Kupovat akcie těžařů a zpracovatelů vzácných zemin? Spíš ano
foto: Pixabay/Ilustrační snímek magnetických kuliček
Burzy rostou, ale akcie těžařů vzácných zemin padají. Důvodem je očekávání dohody mezi USA a Čínou, která by mohla zmírnit obchodní napětí. Jenže případná dohoda bude mít nanejvýš taktický význam – zatímco strategický zájem Západu zbavit se kritické závislosti na Číně potrvá dál.
Na začátku týdne byla hlavním motivem pro investory plánovaná americko-čínská schůzka na nejvyšší úrovni. V očekávání pozitivního výsledku plošně rostou akcie a klesá zlato, což je obvyklý scénář v situaci, kdy investoři očekávají impuls pro rozvoj obchodu.
Očekávání, že schůzka zažehná hrozbu striktních čínských kvót na export kovů vzácných zemin – jak naznačil výrok amerického ministra financí Scotta Bessenta, že Washington a Peking brzy uzavřou novou obchodní dohodu – přinesla výprodej akcií jejich těžařů a zpracovatelů na Západě. V pondělí spadly akcie americké MP Materials nebo USA Rare Earth o zhruba deset procent a mažou tak částečně dosavadní zisky.
Od začátku roku vzrostly akcie v tomto sektoru o desítky až stovky procent: v růstu byl totiž započten krizový scénář, že produkce západních těžařů a zpracovatelů bude jediným zdrojem kovů jako je neodym nebo praseodym. Jak je známo, tyto kovy jsou nepostradatelné pro výrobu celé řady produktů, především silných magnetů, které jsou potřeba pro elektromotory nebo generátory v autech či větrných elektrárnách. Využití mají i v obranném průmyslu: například u letounu F‑35 Lightning II se uvádí, že obsahuje v palubních systémových komponentách, především v radarec, přes 400 kg kovů vzácných zemin.
A podle Columbia Center on Global Energy Policy má Čína pod kontrolou asi 70 % světové těžby, 80 % zpracování a přes 90 % dodávek vzácných zemin.
Psali jsme
Umělá inteligence nám sebere práci a abychom se uživili, budeme muset – všichni, i děti od útlého věku – investovat. Tvrdí to Vlad Tenev,…
Klasický příklad korekce
Z investičního hlediska jde o typickou krátkodobou korekci: trh přeceňuje význam politického gesta a ignoruje dlouhodobou realitu. Spojené státy i Evropa totiž rozvíjejí domácí projekty, a to bude pokračovat bez ohledu na momentální výkyvy v čínské politice. Totální závislost na Číně je totiž v tak citlivé komoditě naprosto nepřijatelná. Takže MP Materials staví s podporou amerického ministerstva obrany závod na výrobu magnetů s cílovou kapacitou 10 tisíc tun ročně, American Resources buduje závody na recyklaci vzácných zemin z uhelných odvalů ve Spojených státech, australské firmy Arafura či Lindian Resources rozvíjejí těžbu v Austrálii a americká Critical Metals připravuje těžbu v ložisku Tanbreez v Grónsku.
Všechny zmíněné firmy mají akcie na burze a přicházejí v úvahu jako strategické proticyklické investice. Kdo hledá diverzifikované investice, může využít fondy, které pokrývají celý řetězec od těžby po recyklaci, například VanEck Rare Earth and Strategic Metals ETF.
Soběstačnost v těžbě a zpracování kovů vzácných zemin je prostě velká strategická priorita. Ano, jejich ceny od roku 2022 spadly o 30-40 procent. Ale to je důsledek čínských manipulací, protože skutečný trh s touto komoditou neexistuje. Strategická poptávka zůstane vysoká – a dá se čekat, že dlouhodobé smlouvy na dodávky těchto kovů budou obsahovat obrovské prémie oproti spotovým cenám, které může Čína libovolně měnit – a případně dodávky kdykoli utnout.