Leasingovka převlečená za technologickou platformu. A investoři sypou miliardy
foto: Redakce Deníku Vektor, vygenerováno pomocí AI (ChatGPT 5.2) /Ilustrační obrázek
Startup Finn získal další investici: 140 milionů eur, při ocenění na víc než miliardu eur. Tváří se jako technologická firma, ale je to jen něco mezi leasingovkou a autopůjčovnou.
Finn o sobě tvrdí, že nabízí předplatné automobilů. Ve skutečnosti v podstatě nabízí digitálně zjednodušený operativní leasing: zákazník si online vybere auto, platí měsíční poplatek a neřeší pojištění, servis ani následný prodej vozu. Smlouvu může kdykoli ukončit, a to za rozumných podmínek – tím připomíná autopůjčovnu.
Jistě, všechno maximálně zjednodušené a uživatelsky příjemné – ale nabízí se otázka, kde je konkurenční výhoda oproti zavedeným leasingovkám. Ty by totiž – aspoň z technologického hlediska – zvládly podobnou službu spustit velmi rychle. Jde totiž v podstatě o mobilní aplikaci, okolo níž jsou postaveny celkem jednoduché procesy.
Z pohledu investorů jsou podobné firmy past – a Finn může být jedním z posledních velkých startupů, jimž se podařilo „prodat“ pohádku o závratném růstu na trhu, kde zavedení hráči nerostou.
Ano, Finn se celkem rychle dostal na 50 tisíc zákazníků a vykazuje tržby přes 300 milionů eur ročně. Ale ocenění na víc než miliardu eur vyráží dech. Vezměme pro porovnání autopůčovnu Hertz. Ta má aktuálně tržní kapitalizaci výrazně nižší – a přitom provozuje přibližně desetkrát větší flotilu a generuje zhruba třicetinásobné tržby.
Psali jsme
Federální dotace skončily, poptávka po elektromobilech slábne. Tesla proto zkouší nový způsob, jak své vozy dostat k zákazníkům – přes krátkodobý…
Kurz akcií Hertz nedávno výrazně oslabil, když firma varovala před slabší poptávkou na trhu ojetých vozů. To bude samozřejmě zásadní téma i pro Finn. Tím spíš, že se zaměřuje především na elektromobily – a příliv levných čínských aut může ceny ojetých elektromobilů srazit opravdu drasticky.
Takže: Jak velká musí být technologická a organizační výhoda Finnu, aby ospravedlnila ocenění blížící se firmě, kterou zná prakticky každý návštěvník letiště na světě? Nebo jinak: za co přesně investoři vlastně platí?
Ještě před pár lety byla odpověď jednoduchá: je to platforma. A nikdo to nezpochybňoval. S nástupem umělé inteligence se ale nabízí otázka, jestli náhodou ta platforma není jenom jednoduše napodobitelný software.
A při procesu due dilligence, tedy při detailní kontrole, je už dnes tato otázka na stole. Třeba konzultační společnost Bain při due diligence některých firem vytvářejí pomocí AI („vibe coding“) rychlé repliky jejich produktů. Cílem je zjistit, jak obtížné je daný software napodobit. Pokud lze většinu služby postavit během několika dnů, hodnota firmy neleží v aplikaci.
Služba, která pořád není
Z tohoto pohledu je zřejmé, že pouze převést leasing do mobilní aplikace nemůže obhájit závratné ocenění Finnu. Ale co by mohlo?
Skutečně odlišná služba by mohla vypadat například tak, že by zákazník by měl jedno předplatné, ale auta by mohl měnit podle potřeby měnit. Na dovolenou SUV, do města malý elektromobil, na stěhování dodávku. Stačilo by změnu nahlásit v aplikaci, přijet na nejbližší hub a během několika minut odjet jiným vozem.
Samozřejmě, že to není nic nového, ale dosud to nikdo ani seriózně nezkusil, protože je to extrémně složité. Poskytovatel by musel předvídat budoucí poptávku, dynamicky oceňovat výměny, přesouvat vozidla mezi lokalitami – a především řešit situace, kdy stejné auto chce ve stejný termín více zákazníků. Při převisu poptávky by mohly rozhodovat aukce nebo kombinace ceny, délky členství a flexibility zákazníka.
Právě zde by mohla vzniknout skutečná technologická výhoda. Takový systém by totiž opravdu nešlo napodobit za pár dnů. Ale Finn nic takového nedělá, takže nezbývá než doporučit, pokud by vstoupil na burzu, se jeho akciím vyhnout.