Konference Avant: finanční experti poskytli užitečné rady
foto: Deník Vektor/Panelová diskuse na investiční konferenci Avant
Prestižní konferenci Avant, největšího tuzemského správce a administrátora fondů kvalifikovaných investorů, doplnila hvězdně obsazená panelová diskuse: Panelisty byli bývalý premiér, guvernér centrální banky a ministr financí a průmyslu Jiří Rusnok, bývalý guvernér centrální banky Miroslav Singer a hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady Helena Horská.
Panelová diskuse se konala na úvod konference (informace o akci a názory zúčastněných fondů přineseme v příštím článku). Panelovou diskusi moderoval Vladimír Bezděk, předseda představenstva Avant IS a otevřel ji výčtem pěti hlavních témat, která podle jeho názoru definují současnou situaci:
- Deglobalizace – zkracování dodavatelských řetězců a snaha přesunout výrobu blíž ke spotřebě. Tento trend, který se přičítá americkému prezidentovi Trumpovi, však podle Bezděka započal už dřív – nicméně Trumpovy kroky ho akcelerují.
- Rostoucí role států a rostoucí vliv státu na ekonomiku. Za zlom v tomto trendu považuje Bezděk státní subvence v covidovém období a za hlavní projev rychle rostoucí podíl veřejného zadlužení na HDP.
- Bezpečnostní rizika
- Tlak státu na instituce. Mezi příklady tohoto problému Bezděk uvedl bezprecedentní nátlak prezidenta Trumpa na šéfa americké centrální banky, také politický tlak na soudnictví v různých evropských zemích – a také na média, která Bezděk volně zahrnuje mezi “instituce”.
- Populismus
Nejistota, která podle Bezděka definuje současné světové ekonomické klima, zpochybňuje všechno, včetně toho, co bylo dosud považováno za „safe harbor“. Jako příklady uvedl slabý dolar nebo vysoké výnosy britských vládních bondů.
Na panelisty se pak Bezděk obrátil s jednoduchou otázkou: Co z toho všeho vyplývá pro investory?
Psali jsme
Investice do startupů jsou zatím vyhrazené pro velké hráče. Robinhood Ventures Fund má být jako první dostupný i pro retail.
Dopad na investory
Miroslav Singer souhlasí, že velkým problémem je bezpečnost. A jako vodítko pro investory prezentoval svůj koncept „Čtyř RE“:
- RE-arm, ve smyslu zvýšení akceschopnosti evropských armád a s tím související výdaje na obranu.
- RE-stock, ve smyslu konec do extrému dovedeného konceptu Just-in-Time, u něhož dlouho převažovaly výhody z efektivnosti, ale aktuálně převažují (a do budoucna podle Singera budou převažovat) související rizika.
- Re-wire, tedy přestavbu infrastruktury, například energetické, a
- Re-route, tedy přesměrování přeorientování obchodních tras a dodavatelských řetězců; souvisí s trendem „friend-shoring“ nebo „near-shoring“.
Helena Horská souhlasila, že deglobalizace, první Bezděkovo velké téma, je opravdu zásadní. Prezident Trump podle ní tento trend nespustil, ale zásadně ho akceleruje – a je překvapivé, jak daleko je ochoten zajít a jakým způsobem pod jeho taktovkou Spojené státy vyklízejí pozice globálního lídra.
Co do dopadu deglobalizace na českou ekonomiku je podle Horské překvapivé, jak odolné podniky v Česku jsou. Použila pojem „teflonové“ – ale zdůraznila, že teflon je sice nesmírně odolný materiál, ale musí se používat korektně, hlavně se nesmí škrábat. Podle ní hrozí, že po volbách bude ochranná teflonová vrstva chránící české podniky poškrábána – což by mohlo mít ničivé důsledky.
„Na začátku letošního dubna, když Trump oznámil, jak chce počítat své tarify, zavládlo zděšení. Ale obavy se nenaplnily. Rosteme rychleji než průměr… Ta odolnost naší ekonomiky je potěšující. Vidíte zvýšený tlak na efektivitu, třeba rostoucí automatizaci výroby. Vidíte konsolidaci – probíhají akvizice…“, upřesnila Helena Horská.
Jediné, co je podle Horské opravdu problém, je stále rostoucí zadlužení státu. A to nejenom co do jeho výše. „My historicky neumíme dluh využít k růstu. My dluhy projídáme… Opravdu, nezahrávejme si s ohněm,“ varovala Horská s odkazem na řecký příklad.
Psali jsme
Máme tajný evropský dluh, ale nevíme, jak ho řešit. To je past, která nás zase zaskočí a dovede k evropské fiskální unii, aniž by o tom měli…
Ale ani Řecko není ve finále úplně odstrašující příklad. Po období drastických škrtů a bídy, která vyvolávala občanské nepokoje, je Řecko podle Horské finančně v pořádku. „Už dvě volební období si tam navíc zvolili odpovědné vlády, které generují přebytky veřejných rozpočtů… Takže to jde, a ne, že ne“, uzavřela Helena Horská.
Také Jiří Rusnok, podobně jako Miroslav Singer, představil svůj strukturovaný pohled na současnou dobu a její problémy. Podle něj zažíváme epochu fragmentace, a to na všech úrovních.
Na globální úrovni se podle Rusnoka fragmentace projevuje rozpadem vztahů a nedodržováním dosavadních pravidel. „Teď je hlavním pravidlem a argumentem síla. Lhostejno, zda vojenská, nebo ekonomická – ono to ve finále stejně těsně souvisí“, upřesnil Rusnok.
Na úrovni EU se fragmentace projevuje nerovnoměrným ekonomickým vývojem – ale v opačném směru než ke konvergenci. A v řadě zemí roste národovectví, což je podle Rusnoka poukázka na budoucí problémy.
Na úrovni států se prohlubují příkopy v jednotlivých společnostech. Roste polarizace, což se negativně projevuje i ve volbách, kde rostou preference extremistických a antisystémových stran a hnutí.
Na úrovni rodin a jednotlivců Rusnok pod nálepku fragmentace zahrnul i problém klesající porodnosti. „Jasně, už desítky let si demografové stěžují na pokles porodnosti. On je ten pokles do značné míry normální jev: s růstem životní úrovně lidi zkrátka přestávají mít pět dětí, tak to prostě je. Ale současný stav je kritický. Bohužel, společnost je vůči těmto varováním hluchá, ale jde o problém, který bude mít kolosální dopady, tvrdí Jiří Rusnok.
Svůj příspěvek Jiří Rusnok uzavřel varováním, že by bylo zásadní chybou přestat problémy vysvětlovat a spoléhat se na to, že se vyřeší samy.
Po úvodních příspěvcích panelistů představil Vladimír Bezděk otázku pro druhé kolo. Týkala se investiční strategie a byla osobní: Jak jste upravili své investiční strategie?
Psali jsme
Akciové indexy zachycují jen malý zlomek reality. Nové indexy Morningstar PitchBook mapují trh private equity.
Investiční strategie
Miroslav Singer potvrdil platnost stávajících pravidel – a mimoděk odhalil svůj velmi konzervativní pohled na samotné dělení tříd investičních aktiv. „Zjednodušeně, optimální rozdělení je třetina v nemovitostech, třetina v likvidních aktivech a třetina v akciích a dalších exotických aktivech,“ doporučuje Singer.
Pro úplnost: Singerovo zařazení akcií mezi exotická aktiva žádnou odezvu nevyvolalo, ani v panelu, ani v publiku.
Helena Horská především upozornila, že očekává strmější výnosovou křivku. „Prostě delší peníze budou dražší,“ upřesnila. A zmínila, že pro rok 2027 už očekává růst úrokových sazeb. Pak se vrátila Singerovu konceptu „RE“: přidala „RE-balance“, konkrétně směrem k větší váze proticyklických aktiv – a hlavně zmínila nutnost většího podílu hotovosti v portfoliu.
Jiří Rusnok z této otázky utekl s poukazem na svůj věk. „Nemyslím, že mám ostatním radit, jak sestavovat svá portfolia, když většina z nich je výrazně mladší.“
V následující části panelové diskuse zazněly odpovědi na několik zajímavých otázek z publika.
Přijetí eura
Jiří Rusnok suše konstatoval, že prostě není poptávka, takže o euru vůbec nemá smysl uvažovat.
Helena Horská prohlásila, že euro samozřejmě přijmout máme – ale upřesnila, že určitě to není reálné v horizontu nejméně osmi let. A zdůraznila, že klíčový problém v souvislosti s naším přijetím eura není na straně Česka, ale na straně eurozóny; jako příklad uvedla situaci ve Francii.
Pozoruhodnou vizi představil Miroslav Singer. Začal banální myšlenkou, že euro by muselo přinést politické body – a vysvětlil, že navzdory průzkumům, podle nichž veřejnost euro jednoznačně odmítá, takovou možnost vidí. Přijetí eura by podle jeho názoru mohlo být záminkou – ospravedlněním – pro vznik koalice ANO a STAN. „STANu v principu nevadí ANO – jim vadí Babiš. Ten kdyby ustoupil do pozadí, a s přijetím eura jako legitimací... pak si vznik koalice ANO a STAN umím docela dobře představit,“ vysvětlil Miroslav Singer.
Psali jsme
Guvernér dánské centrální banky volá po přijetí eura. V referendu to však voliči odmítli, výsledkem je kočkopes.
Koalice ANO a protisystémových stran
Na otázku, co by přinesla hypotetická povolební koalice ANO s SPD a komunisty, panelisté odpovídali – možná překvapivě – smířlivě. Shodli se, že „řeči se vedou a voda se pije“ – a že žádná vláda pod vedením Andreje Babiše nebude vysloveně protibyznysová. „Nenechme se vystrašit řečmi o znárodnění ČEZ – to je jen šaráda, kapitálový trh rozhodně neskončí“, zněl konsenzus panelistů.
Úrokové sazby za tři roky
Miroslav Singer otevřeně polemizoval s představou Heleny Horské o možném růstu sazeb již v roce 2027. Naopak, posilování koruny může podle Singera přinést opakovaná snížení. „Žádný prostor pro růst sazeb nevidím,“ uvedl Singer.
S vizí Horské nesouhlasil ani Jiří Rusnok: „Růst sazeb již v roce 2027? To těžko!“
Recese u USA kvůli Trumpově politice
Miroslav Singer vyjádřil přesvědčení, že recese v USA nebude. Mimo jiné poukázal na slábnoucí dolar, který přispívá k americké konkurenceschopnosti.
Podobně argumentovala Helena Horská. Recese podle ní ve Spojených státech nebude, jen snížení tempa růstu – což, jak upozornila, už nastalo. Horská také vyzdvihla atraktivitu Spojených států pro investory: zdůraznila, že v Německu, ale i ve Francii je pracovní síla dražší než v řadě státu Unie. "To jsou státy, které mají skutečný problém," vysvětlila. „A to nemluvím o likvidačních cenách energie v EU v porovnání se Spojenými státy", dodala.
Bitcoin v investičním portfoliu
Proč ne, překvapil publikum Miroslav Singer. (Tento jeho postoj může někomu kontrastovat s klasifikací akcií jako „exotického aktiva“ – viz výše.) Ale upřesnil, že se jeho názor netýká kryptoaktiv obecně. „Ale bitcoin už přesvědčil, že dokáže přesvědčit,“ dá se parafrázovat Singerovo vysvětlení.
Také Helena Horská uvedla, že má bitcoiny v portfoliu. „Ale spíš ze studijních důvodů. Chci bitcoin sledovat – a nejlépe sledujete to, na čem máte zájem,“ vysvětlila.
Jiří Rusnok nepřekvapil. „Když jsem bez bitcoinů vydržel doteď, tak už to bez něj nějak doklepu,“ konstatoval. A zmínil, že mu na bitcoinu hodně vadí, že neví, kdo ho kontroluje.
Kurs koruny
Panelisté se shodli, že předpovídat kurs měny je neporovnatelně těžší než předpovídat změny sazeb. A také se shodli, že dlouhodobě by koruna měla posilovat. Jak Singer, tak Horská zmínili možný vliv voleb: shodli se, že krátkodobě by koruna mohla jejich vlivem zakolísat, ale na dlouhodobý růst by vliv mít neměly.
Jiří Rusnok ještě dodal, že podle jeho názoru zůstane americký dolar slabý.