Biliony v pohybu. Důchodové investice míří do private equity a krypta
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Americké ministerstvo práce navrhlo umožnit investování důchodových úspor do private equity, privátních úvěrů a kryptoměn.
Navrhovanou úpravu předložilo americké Ministerstvo práce a upravuje pravidla pro odpovědnost správců důchodových investičních plánů. Ta dosud prakticky vedla k vyloučení alternativních aktiv, ale nově má být definováno, za jakých podmínek lze investice do private equity, privátních úvěrů a kryptoaktiv považovat za obhajitelné.
Penzijní systémy v USA
Navržená změna pravidel se týká plánů označovaných jako 401(k). Jde o ustanovení amerického daňového zákona, který popisuje pravidla pro investiční účty, kam si američtí pracující spoří na důchod. Tyto plány pak spadají pod rámec Employee Retirement Income Security Act (ERISA), jenž stanovuje pravidla správy a mimo jiné určuje odpovědnost správců.
Psali jsme
Privátní trhy – tedy private equity, venture kapitál a private credit – se snaží otevírat drobným investorům. Zastánci hovoří o demokratizaci…
401(k) tvoří hlavní část tzv. DC pilíře amerického penzijního systému (Defined Contribution). V něm má každý účastník individuální účet a konečný důchod závisí na vývoji investic. Investiční riziko tak nese přímo držitel účtu. Vedle toho existují DB plány (Defined Benefit), kde je výplata důchodu předem definována a investiční riziko nese fond nebo zaměstnavatel.
Rozdíl v rozložení rizika je zásadní: u DC plánů se každá změna investičních pravidel přímo promítá do budoucích příjmů účastníků. Proto má úprava odpovědnosti správce přímý dopad na desítky milionů lidí a přibližně 7 až 8 bilionů dolarů (cca 160–185 bilionů korun).
Jak funguje 401(k)
401(k) je zaměstnanecký penzijní plán, do něhož si pracovník odvádí část mzdy. Příspěvky často doplňuje zaměstnavatel a mají daňové zvýhodnění. Peníze se investují prostřednictvím omezené nabídky fondů, kterou vybírá správce plánu, a to podle zvolené investiční strategie. Tu si může každý účastník vybrat z nabízených možností – ale většina investorů zůstává u té základní, která je přednastavena automaticky.
To je typicky strategie směřující k cílovému datu výběru prostředků (přesněji, k datu, kdy majitel účtu splní věkovou podmínku pro výběr). V rámci této strategie správce plánu mění rizikový profil portfolia, kdy s blížícím se důchodem mění poměr rizikových (typicky akcie) a konzervativních (typicky dluhopisy) aktiv.
Psali jsme
Portfoliová teorie vysvětluje, jak mohou investoři rozložit své prostředky mezi různé druhy aktiv tak, aby při daném riziku dosáhli co nejvyššího…
Retail jako zdroj kapitálu
Navrhovaná změna zapadá do širšího trendu, který se prosazuje napříč trhy. Jde o napojování dlouhodobého retailového kapitálu na aktiva, která byla dříve doménou institucionálních investorů. Teoreticky to má být win-win řešení: správci aktiv získají nové zdroje kapitálu, například pro financování startupů – a investoři se dostanou k vyšším výnosům, než jaké nabízejí akciové indexy.
Podobný směr je patrný i v Evropě. Regulace ELTIF 2.0 (European Long-Term Investment Fund) platná od ledna 2024 rozšiřuje přístup retailových investorů k nelikvidním aktivům – ale s tím, že drží podíl ve fondu, který může – alespoň teoreticky, a je otázka, za jakou cenu – kdykoli prodat.
Tyto změny ale přicházejí s nepříjemným načasováním. Výnosy private equity, které dlouhodobě překonávaly akciové trhy, se dramaticky propadly. Celý trh private credit čelí krizi, protože fondy mají v portfoliích záplavy nesplácených úvěrů. A výrazné výkyvy kryptoměn budí otázky, jestli by nebylo lepší držet je od důchodových portfolií co nejdál.