravotnictví a do sociálních věcí.
Zmiňovaných 45 eur za povolenku navrhuje i Česká republika, aby to bylo na této hranici zastropováno. Přišel s tím pan ministr Hladík a panuje na tom, myslím si, všeobecný souhlas. Důležité je, aby nedocházelo ke spekulacím, protože v momentě, kdy budou emisní povolenky skákat do neúnosných hladin, vlastně nechcete přimět lidi, aby snížili produkci emisí, ale chcete je kasírovat. Proto – jak jsem říkal na začátku – bych osobně šel raději cestou emisní daně.
Dánsko a Finsko zavedli emisní daň v devadesátých letech a ono se to tam projevuje: v přechodu k elektromobilitě a k čistým zdrojům energie vůbec. Nám nyní zbývá pětadvacet let. Není to krátká doba, ale abychom přetvořili myšlení a zatěžování životního prostředí, tak to zase tak dlouhá doba není.
Kuchař: Není nikdo, kdo by nechápal, že ničíme planetu. Tudíž se k tomu musíme nějak postavit.
Za vás by tedy zavedení emisní daně mělo stejný dopad jako obchodování s povolenkami, kterých se vydává stále méně, čímž se zvyšuje tlak na omezení emisí?
Fakticky by to fungovalo stejně jako ta emisní povolenka. Protože jestli si kupuju emisní povolenku nebo vím, že za produkci tuny CO2 zaplatím nějaké peníze, tak je to podobné. A vynecháváte ten byznys, který se dnes přenáší na důchodové fondy Ameriky, které skupují emisní povolenky a tím je prodražují, protože jich je málo. Pak se přemýšlí, jestli se jich má vydat víc, aby se snížila jejich cena. A to je proti systému emisních povolenek, protože by jejich počty měly být naopak snižovány.
Pro mě by jít cestou daně bylo předvídatelnější, stabilnější – jak pro firmy, tak pro domácnosti. Všichni by věděli, kolik budou daný rok platit za to, že budou topit plynem v nějakém množství. A zjistili by, že kdyby zateplili barák a snížili energetickou závislost, tak by na tom byli líp.
Pokud se peníze použijí na to, že podpořím snížení energetické náročnosti budovy dotací, tak ten člověk si pro ni dojde, protože mu to bude dávat logiku. A je to o vyváženosti, aby se vybralo tolik peněz, které tu energetickou a emisní náročnost sníží.
Psali jsme
Lídr Pirátů v Ústeckém kraji Lukáš Blažej Chorovský kritizuje zpoždění Česka v debatě o ETS2 a zdůrazňuje nutnost sociálních pojistek. Piráti…
Část politického spektra mluví o zrušení emisních povolenek. Je to pro vás uzavřená kapitola nebo si myslíte, že je zde prostor pro reformu? Například k vámi zmiňované dani?
Reforma je vždycky možná, ale je třeba si přiznat, že buď chceme mít čisté životní prostředí a pak jsme si dali závazek, že v roce 2050 budeme mít CO2 neutralitu, to znamená, že nebudeme to životní prostředí zatěžovat víc, než opravdu musíme, a zároveň zlepšíme životní úroveň lidem, nebo si budeme lhát do kapsy, že to dělat nepotřebujeme, že tu zemi můžeme spálit do budoucna, a budeme říkat, tak my to všechno zrušíme, abyste nezaplatili dvě koruny na benzínu víc.
To si myslím, že je v globálním světě absolutně nemožné. Není nikdo, kdo by se k tomu závazku nepřihlásil, kdo nechápe, že tu planetu ničíme, a tudíž se k tomu musíme nějak postavit. Vždycky je to o nějaké kombinaci rozumu a únosnosti, aby se peníze, které se vyberou, takhle využili, že do budoucna právě ti lidé nebudou zatěžovaní.
Kuchař: Musí vzniknout sociální fond, aby lidé nebyli tak zatížení emisními daněmi.
Podle kritiků hrozí, že ETS2 výrazně prodraží život lidem s nižšími příjmy. Jak by podle vás měl stát těmto lidem pomoci? Navrhujete nějaké kompenzační mechanismy nebo chcete vycházet z toho, o čem mluví Evropská unie?
Jedna věc je, že můžeme pomoct v tom, aby mohli změnit auto, aby mělo o deset procent nižší spotřebu. Tím pádem se jim těch šest až sedm procent, o které by byl zdražený benzín, neprojeví do peněženky. To samé můžeme udělat s náročností budov: změnit topení na nižší emisní produkci.
Ale součástí celého systému ETS 2 je, že musí vzniknout sociální fond. Na dopady, které nejde domyslet, a nikdy nejde domyslet všechny dopady, to neuděláte v žádném zákoně, musí být vytvořen sociální fond. Ten je stanoven už v evropské legislativě a měl by být používán tak, aby lidé nebyli tak zatíženi emisními daněmi nebo povolenkami.
Psali jsme
Volební specál - Zelený účet. O emisních povolenkách všichni mluví, ale málokdo se v nich vyzná. Přitom se brzy budou týkat úplně všech. V prvním…
Jak ale zajistit, aby pomoc přišla včas? Narážím na pozdní distribuci pomoci při loňských povodních... Aby zkrátka nedocházelo k dalšímu štěpení společnosti, o kterém se nyní často mluví. Existuje představa, jak to zajistit, nebo se architektura distribuce případné pomoci teprve vytváří?
Teprve se vytváří a já trošku zazlívám Ministerstvu životního prostředí, že zatím nepracuje – alespoň s určitým výhledem – na programech, na které by měly být vybrané peníze používány. Protože to je důležité, aby začaly přemýšlet firmy a výtopny – ať už městské, centrální nebo patřící SVJ – nad tím, kde si budou moct šáhnout na peníze, aby snížili energetickou náročnost a zároveň ekologizovali ten zdroj. A dá se říct, že když to bude za dva, za tři, za pět let, tak jsou schopni i našetřit tu spoluúčast a tím pádem se trvale vyřeší snížení emisních produkcí.
V momentě, kdy tohle nebudou vědět, tak se to bude řešit ad hoc. Jde o stabilitu, aby všichni věděli, že tady bude nějaký budget peněz – a to se dá spočítat, kolik toho Česká republika se vším všudy vyprodukuje a jaký budget peněz z toho vznikne. A je možné už dneska začít ty peníze rozdělovat tak, aby lidé byli připraveni na to, že můžou emisní náročnost snížit. Pak pochopí, že chvilku sice budou platit emisní povolenku, než to udělají, ale potom se jim to vrátí a zároveň se jim to vrátí i v té dotaci.
Česká republika by z evropského klimatického sociálního fondu mohla získat řádově desítky miliard. Jak by se podle vás měly využít?
Umím si představit investici do veřejného hromada dopravy, dát ji klidně zdarma v některých městech, protože pak lidé omezí jízdu autem a budou využívat hromadnou dopravu, která už dlouhodobě prochází proměnou. Když se nakupují autobusy, jsou dneska už buď na plyn, nebo na elektriku, a tak se postupně snižuje emisní náročnost. Pokračoval bych také ve výměně kotlů. Na to byly určeny ‘kotlíkové’ dotace, které fungovaly, takže na ně postavit další program, aby se lidé opravdu dostali k nízkoemisním zdrojům.
Strašně důležité je připravit program pro ty velké. Protože pokud opravdu chceme snižovat ve velkém, tak musíme nejdřív vyřešit ty velké, uhelné zdroje. A v momentě ekologizace to musíme udělat tak, aby se nezdražila energie. Proto ta investice bude muset být podpořená právě z tohohle fondu, aby se nezdražila energie z té dané výtopny.
Před pěti lety jsem ještě jako starosta Františkových Lázní šel do ekologizace výtopny za zhruba sto milionů korun. A tím, že jsme získali skoro šedesát milionů dotací, tak jsme nezdražovali teplo. Dneska je ta výtopna z 93 % ekologizovaná a zároveň je naprosto bezpečná: jak dodávkou, tak do budoucna i cenou. A podnikatelé, kteří jsou na ni napojení, anebo sídliště, tak můžou zůstat v klidu, protože se s tou energií nebude nic moc dít, i když přijdou emisní povolenky.
Takže ono se to dá, ale firmy nebo obce, které potřebují něco ekologizovat, tak zároveň potřebují mít širší perspektivu, do čeho budou peníze investované, aby byli schopni se připravit, že třeba za dva roky udělají nějakou investici a tím prostě sníží svou emisní náročnost.
Psali jsme
Cena emisních povolenek je nenápadný, ale silný hráč na trhu s elektřinou. Výrobci energií ji platí za každou tunu vypuštěného oxidu uhličitého –…
A máte jako člen rozpočtového výboru představu, jak velký příjem z toho český státní rozpočet může očekávat?
Mluví se o vyšších desítkách nebo jednotkách set miliard, což je velmi dobrý základ v momentě, kdy opravdu ty peníze použijete účelně jako dofinancování nebo podporu ekologizace zdrojů, přechodu na jiná paliva atd.
Pokud stát dobře připraví podmínky, jsme schopni jít velmi rychle. Česká republika není tak veliká, proto zvládne ekologizaci, aniž by jí byli lidé nadměrně zatížení. Je to vždycky sinusoida toho, že ti lidé si na začátku uvědomí, že je někdo zatížil, a v průběhu pár měsíců začnou přemýšlet nad tím, co by mohli udělat, aby takhle zatížení nebyly. Když vám zdraží vodu, taky přemýšlíte, jestli nevyměníte koutek, protože zjistíte, že je to prostě na té platbě znát. A proto, jak jsem říkal na začátku, není úplně dobře jenom říct ‘my ty peníze vybereme, ale vrátíme vám je zpátky, abyste to nepocítili’. Vždycky to musí být nějakým způsobem motivační, protože pokud chceme k tomu čistšímu životnímu prostředí dojít, tak musíme motivovat.
Myslíte si, že má veřejnost dostatečné povědomí, co vlastně emisní povolenky jsou a proč ovlivní účty za elektřinu nebo za benzín? Je obecně toto téma dobře komunikované, nebo by bylo možné udělat v tom víc?
Vždycky je možné udělat něco víc. Ale ta komunikace je velmi obtížná, pokud vám určitá skupina obyvatel zkratkovitě vysvětluje, že vás to všechny zatíží, všichni to zaplatíme a nikdo to nepřežijeme... Pak je strašně složité uchopit, že tady máme životní prostředí, že máme také technologický vývoj a vyrábíme nové materiály, že se prostě posouváme opravdu mílovými kroky a že to řešitelné je. Pokud bude predikovatelné, co bude možné z těch peněz financovat, není důvod se toho bát.
Když bych chtěl měnit auto a někdo mi zdraží benzín o sedm procent, ale potom mi dvaceti až třiceti procenty pomůže koupit jiné auto, které bude mít o deset procent nižší spotřebu nebo bude na jiné palivo, tak to vlastně nemusím řešit, protože bych to auto stejně měnil. Naopak si díky tomu pomůžu a budu v lepším, čistším a kvalitnějším... Chápu, můžete namítnout: ‘No, já si ale nevyměním během roku auto...’ Ano, to ne. Proto říkám, že to musí být dlouhodobě naplánované a ty programy musí být dlouhodobé, zejména pro firmy, protože plánují svoje investice a musí je vidět na iks let dopředu. Proto je strašně důležité, aby Ministerstvo životního prostředí náplanovalo ty programy a možnosti jejich následného čerpání.
Možná ještě doplňující otázka: dostanou se tyto informace k lidem, kteří jsou na informační periferii?
Je to velmi těžké, protože dneska informačně vítězí sociální sítě a každý, kdo je používá, je uzavřený do určité bubliny, která ho utvrzuje v jeho názoru, který sice nemusí být pravdivý, ale prostě ho vždycky semele.
Vysvětlovací kampaň musí jednoznačně existovat, ale budou to muset být příklady dobré praxe, že lidé pochopí, že to není o jejich finančním zatížení. Když se vrátím znovu k Františkovým Lázním a výtopně, výsledek je takový, že se zdražilo o pět procent, ale v té době se zdražovalo asi o třicet procent kvůli ceně plynu. Takže proti ostatním městům jsme vlastně nezdražili a zároveň ta výtopna začala vydělávat třikrát tolik pro město, které si tak může dovolit kulturu nebo sport a může podpořit svoje občany úplně jiným způsobem.
A to už je potom na těch lokalitách a na zdrojích, které budou ekologizované, aby to nebylo jenom o byznysu, kdy potřebuji mít tisíc organizací, které mi budou vyřizovat dotace. Dotace musí být jednoduché, aby se prostě řeklo: ‘o tolik snížíte emise a my vám dáme tolik peněz’, protože vám vykryjeme ten rozdíl, protože jste udělali něco dobrého pro životní prostředí. Je jen otázka času, než projdou ty první dotační programy tak, aby byly jednoduché, abyste je čerpal na to, co potřebujete, aby tam nebyly zbytečné ztráty na administrativě a na byrokracii.
A v ten moment poroste důvěra ve stát i v celý ten systém. Je samozřejmě otázkou, co se ještě všechno změní v těch podmínkách, jestli bude zastropování ceny emisní povolenky. Nebo jestli třeba nebude možnost si vybrat emisní daň, která by byla pevná, stanovená na daný rok. Anebo jestli zůstaneme na tomhle byznysovém trhu povolenek. Je možné, že se omezí nákupy emisních povolenek jenom na ty znečišťovatele, což by bylo ideální, v ten moment se to bude chovat jako emisní daň. Tyto věci jsou v jednání a myslím si, že mohou ještě hodně ovlivnit to, jestli se lidé uklidní a budou to přijímat s chladnější hlavou.